Výstup na horu Admonter Reichenstein (2 251 m) v pohoří Ennstalské Alpy

Technicky náročný výstup na nejvyšší vrchol horské skupiny Reichensteingruppe - Admonter Reichenstein

Admonter Reichenstein (2 251 m n. m.) je obrovská dominantní hora, která se příkře zvedá z nadmořských výšek okolo 600 m z údolí řeky Enns a potoka Johnsbach. Na vrchol vede náročná značená cesta č. 672 bez možnosti jištění s obtížností II. st. UIAA.

Naši horskou výpravu si rozdělujeme do dvou dnů s přenocováním na horské chatě Mödlingerhütte a za krásného letního počasí s modrou oblohou i dobrou předpovědí počasí se těšíme na nevšední horské zážitky. Parkujeme u restaurace Sportalm poblíž loveckého zámečku Kaiserau na bezplatném parkovišti. V místě začíná též mýtná silnička k horské chatě Oberst-Klinke-Hütte, ale nám postačuje parkoviště u Sportalmu v nadmořské výšce 1 125 m.

Výstup začínáme po lesní stezce, která prudce stoupá podél vleku a sjezdovky. Přicházíme na širokou lesní cestu a ta nás přivede do sedla Edenburgertörl (1 308 m n. m.). Pohodlnou cestou jdeme ještě asi 1 km a následně začínáme prudce stoupat lesní stezkou zvanou Gebirgsjägersteig. Stoupák je to pořádný a všímáme si cestou nápadného smrku obrovských rozměrů. Následně přicházíme do širokého a travnatého sedla s alpskými loukami a se skupinou usedlostí Wagenbänkalm (1 556 m n. m.), kde je možné si v letní sezóně koupit občerstvení.

Čtěte také: Eisenhut, výstup na nejvyšší vrchol Gurktalských Alp a Nockberge

Naším cílem je mezi fotografy vyhlášený vrchol Lahngangkogel (1 778 m n. m.) s nevšedními bočními pohledy na horskou skupinu Reichensteingruppe i na Rottenmannské Taury. Stoupáme pěšinou po loukách a následně lesem s vyhlídkovými pasekami a brzy dosahujeme vrcholu. Lahngangkogel (1 778 m n. m.) je opravdu parádní místo s neskutečnou přírodní scenérií i výhledy.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Na plochém vrcholku se nachází dřevěný kříž s vrcholovou knihou, pohodlná lavička a turistický rozcestník. Nacházejí se zde menší skalky z tmavých krystalických hornin stejného horninového složení, jaké mají přes údolí vzdálené Nízké Taury.

Rostou zde husté porosty borůvek a brusinek, můžeme si nasbírat houby a okolí důvěrně připomíná hřebenové části českých či slovenských hor. Neskutečná je ale bílá hradba kolmo se zvedajících Ennstalských Alp s vrcholy Kalbling (2 196 m n. m.), Sparafeld (2 247 m n. m.), Admonter Reichenstein (2 251 m n. m.), Grosser Ödstein (2 335 m n. m.) a Hochtor (2 369 m n. m.). Pokud se otočíme, spatříme za mohutným údolím potoka Palten s dálnicí A9 nekonečné množství vrcholů Rottenmannských Taur (bohužel dnes v protisvětle). Západním směrem rozeznáváme Dachstein (2 995 m n. m.), Grimming (2 351 m n. m.) a pohoří Totes Gebirge.

Po odpočinku a dlouhém povalování pokračujeme úzkou pěšinkou nádherným hřebenem s výhledy přes kótu 1 738 m n. m. Obdivujeme zachovalý horský smrkový les, který zde dosahuje své horní hranice. Krásná hřebenovka končí v důležitém sedle Kalblinggatterl (1 542 m n. m.) s křížkem a s rozcestím značených cest a opět máme okolo sebe samé bílé vápence.

Ze sedla vede hlavní výstupová stezka na vrcholy Kalbling (2 196 m n. m.) a Sparafeld (2 247 m n. m.) od chaty Oberst-Klinke-Hütte. Uvedené vrcholy jsme v minulých dnech úspěšně zdolali, a tak sestupujeme z horského sedla po dálkových rakouských cestách 01 a 08 do hlubokého údolí potoka Flitzenbach. Překonáváme po dřevěném mostku bystrý potok, jehož koryto je i s okolím poničeno kamennými lavinovými dráhami. Místo má název Flitzengraben (1 210 m n. m.) a odtud již stoupáme nejdříve pohodlnou cestou a následně prudkou pěšinou lesem až na hřbet s chatou Mödlingerhütte (1 523 m n. m.).

Horská chata Mödlingerhütte (1 523 m n. m.) je nádherně položena na odlesněném hřebeni s pastvinami. V jejím bezprostředním okolí se nachází ještě několik dřevěných pasteveckých usedlostí, chatka horské služby a dřevěný kříž. Mělké sedlo kousek od chaty odděluje bílé a divoce skalnaté vápencové Ennstalské Alpy od zelení porostlých a zaoblených krystalických Eisenerzských Alp. Počátek má u chaty dálková hřebenová cesta Eisenerzer Alpen Kammweg. Nádherný je pohled přes chatu na Admonter Reichenstein (2 251 m n. m.), který má ze zdejší strany vrchol ve tvaru kvádru a působí zcela nedostupně.

Zajišťujeme si nocleh a dáváme si horský gulášek, Kaiserschmarn (trhanec) a pivečko. Je docela plno a společnost nám dělá rezavý kocour Felix, který se má dle tělesných proporcí velmi dobře. Dlouho neponocujeme a s vidinou ranního náročného výstupu uleháme ve společné noclehárně ke spánku. Chata patří rakouskému horskému spolku Alpenverein (sekce Mödling) a nabízí k noclehu 34 lůžek na pokojích a 40 lůžek v noclehárně. Cena pro členy Alpenvereinu je ve společné noclehárně 11 Euro za noc pro dospělého nad 26 let, pro mladé ve věku 19 - 25 let je 8 Euro a pro juniory ve věku 7 - 18 let jen 5 Euro. Chata bývá otevřena pro veřejnost od půlky května do konce října.

Ráno se opět probouzíme do slunečného dne, batohy necháváme na chatě a nalehko se pomalu vydáváme po značené cestě č. 672 k hoře Admonter Reichenstein (2 251 m n. m.). Na směrovce je umístěna žlutá cedulka s nápisem Schwierigkeitsgrat II a symbol horolezce ve stěně. Přecházíme rozlehlé pastviny a stoupáme okolo malého jezírka Trefnersee (1 592 m n. m.), které slouží i jako vhodné napajedlo pro krávy.

Míjíme skupinu skalek a již stojíme u vyhlídky s dřevěným křížem Heldenkreuz (1 630 m n. m.) na travnaté skalní plošince, která je ideálním místem pro krátký odpočinek. Krátkým sestupem mezi skalami přicházíme do malého sedla a odtud již velmi strmými travnatými svahy stoupáme pod skalní stěny vrcholu Totenköpfl (2 184 m n. m.). Tento od Reichensteinu oddělený skalní útes hojně využívají horolezci a je velmi populárním lezeckým cílem.

Než dojdeme ke skalním stěnám, tak nás překvapuje pramen čisté studené vody vytékající z travnatého srázu. Doplňujeme tekutiny a užíváme si nádherný výhled na naši chatu, Eisenerzské Alpy a Rottenmannské Taury. Vyrušujeme kamzíka, který se pásl uprostřed pěšiny, a nechtělo se mu poodejít stranou.

Nasazujeme si přilby a horská stezka začíná podcházet skalní stěny Admonter Reichensteinu (2 251 m n. m.). Postupně se mění v nebezpečný traverz přes silně nakloněné vápencové plotny ve skalnatých srázech. Skalní stupínky jsou na některých místech jen asi na polovinu šířky boty a navíc se všude přítomnou jemnou sutí. Jedinou technickou pomůckou jsou zde kovová očka pro fixní lano, pokud si ho člověk vezme.

Traverz je nepříjemně dlouhý a v jeho závěru se překonává nejtěžší místo trasy s přehmatem a překrokem za skalní stěnu (Schlüsselstelle - klíčové místo). Na stěně se zde nachází měděná deska Herzmanna Kupfera a po překonání místa se po chvilce začíná stoupat skalním žlabem strmě k vrcholu hory. Žlab je velmi strmý a dlouhý a člověk si musí dávat dobrý pozor na padající kameny, uklouznutí či uvolnění kamene.

Po namáhavém výstupu za aktivního používání rukou a bez možnosti odpočinku konečně stojíme na vrcholu hory Admonter Reichenstein (2 251 m n. m.). Vrchol je překvapivě prostorný s kratším a poměrně širokým hřebenem. Na nejvyšším místě stojí ocelový kříž s vrcholovou knihou, kam samozřejmě pořizujeme pamětní zápis.

Výhled je parádní hlavně do neskutečných hloubek k řece Enns, která teče asi 1 650 m hluboko pod námi. Pozorujeme vápencové velikány Ennstalských Alp Grosser Ödstein 2 335 m n. m.), Hochtor (2369 m n. m.), Grosser Buchstein (2224 m n. m.), které se všechny zvedají od hladiny řeky Enns. Ze všech těchto vápencových vrcholů směřují do údolí obrovské kamenné dráhy, které vytvořily přívalové deště v nedávném období. Zřetelně vidíme dlouhý hřeben Eisenerzských Alp a nekonečné množství vrcholů Rottenmannských Taur.

Po odpočinku zahajujeme sestup a musíme být opatrní pro zvýšenou frekvenci lezců a slyšíme i občas nějaký ten padající kámen. Překonáváme opět klíčové místo u pamětní desky a nepříjemným traverzem se vracíme na travnaté svahy s pramenem, kde dlouho sedíme a odpočíváme. K chatě vede už známá a relativně pohodlná cesta a po pivu a vyzvednutí batohů odcházíme.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Návrat je stejnou cestou přes Flitzengraben (1 210 m n. m.) až do sedla Kalblinggatterl (1 542 m n. m.). Odtud již sestupujeme po pohodlných cestách okolo velké chaty Oberst-Klinke-Hütte (1 486 m n. m.) až k parkovišti u Sportalm.

Příjezd na parkoviště u Sportalm je z města Admont po silnici do Triebenu. V nejvyšším bodě silnice (1 094 m n. m.) je značená odbočka doleva ke Sportalm. Mýtnou silnicí dlouhou 5 km se dá vystoupat až k chatě Oberst-Klinke-Hütte (1 486 m n. m.) a zaparkovat u této chaty. Silnice je otevřena od května do konce října v závislosti na sněhových podmínkách a poplatek za její užití činí u osobních aut do 3,5 t 7 Euro.

K chatě Mödlingerhütte (1 523 m n. m.) se můžeme také dostat po mýtné silnici od obce Gaishorn am See. Stačí sjet z dálnice A9 na exitu 86 Trieben a dojet po hlavní silnici č. 113 do obce Gaishorn am See. Zde nás již směrovky navedou k počátku mýtné silnice. Silnice je dlouhá 7 km s poplatkem 4 Euro za její použití pro osobní auta. Od vrcholového parkoviště se musí jít po široké cestě k chatě ještě asi 40 minut (údaj 20 minut na rozcestníku je přemrštěný).

K vlastnímu výstupu na Admonter Reichenstein (2 251 m n. m.) je opravdu nutná přilba, kvalitní pevná horská obuv a zcela jistý krok bez náznaku závratí. Dá se jít nalehko, třeba jen s ledvinkou, a pramen vody na cestě ušetří zátěž. Výstup se dá absolvovat jen za dokonale stabilního počasí!

Admonter Reichenstein, turistická mapa

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.