Treking > Treky, turistika > Olymp a kaňon Enipea, horská turistika v horách stále tajemného Řecka
Olymp a kaňon Enipea, horská turistika v horách stále tajemného ŘeckaK sídlu řeckých bohů10.2.2014 | Klára Benešová
Na věky bozi prý mají tam bezpečná sídla. Jimi nezmítá vítr a nikdy je nesmáčí liják, nikdy se nesype sníh, tam bez mráčku nebeské jasno prostírá se a všude se rozlévá bělostná záře. Na něm blažení bozi jen v radostech žijí den ze dne. Řeč je samozřejmě o Olympu a těmito slovy jej popisuje řecký básník Homér. Můj popis vskutku nebude tak květnatý, ale o to aktuálnější. Výchozím bodem je městečko v podhůří Olympu zvané Litochoro. Doporučuji k návštěvě nejen kvůli příjemné atmosféře, ale především kvůli senzačním muffinům, které jsou prodávány v pekařství na náměstí. Existuje několik možností jak se z Litochora dostat nahoru na horu. Asi nejlákavější je cesta kaňonem proti proudu říčky Enipea. Kaňon by vás měl zavést až k první horské chatě (Prionia, 1 100 m n. m.). Ovšem za předpokladu, že objevíte stezku, která vede z Litochora do kaňonu. Nám se to nepodařilo ani s jinak vynikajícím průvodcem "Hory Balkánu". Čtěte také: Olymp, tam kde sídlí bohové - výstup na nejvšší horu Řecka Museli jsme proto zvolit asfaltovou cestu (z Litochora do Prionie 17 km), moc aut tudy nejezdilo, ale přesto se nám podařilo stopnout domorodce ve starším BMW. Není nutné spoléhat na náhodu, skupina Čechů nám potvrdila, že z Olympské riviéry jezdí tím směrem autobus. U chaty Prionia je zákaz stanování, není však problém po domluvě s chatařem postavit stan opodál za mostem u potoka. Ten dobrý muž (je-li tam stále) sice neovládá angličtinu, ale při troše snahy se s ním dá dojednat i úschova věcí, které nechcete tahat zbytečně s sebou. Ještě jedna důležitá věc - hned u chaty je pramen, ze kterého teče tak neuvěřitelně dobrá voda, že ji lze pít jen tak na chuť. Nepřeháním. Z Prionie na vrchol Olympu jsme vyrazili pozdě, až kolem deváté, navíc bylo všude spousta lidí, jelikož se zrovna běžel Olympus Marathon. Cesta na Olymp je poměrně úzká a klikatá, ale stojí za tu námahu, neustálé uhýbání závodníkům bylo však únavné a zdržovalo od plynulého výstupu. U druhé horské chaty (2 100 m n. m.) nás pobavila cedule, které je psaná v několika jazycích (i v češtině!) a hlásá, že je zpoplatněno částkou 1,6 eura už jen posezení na místní lavičce či úkryt před nepřízní počasí. Neuvěřitelné. Spolu s dalšími lidmi (ukázalo se, že to byli rovněž Češi) jsme si k odpočinku vybrali plácek mimo dosah platnosti cedule. Po vydatné přestávce jsme se opět svěží a nasycení vydali k dalšímu stoupání. Naštěstí trasa k vrcholům Olympu již není tolik frekventovaná, vlastně jsme potkali jen pár lidí s lanem a horolezeckým vybavením, kteří nás odradili od výstupu na nejvyšší ze sedmi vrcholů - Mytikas (neměli jsme dostatečné vybavení). Přehodnotili jsme náš cíl a vydali se "jen" na vrchol Skala (2 866 m n. m.). Celou trasu od druhé horské chaty až k vrcholům hodnotím mnohem lépe než první část výstupu. Nejen kvůli absenci lidí, ale především je mnohem zábavnější - překrásné výhledy, exponovaná trasa suťoviskem, možnost oblézt kdejaký šutr. Oproti "obyčejnému" a přelidněnému prvnímu úseku zkrátka zábava. Návrat byl nebývale svižný. Sestup ze Skaly k Prionii nám zabral jen tři hodiny. Celá trasa nám tak trvala 11 hodin (překonaný výškový rozdíl 1 766 m n. m ) včetně hodinové přestávky na jídlo, průvodce uváděl dobu o dvě hodiny kratší. Průvodce ovšem zmiňoval i jiné podobně lákavé věci. Jednou z nich byl i poutavý popis kaňonu, kterým jsme se rozhodli sestoupit z Olympu na zem, tedy dojít zpět do Litochora. Naivně jsem očekávala, že cesta kaňonem povede kolem průzračně modré bystřiny, avšak stezka příkře stoupala a klesala jako horská dráha a zurčící vodu jsme mnohdy jen tušili kdesi hluboko pod námi. Cestou jsme minuli i svatou jeskyni s kapličkou - dříve zde bývala poustevna. Kaňon sám o sobě jistě krásný je, ale jeho potenciál není ani zdaleka využit. Což je velká škoda, poněvadž vodopády i tůně křišťálové vody, které jsme viděli, byly skutečně božské. Další související články:+ Dovolená v horách Kréty+ Řecké hory a vysokohorská turistika (2), túra na Olymp (Mytikas) + Řecké hory a vysokohorská turistika (3), soutěska Enipeas, antika a Svatá hora + Korab a Deshat, hřebenovka na pomezí Makedonie a Albánie + Karadžica, hory patřící ovcím; hory Makedonie + Pelister - hora dvou tváří + Prokletije - bílé štíty klidu; soutěžní článek č. 7, Treking s Tilakem 2009 + Via Monte Negro! soutěžní článek č. 6, Treking s Tilakem 2008 + Svítání na střeše Balkánu + Stará Planina – Balkán Líbil se vám tento článek? |
|