Outdoorové oblečení - jak ho správně vrstvit a jaké materiály vlastně vybrat?

1. První vrstva přímo na těle - sací a komfortní

Vždy záleží na tom, kam se vydáváme a co od daného oblečení očekáváme. Po funkčním tričku s obsahem umělých materiálů by měl rozhodně sáhnout ten, kdo čeká, že se při výkonu zapotí. Jdete běhat nebo na kolo? Zvolte syntetické materiály, které se hodí aerobní aktivity i díky tomu, že dokážou urychlit schnutí.

Merino, bambus a obecně přírodní materiály jsou pak vhodnější hlavně tam, kde se člověk tak rychle nezahřeje a nezpotí, takže na cestování, běžnou turistiku, ale třeba i na lezení po oblíbených via ferratách. Trička z těchto materiálů jsou příjemné na nošení, dýchají, výborně odvádí pot, navíc tolik nepohlcují pachy, takže se hodí taky na dlouhodobější cestování - nemusí se totiž tak často prát. Na druhou stranu ale pomaleji schnou. Výhodou ovšem je, že přírodní materiály hřejí i vlhké, kdežto syntetické mohou studit.

Na léto se více hodí tričko z chladivého bambusu, na zimu a obecně do chladnějšího počasí je příjemná merino vlna. Co se týče gramáže, merino vlna od 100 do 150 g/m² se hodí na teplejší počasí, po oblečení s gramáží od 200 g/m² pak sáhněte pro chladnější dny nebo ho využijte jako druhou vrstvu.

2. Druhá izolační vrstva - ta, která zahřeje

I při výběru střední vrstvy mějte na paměti, že ji musíte vybrat podle toho, co v oblečení chcete dělat. Když už po ní saháme, bývá to především proto, aby nebyla člověku zima. Teplo tělem vyprodukované by proto měla tato vrstva umět zadržet, pokud se ale zahřejeme moc, musí zároveň umět odvést pot od těla.

Přírodní materiály, například merino vlna, budou hřejivé, ale taky o něco těžší, zvlášť pokud navlhnou. Naproti tomu správně zpracovaný polyester se speciálními úpravami bude i ve střední vrstvě schopný například ochránit proti větru.

Pamatujte, že důležitá je i správná velikost. "Příliš malé oblečení omezuje v pohybu, velké zase na těle visí - a v obou případech tak ztrácí na funkčnosti," upozorňuje Martina Krestýnová, expertka na outdoorové a pracovní oblečení ze společnosti Ardon.

3. Svrchní vrstva - vodní sloupec a prodyšnost volte raději ve stejných hodnotách

Svrchní vrstva většinou musí splnit tři zásadní funkce - ochránit proti dešti, větru, ale zároveň stejně jako předchozí dvě vrstvy odvést pot od těla. Zásadní je tedy volba nejen vodního sloupce, ale i prodyšnosti.

Na běžné klima v Česku bohatě postačí sofsthellová bunda a kalhoty s vodním sloupcem i prodyšností 5 000. Při výstupu na Sněžku nebo Praděd tak bude bunda cestou do kopce hezky dýchat, ale zadrží i kapky deště. Vyšší hodnoty vodního sloupce potřebují hlavně u kalhot především malé děti, které se mohou vyčvachtat v kaluži.

"Nezapomeňte ale, že prodyšnost by měla být do určité hodnoty stejná s vodním sloupcem. Obecně platí, že čím extrémnější podmínky, tím vyšší čísla, ale prodyšnost a vodní sloupec by se měly do určité výše hodnoty shodovat," upozorňuje na zásadní pravidlo při výběru svrchní vrstvy odbornice z Ardonu.

4. Vrstva, která zahřeje

Ve všech ročních obdobích je fajn mít po ruce vždy poslední lehoučkou vrstvu, která zahřeje za všech okolností. Prošívaná bunda tak může být i z příjemného materiálu s výplní, která udrží teplo a ochrání i před větrem. Její obrovskou výhodou je, že rychle zahřeje,. Službu udělá jak přes den při pauze na vrcholu kopce, tak večer u stanu nebo na terase.

Tradiční výrobce, který investuje do testování

Obecně platí, že je důležité vědět, na co přesně oblečení chci. "Půjdu jen na procházku? Nebo polezu po skále? Pojedu na kole? Podle daného využití je funkční oblečení vyvíjené."

Vybírejte proto výrobce, který své produkty stále testuje, vyvíjí a nechává je procházet zatěžkávacími zkouškami. Tam je pak zaručená pevnost, elasticita nebo schopnost odolat žmolkování a je zaručené, že se oblečení při námaze neroztrhne ani neprodře a splní svůj účel využití.