Větrné mlýny na jižní Moravě jako technické památky

Větrné mlýny jižní Moravy, přehled větrných mlýnů

V předchozím článku jsme se vydali do pomalu zapomenutého světa větrných mlýnů, na svou dobu unikátních technických děl, ve kterých se snoubily zručnost a znalosti současníků. Zavítali jsme do Moravského Holandska, krajiny, která zvučela svištivými zvuky větrných kol stovek větrných mlýnů. Řada větrných mlýnů se ale nacházela také na jižní Moravě.

Počet větrných mlýnů tady sice nebyl tak ohromující, přesto svou důležitou úlohu nezapřely ani tady. Dodnes se v oblasti jižní Moravy zachovalo několik unikátních větrných mlýnů, ten v Kuželově se dokonce označuje za nejkrásnější větrný mlýn v České republice. Podívejme se proto po jejich stopách v tomto článku trochu podrobněji.

Větrný mlýn Těšany

Vydejme se tedy po stopách větřáků. A začněme třeba ve Velkých Těšanech na Kroměřížsku, u větrného mlýnu z roku 1830, který dnes slouží jako jedno z nemnoha muzeí, které byly ve větrných mlýnech zřízeny. Větrný mlýn stojí v severním podhůří Chřibů kousek za obcí Velké Těšany.

K mlýnu se dostaneme po zpevněné komunikaci. Jedná se o dřevěný mlýn německého typu, který byl vyhlášen za kulturní památku. Mlýn často měnil vlastníky, teprve po roce 1889 se majetkové poměry ustálily. V tomto roce jej koupil Jan Páter pocházející z rodu větrných mlynářů z Janovic v sousedství Nového Jičína.

V srpnu 1890 byl mlýn silně poškozen větrnou smrští, takže bylo nutno provést generální opravu celé stavby. Za protektorátu byl mlýn uzavřen a zapečetěn a poslední mlynář František Páter později zatčen za styky s partyzány. Po válce nebyl provoz mlýna obnoven a celá stavba málem skončila jako palivové dříví. V roce 1972, kdy hrozilo zřícení zchátralého mlýnu začala oprava financována státem, která byla ukončena v roce 1979.

Větrný mlýn Těšnovice

Ve Zlínském kraji však ještě chvíli zůstaneme. Další větrný mlýn se nacházel v obci Těšnovice. Bývalý větrný mlýn je však dnes přebudován na rekreační objekt a nepožívá žádné zákonné ochrany. O tomto větrném mlýnu však neexistují téměř žádné spolehlivé písemné prameny. Budova se nachází na soukromém pozemku a zpoza plotu není odnikud vidět, proto ji jako tip na výlet příliš nedoporučuji a uvádím ji pouze pro úplnost.

Větrný mlýn Štípa

I další z větrných mlýnů nalezneme ve Zlínském kraji, v obci Kostelec-Štípa. Tento poměrně malý mlýn holandského typu byl dostavěn v roce 1860 a sloužil k mletí obilí. Prvním majitelem byl Kristián Kovář se synem. A dodnes se mlýn nazývá Kovářův.

Mlýn nepřetržitě fungoval až do roku 1941, kdy protektorátní úřady zakázaly provoz a objekt zapečetily. Přesto mlynář mlel mouku dále na černo a značně riskoval. Po válce mlel mlýn pouze příležitostně a v padesátých letech byl provoz definitivně ukončen a postupně chátral. Poslední mlynář tak byl donucen mlýn svěřit státu. Památkáři naštěstí mlýn průběžně opravovali.

Po roce 1989 byl mlýn v restituci vrácen potomkům původních majitelů, kteří se o mlýn vzorně starají a zřídili v něm soukromé muzeum, které si na požádání u majitelů můžete také prohlédnout.

Půdorys tohoto zajímavého větrného mlýnu je poměrně malý, jen necelých 6 m a výška 8,5 m, z toho větší třetina připadá na šindelovou střechu tvaru osmibokého jehlanu. Větrné kolo tohoto mlýnu drží jeden primát, je nejmenším zachovalým větrným kolem u nás. Má průměr pouhých 11 metrů s celkovou plochou sběrných křídel asi 22 čtverečních metrů.

Větrný mlýn Rymice

A ve Zlínském kraji ještě chvíli zůstaneme. Přesuneme se do obce Rymice, ve které se nachází krásný větrný mlýn německého typu s výškou asi 11 metrů a půdorysem necelých 6×6 metrů. Tento větrný mlýn, kulturní památka, je součástí souboru lidových staveb (hanáckého skanzenu) v obci Rymice. Postaven byl již v roce 1795, avšak stával v nedaleké obci Bořenovice. To až do roku 1977, kdy se uvažovalo o přemístění do skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm. Nakonec však přednost dostala obec Rymice, ve které se budoval hanácký skanzen.

Větrný mlýn Starý Poddvorov

Na naši pouti za větrnými mlýny se nyní posuneme ještě trochu jižněji, do okresu Hodonín. Tady se v obci Starý Poddvorov nachází dřevěný větrný mlýn německého typu, který byl postaven v roce 1870. Podobně jako jiné větrné mlýny se i tento stěhoval z místa na místo.

Již v roce 1876 se mlýn přestěhoval do Týnce u Břeclavi, kde stál 10 let. Poté byl rozebrán a převezen na dnešní místo na izolovaném bezlesém návrší asi jeden kilometr severozápadně od obce Starý Poddvorov, kde mlýn mlel až do roku 1941, kdy byla, podobně jako v případě ostatních větrných mlýnů, činnost protektorátními úřady zakázána.

Poslední mlynář Jan Minařík se po válce pokoušel o obnovu mlýna, avšak tehdejší úřady mu ji nepovolily. Teprve až v roce 1969 byla provedena oprava, avšak po opravě byl mlýn opět nevyužíván a chátral. Až do roku 2003, kdy obec, která mlýn odkoupila, zahájila generální rekonstrukci tohoto unikátního technického díla, dokladu umu našich předků.

Větrný mlýn Kuželov

Stejně jako předchozí větrný mlýn, tak i větrný mlýn v Kuželově se nachází v okrese Hodonín. Určitě se jedná o náš nejznámější a asi také nejpěknější větrný mlýn. Tento větrný mlýn holandského typu byl postaven již v roce 1842 v nevýrazném sedle Bílých Karpat. Po roce 1906, poté co objekt přešel do majetku Bedřicha Kašíka (1904), byly vedle mlýnu postaveny obytné budovy. Provoz mlýnu byl zastaven v roce 1941 tehdejšími protektorátními úřady.

Po válce byla provedena rekonstrukce, avšak mlecí zařízení se užívalo již jen krátce. Přesto byl mlýn nadále udržován. V roce 1964 proběhla rekonstrukce mlýna. Po smrti posledního mlynáře v roce 1971 mlýn odkoupila obec Kuželov. O dva roky později začala další rekonstrukce, během níž byl mlýn uveden do provozuschopného stavu. V roce 1977 byl pak mlýn otevřen pro veřejnost.

Budova kuželovského větrného mlýnu je pro naše země neobvyklá. Celková výška objektu je necelých 10 metrů, půdorys činí 8,6 m u paty stavby a 4,7 m v koruně, na níž je posazena poměrně vysoká šindelová střecha tvaru osmnáctibokého jehlanu.

Větrný mlýn Ruprechtov

Větrné mlýny stávaly i na Vyškovsku. Jako vzpomínka na dobu větrných mlýnů se tyčí unikátní větrný mlýn v Ruprechtově. Jedná se o mlýn holandského typu, který je díky svému atypickému větrnému kolu zvanému Halladayova turbína u nás skutečným unikátem. Tento zděný mlýn byl postaven v roce 1873 v sousedství staršího dřevěného mlýnu, který však již v 50. letech minulého století zanikl. Zavedením takovéto turbíny se výrazně zvýšil výkon mlecího zařízení.

Přesto se mlýn ve 30. letech minulého století přestával ekonomicky vyplácet a jeho provoz byl zastaven. Po válce získalo stavbu místní JZD, které se na devastaci mlýna velice podepsalo. Teprve po roce 1989 byl zničený mlýn vrácen potomkům původních majitelů, kteří se rozhodli celý objekt vrátit do původního stavu.

Největším problémem byla vedle financí rekonstrukce turbíny, ze které se nedochovalo téměř nic. Vše se nakonec povedlo a v roce 1998 byl mlýn slavnostně představen veřejnosti. Kulturní památka, možnost prohlídky je však nutno domluvit předem.

Větrný mlýn Petrovice

V sousedním okrese Blansko v obci Petrovice se zachoval rovněž jeden z větrných mlýnů, kamenný mlýn holandského typu. Ten je však dnes přebudován na rekreační objekt. Mlýn byl postaven již v roce 1848 rodem Součků, který byl majitelem této stavby až do konce jeho činnosti v roce 1958.

V roce 1964 mlýn kompletně vyhořel a zdálo se, že je jeho osud zpečetěn. Avšak v roce 1974 bylo torzo mlýnu přestavěno na hotel, dnes slouží, jak uvádím výše, jako soukromý rekreační objekt. Budova je postavena z lomového kamene a není omítnuta, což je typické pro region Drahanské vrchoviny.

Větrný mlýn Ostrov u Macochy

Podívejme se nyní do Moravského krasu, kde v obci Ostrov u Macochy nalezneme další pěkný a zachovalý kamenný větrný mlýn holandského typu. Tato kulturní památka je přebudována na soukromý rekreační objekt. Tento mlýn patří k nejpěknějším objektům svého druhu. Postaven byl v roce 1865 (jiné prameny udávají první polovinu 19. století), avšak stejně tak nejsou známy ani osudy tohoto mlýna. Vyjma roku 1932, kdy písemné prameny uvádějí, že větrný mlýn již nemá větrné kolo.

Osud mlýnu nepřál ani nadále. Rekonstrukce v roce 1947 objektu moc nepomohla, snahy ostrovských nadšenců v roce 1957 také nebyly vyslyšeny. Výška budovy z bílého vápence je asi 12 metrů, průměr u paty má asi 9,5 metru. Střecha tvaru jedenadvacetibokého jehlanu je bohužel pokryta plechem, což poněkud ruší celkový dojem z této unikátní stavby.

Větrný mlýn Přemyslovice

Naše putování po stopách větrných mlýnů se nyní stáčí poněkud k severozápadu, do blízkosti Prostějova. Tady nalezneme kousek od sebe hned tři větrné mlýny - v Přemyslovicích, v Jednově a v obci Háčky. Největším a nejpěknějším je větrný mlýn v Přemyslovicích. Ten je dnes po rekonstrukci a v době přípravy tohoto článku bylo před budovou na nově oploceném areálu připraveno nové větrné kolo k osazení.

Tento zděný větrný mlýn holandského typu byl postaven v roce 1884 na místě původního dřevěného mlýnu z roku 1841, který shořel. O osudech mlýna neexistují žádné písemné záznamy až do roku 1956, kdy byla opravena zatékající střecha. V mlýně se zachovalo mlecí zařízení. Kulturní památka je dnes soukromým majetkem bez možnosti návštěvy.

Větrný mlýn Třebíč

Další ze zachovalých větrných mlýnů, tentokráte atypické konstrukce nalezneme ve městě Třebíč. Ten již sice leží na okraji, či spíše těsně za okrajem popisovaného regionu, ale pro svou blízkost jsem jej do tohoto pokračování zařadil. Tato kulturní památka svou atypickou konstrukcí zaujme pozornost určitě každého procházejícího turisty.

Tento zděný mlýn holandského typu o průměru základny 8 metrů byl postaven v roce 1836. Nesloužil však k mletí mouky, ale k mletí smrkové kůry. Mlýn fungoval do konce 19. století, kdy bylo mletí kůry nahrazeno výkonnějším parním zařízením. Ve 30. letech 20. století byl značně zchátralý mlýn provizorně opraven. Ke generální opravě se však přistoupilo až v roce 1977, v době 700. výročí založení města Třebíč.

Info

Větrných mlýnů je v oblasti jižní Moravy sice více, ale vzhledem k rozsahu článku přenecháme místo fotografiím, které mají největší vypovídací hodnotu. Proto jen ve zkratce uvádím úplný seznam zachovalých větrných mlýnů v této oblasti: Třebíč, Háčky (okres Prostějov), Chvalkovice (okres Vyškov), Jednov (okres Prostějov), Klobouky u Brna (okres Břeclav), Kořenec (okres Blansko), Kuželov (okres Hodonín), Lesná (okres Znojmo), Němčice (okres Blansko), Rudice (okres Blansko), Ostrov u Macochy (okres Blansko), Petrovice (okres Blansko), Přemyslovice (okres Prostějov), Rozstání (okres Prostějov), Rudice (okres Blansko), Ruprechtov (okres Vyškov), Starý Poddvorov (okres Hodonín), Tvarožná (okres Brno-venkov). Informace jsem, podobně jako u předchozího článku, čerpal především z publikace Martina Janošky Větrné mlýny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.