Treking > Treky, turistika > Piz Buin Grosser (3 312 m n. m.) a Dreilander Spitze, výstup na hory v pohoří Silvretta
Piz Buin Grosser (3 312 m n. m.) a Dreilander Spitze, výstup na hory v pohoří SilvrettaTúra na Grosser Piz Buin8.11.2013 | Ivo Hejl
V dnešní části seriálu si popíšeme tři třítisícovky vypínající se nad údolím Ochsental a nad přehradním jezerem Silvretta-Srausee ve skupině Silvretta, která je součástí centrálního hřebene Východních Alp. Jsou to tři hlavní magnety, které přitahují turisty a horolezce do této oblasti. Hlavní hřeben skupiny tvoří rakousko - švýcarskou hranici. Z geologického hlediska se jedná o krystalické vyvřeliny (rula a břidlice). Skupina je značně zaledněna. Rozlohou se jedná spíše o menší ledovce (v počtu asi 120), přesto je jejich plocha asi 5 000 hektarů. Čtěte také: Similaun, Ötztalské Alpy - túry na alpské třítisícovky Více než 50 vrcholů přesahuje výšku 3 000 metrů, nejvyšší horou je Piz Linard (3 410 m), která se nachází ve Švýcarsku, v bočním hřebeni vybíhajícím k jihu od Signalhornu. Jádrem skupiny je údolí Ochsental, které vybíhá k jihovýchodu od jižního konce přehradního jezera a nad ním se tyčí tři vrcholy, které postupně uvedeme v této části. Závěr údolí tvoří ledovce Ochsentaler Gletscher a Vermut Gletscher. Pod ledovci je chata Wiesbadener Hütte, která je ideálním východištěm nejen na naše tři vrcholy, ale i na mnoho dalších štítů. VýchodištěVýchodištěm do celé skupiny je Bielerhöhe (2 032 m), kde je několik hotelů a přehradní jezero. Skupina je dostupná po silnici z Landecku nebo Bludenzu v západním Rakousku. Za průjezd úseku vysokohorské silnice Galtür - Partenen se platí mýto. Z Prahy je to asi 680 kilometrů. Autobusy jezdí z Bludenzu do Landecku. Asi 500 metrů západně od Bielerhöhe je Madlaner Hütte - chata Alpenvereinu. ChatyWiesbadener Hütte (2 443 m), DAV, 200 lůžek, obhospodařována od poloviny února do začátku května a od června do začátku října. Zimní prostor přístupný pomocí AV klíče. Chata stojí asi 700 metrů pod ledovcem Vermut Gletscher. PřístupZ Bielerhöhe (2 032 m), kde je velké parkoviště a zastávka autobusů. Odtud po východní straně jezera k jeho jižnímu konci, dále po vozové cestě údolím Ochsental podél potoka k chatě, 2 a 1/2 h. Jamtal Hütte (2 165 m), DAV, 207 lůžek, v provozu od poloviny února do konce května a od začátku července do konce září. Zimní prostor na AV klíč. Z Galtüru (1 584 m) po značené cestě č. 312 k jihu, nejprve po silnici, pak po vozové cestě údolím Jamtal podél potoka k chatě, 3 a 1/2 h. Výstupové cestyNa všechny tři vrcholy vedou po ledovcích i po skále, ledovcová výzbroj i znalost pohybu po ledovci je nutná. Grosser Piz Buin (3 312 m)Je nejvyhledávanějším vrcholem v celé skupině. Poskytuje velkolepý kruhový rozhled (Bodensee, Vorarlberg, Ötztalské Alpy, Ortler, Bernina, Urnské Alpy, Bernské Alpy, Walliské Alpy). Prvovýstup se podařil v roce 1865 J. A. Spechtovi a J. Weilenmannovi s vůdci J. Pfitscherem a F. Pöllem. Východní stěnu vystoupil Oskar Schuster a H. Moser v roce 1897. Severní stěnu zdolal J. Brockelman s vůdcem I. Lorenzem v roce 1898. Wiesbadener Hütte (2 443 m) - přes ledovec Ochsentaler Gl. - Buinlücke (3 056 m), 3 h - Piz Buin (3 312 m), 4 hOd chaty se jde po značené cestě k jihu až k rozcestí. Odtud vpravo přes morénu a stopa se stáčí k západu přes ledovec s četnými trhlinami až pod skály vybíhající od Silvretta Hornu. Dále se postupuje po západním okraji ledovce vzhůru jižním směrem na plato a z něj jihovýchodním směrem do sedla Buinlücke. Ze sedla vede chodník suťovým a firnovým svahem na skalní rameno pod výšvihem severozápadního hřebene. Následuje krátký traverz vlevo ke komínu. Komín bývá vysněžen nebo zaledněn, pozdním létě mokrý. Je to nejobtížnější místo výstupu (délka asi 6 m). Nad komínem je jistící kruh, kde lze dobírat další lezce, při sestupu se hodí ke slanění. Dále po snadném hřbetu k vrcholovému kříži. Na vrcholu je dostatek místa. Obtížnost I.-II. st. UIAA. Sestup stejnou cestou. Wiesbadener Hütte (2 443 m) - Wiesbadener grätle - Buinlücke (3 056 m), 2 a 1/2 h - Piz Buin (3 312 m), 3 a 1/2 hOd chaty se jde k jihu k rozcestníku a dále jihovýchodním směrem přes morénu na ledovec Vermut Glacier. Po něm směrem na sedlo Vermutpass. Asi ve výšce 2 700 metrů se stopy dělí, pokračuje se k jihozápadu (vpravo), pozor na trhliny ve strmějším svahu. Jižní (levou) firnovou muldou se postupuje vzhůru ke skalnímu úpatí hřebene Wiesbadener Grätle. Nástup do skály i celý průstup jsou vyznačeny mužíky i značkami. Cesta vyústí v levé hřebenové štěrbině. Obtížnost I. - II. st. UIAA. Pokud na skále leží i jen poprašek nového sněhu, nelze výstup doporučit, cesta se těžko hledá. Ze štěrbiny se jde vlevo obloukem horní muldou ledovce do sedla Buinlücke. Na vrchol dle předchozího popisu. Sestup podle popisu č. 1. Výstup ze švýcarské strany, od chaty Silvretta Hütte a Chamana Tuoi vedou do sedla Fuorcla del Confin a do Buinlücke. Na vrchol stejnou cestou jako v popise č. 1. Dreilander Spitze (3 197 m)Vrchol tvoří trojmezí mezi spolkovými zeměmi Tyrolskem, Vorarlbergem a švýcarským kantonem Graubünden. Hora uzavírá dolinu Ochsental. Kruhový rozhled je vynikající, podobný jako z Piz Buinu. Wiesbadener Hütte (2 443 m) - Dreilander Spitze (3 197 m), 3 hOd chat po značeném chodníku směrem na Jamtal Hütte (k jihovýchodu). Chodník vede po moréně a po severní části ledovce Vermut Glacier do sedla Obere Ochsen Scharte (2 700 m), 2 h. Ze sedla se postupuje nejprve po ledovci a pak skalním žlabem k vrcholovému hřebeni. Poněkud exponovaným lezením vpravo po hřebeni na vrchol. Obtížnost I.-II. st. UIAA: Na vrcholovém hřebeni bývá hodně turistů, vyhýbání se sestupujícím je časově náročné. Na vrcholu je málo místa. Jamtal Hütte (2 165 m) - Obere Ochsen Scharte (2 700 m), 2 a 1/2 h - Dreilander Spitze (3 197 m), 3 a 1/2 hOd chaty po značeném chodníku k jihovzápadu. Na rozcestí pod ledovcem se odbočí vpravo (k jihozápadu) a vystupuje se po ledovci Jamtalferner s četnými trhlinami do sedla Obere Ochsen Scharte. Dále na vrchol dle popisu č. 1. Silvrettahorn (3 244 m)Je prvním význačným vrcholem na západní straně údolí Ochsental. Prvovýstup podnikli J. Jacot, Ch. J. a A. Schlegelovi v roce 1865 dnešní normální cestou. Pěkná ledovcová túra, hřeben místy exponovaný. Wiesbadener Hütte (2 443 m) - Silvrettahorn (3 244 m), 4 a 1/2 hOd chaty jižním směrem k rozcestníku, dále k západu (vpravo) přes morénu a přes ledovec Ochsentaler Gletscher s četnými trhlinami k výběžku skalního hřebínku od vrcholu (vpravo) do sedla Egghornlücke. Ze sedla po skalním hřebeni na vrchol. Obtížnost II. st. UIAA. Mapa: Kompass č. 41 Další související články:+ Totes Gebirge na sněžnicích a lyžích+ Totes Gebirge – Mrtvé hory + Z Gossau na vrchol Dachsteinu + HTL Steig – Gutensteinerské Alpy, oblast Hohe Wand + Hochfeiler (3 509 m), Zillertálské Alpy + Hochswab - den druhý, výstup na nejvyšší vrchol + Hochswab v zimě + Co je to skialpinismus? + Pravděpodobnost přežití v lavině + Sněhové laviny, středisko lavinové prevence Líbil se vám tento článek? |
|