Dřevěné kostely (cerkve) východního obřadu na Slovensku byla zapsány na seznam památek UNESCO

Karpatská dřevěná stezka, UNESCO, přehled kostelíků (1)

Dřevěné kostely jsou jedním z typických karpatských fenoménů. Podobně jako bukové pralesy či poloniny. O významu karpatských dřevěných kostelů pocházejících obvykle ze 16. až 18. století svědčí skutečnost, že se v červenci minulého roku zařadily na seznam památek UNESCO.

Po bukových pralesech z roku 2007, či po Levoči (byla přiřazena ke Spišskému hradu, skalnímu městu Dreveník a kostelu v obci Žehra) z tohoto roku se tak na mapě Slovenska skví další soubor památek světového významu.

Většina lidí si pod dřevěnými kostelíky obvykle představí nejčastější pravoslavné kostelíky (cerkve) severovýchodního Slovenska, výbor UNESCO v kanadském Quebecu k nim však přiřadil i římskokatolické kostelíky v Hervatově a Tvrdošíně a evangelické kostelíky v Kežmarku, Leštinách pod Velkým Chočem a Hronseku.

Nejvýznamnější dřevěné kostelíky dnes spojuje tzv. Karpatská dřevěná cesta (The Carpathian Wooden Road), po které jsem se s kamarády během již tradiční "pánské jízdy" vydal počátkem července. Již poněkolikáté. Mám rád tu směs vůní dehtu, lučního kvítí a kvetoucích lip, v jejichž stínu se poměrně často dřevěné kostelíky schovávají. Mám rád ty krátké průhledy do historie a do života našich předků. I když, přiznám se, jsem byl po návštěvě 25. dřevěného kostelíku více zničený než po přechodu hlavního hřebene Velké Fatry.

Dřevěné kostely I.

• Brežany
• Bodružal
• Dobroslava
• Frička
• Havranec
• Hervartov
• Hunkovce
• Jedlinka
• Korejovce
• Kožany
• Krajné Čierno
• Krivé
• Ladomirová
• Lukov
• Medvedie
• Miroľa
• Nižný Komárnik
• Potoky
• Príkra
• Šemetkovce
• Tročany
• Vyšný Komárnik

V prvních dvou článcích věnovaných dřevěným kostelíkům se budeme potulovat v okolí Svidníku a Bardějova, kde je koncentrace těchto unikátních dřevěných staveb asi největší. Tedy v oblasti historického regionu zvaného Šariš. V dalších pokračováních se pak podíváme po kostelících Bukovských vrchů a Vihorlatu, tedy kostelíků nacházejících se v oblasti tzv. Horního Zemplína. A v posledním článku věnovanému tomuto tématu pak navštívíme zbývající kostelíky, které jsou rozesety po zbytku Slovenska a ve skanzenech.

V prvních článcích jsem záměrně vynechal kostelíky, které jsou součástí muzejních expozic (skanzenů), ty si necháme pro poslední pokračování tohoto "seriálu". Všechny níže popsané objekty jsou tedy volně přístupné. Samozřejmě mimo interiérů. Ale i vstupy do nich lze zajistit, u kostelíků vždy naleznete telefonní číslo na někoho, kdo má klíč.

Historie vzniku dřevěných kostelů

Materiál na stavbu kostelů na pomezí Západních Karpat a Východních Karpat a v samotných Východních Karpatech byl dán přírodními a ekonomickými podmínkami této jedne z nejzaostalejších částí Rakousko - uherské monarchie. Dřeva byl všude dostatek a zruční tesaři z něj dokázali postavit i unikátní stavby dřevěných kostelů, které se liší nejen podle místa výskytu, ale také podle vyznání věřících.

Pod hřebeny Karpat tak můžeme narazit na unikátní mix artikulárních (protestantských) dřevěných kostelů, kostelů římskokatolických a nejčastějších řeckokatolických, které vznikaly v postbyzantském prostředí východu a vlivu pozdější Kyjevské Rusi. Nejstarší dochované kostely pocházejí z konce 15. století, nejčastěji tyto stavby ale vznikaly v 16. až 18. století, nejmladší stavby (nejsou na seznamu památek) vznikaly ve 30. letech 20. století za první Československé republiky. Interiér dřevěných kostelů je obvykle poměrně strohý. S tím silně kontrastuje obvykle bohatě zdobený a barevný ikonostas (oltář).

Podívejme se tedy po jednotlivých kostelících, které jsme během našeho putování východním Slovenskem navštívili. Pěkně po řadě, abecední seznam obcí, v níž jsme kostelíky navštívili, uvádím v pravém sloupci. Tyto kostely (cerkve) byly stavěny obvykle ve východně - západní orientaci, přičemž se výška věží snižovala směrem k východu.

Lukov, chrám sv. Kozmy a Damiána

Po zastávce v Polsku na dřevěných kostelících v Leluchowě a Dubně míříme k prvnímu slovenskému kostelíku v obci Lukov. Tento první navštívený kostelík je opravdu krásný. Jedná se o řeckokatolický kostelík poměrně netypické konstrukce. Nachází se na návrší nad obcí v areálu hřbitova na relativně otevřeném travnatém prostranství, které je obklopeno ze tří stran vzrostlými stromy.

Tento dřevěný kostel byl postaven v letech 1708 - 1709 na silné podezdívce, která vyrovnává prudký sklon svahu, jenž umožnil i vybudování malého sklepa pod chrámem. Kostel byl později přestavěn. Sedlová střecha je pokryta dřevěným šindelem a věže jsou osazeny ručně kovanými kříži. Vyšší z věží slouží zároveň jako zvonice. Je osazena dvěmi zvony z let 1755 a 1886. Do zvonice se zvony se lze dostat po bytelném žebříku z otevřené předsíně. Z věže se malými okýnky otevírají krásné výhledy k východu a také nezvyklé pohledy na samotný dřevěný kostel.

Krivé, chrám sv. Lukáše Evanjelisty

Z Lukova míříme do obce Krivé. Již po cestě zjišťujeme, že jsme hlavy děravé a že jsme minuli kostelík ve Fričce. No nic, budeme se muset vrátit. Ale až po návštěvě kostelíků v Krivém a Hervartově. Stavba Chrámu sv. Lukáše je poměrně velká. Kostelík se zvedá nad obcí od roku 1826.

Na místě původního a mnohem staršího dřevěného kostela. V důsledku pozdějších stavebních úprav působí tento kostelík příliš strohým a jednolitým dojmem. Poslední stavební úpravy probíhaly v roce 1970. Přesto jde o typický trojprostorový objekt s polygonální svatyní, centrální lodí a babincem. Loď má rovný podhled, interiér kostela slabě osvětlují dvě malá okénka lodi a jedno okénko za svatyní.

Hervartov, kostel sv. Františka z Asisi

Třetím na řadě je kostelík v Hervartově. Patří k nejpěknějším a určitě i nejznámější dřevěným sakrálním stavbám Slovenska. Zároveň se jedná o jednu z nejstarších staveb svého typu. Dvouprostorový kostel byl postaven již ve druhé polovině 15. století a byl obehnán vysokou obrannou kamennou zdí. Kostel se nachází na mírné vyvýšenině v centru obce Hervartov a ječ obtékán regulovanou říčkou.

Jedná se o římskokatolický kostel, jenž prošel několika stavebními úpravami. Původně otevřená předsíň pod hlavní věží byla v 17. století zabedněna. Nejvýznamnější přestavbou prošel kostel až po roce 1711. Nápadná je velice strmá a vysoká šindelová střecha, poměrně velká a bohatě zdobená okna a masivní věž osazena kovaným křížem.

Frička, chrám sv. Michala Archanjela

Protože se vše napoprvé nepovede, vracíme okolo Bardějova do Fričky, kde se nachází další z dřevěných kostelíků. Jedná se o kostelík řeckokatolický. Kostel byl postaven koncem 17. století, v roce 1829 prošel výraznou přestavbou, která mu vtiskla dnešní ráz. Kostel sv. Michala se nachází na malé vyvýšenině ve středu obce. Je obehnán nízkým dřevěným plotem, jenž architekturu kostelíka citlivě doplňuje.

Objekt kostela prošel opravami v roce 1971 a 1995. Trojprostorový objekt je nejzápadnější stavbou tzv. lemkovského typu kostelíků. Chrámu dominuje mohutná samonosná jehlanovitě se zužující věž zakončená barokní cibulovitou bání. Věž je osazena třemi zvony, nejstarší z nich má na těle vyražen letopočet 1697. Po prohlídce toho kostela míříme přes Svidník do obce Potoky.

Jedlinka, chrám Ochrany Presvätej Bohorodičky

Kostelík v Jedlince je opravdu malebný a obklopen vzrostlými stromy, v jejichž stínu lze spočinout během parného dne. Návštěvu tohoto kostelíku máme navíc okořeněnu zvědavým čápem, jenž hlasitě klape zobákem posazen na kříži protějšího zděného kostela. Asi také nevěřícně zíral na tu neuvěřitelnou krásu.

Řeckokatolický dřevěný kostelík v centru malé obce Jedlinka toho pamatuje již poměrně hodně, postaven světlo světa totiž spatřil již v roce 1763. Některé prameny přitom mluví o tom, že kostelík byl do Jedlinky převezen z území dnešního Polska. Proč ne, když se v minulosti mohly v našich končinách přesouvat větrné mlýny, proč by se nemohly přesouvat i dřevěné kostely…

Poměrně jednoduchá podsaditá srubová stavba lemkovského typu je posazena na podezdívce. Trojprostorový objekt má klasické členění - svatyni, loď a babinec, ze kterého vede dřevěný žebřík do samonosné věže. Střecha je kryta šindelem, objekt v nedávné době prošel rozsáhlou rekonstrukcí (2001 - 2002).

Potoky, chrám sv. Pareskvy

Dřevěný kostelík v obci Potoky jsme nachytali v "nedbalkách". Prochází velkou rekonstrukcí, takže jsme se jeho krásou mohli pokochat jen částečně. Lešení a bednění se stavebním materiálem v okolí nám fotografování objektu rovněž neusnadnily. Holt sem budeme muset zavítat někdy v budoucnu opět. Tato řeckokatolická cerkev byla postavena v roce 1773 společně s dodnes dochovanou zvoničkou. Další z typických ukázek kostelíků tzv. lemkovského typu. Trojprostorová stavba je položena na bytelné podezdívce. Kostelíku dominuje západní mohutná věž sloupkové konstrukce. V interiéru cerkve se dochovaly fragmenty původní malby.

Dobroslava, chrám sv. Pareskvy

Další den "kostelíktour" začínáme severně od města Svidník v těsném sousedství Údolí smrti v nitru Ondavské vrchoviny, kde probíhala asi největší tanková bitva Karpato - dukelské operace ke konci II. světové války. Kostelík v Dobroslavě pochází ze začátku 18. století (asi z roku 1705), byl postaven na místě staršího původního objektu.

Stavba kostela je poměrně atypická. Kostelík je jako jediný na Slovensku postaven na půdorysu řeckého kříže. Poměrně nízká trojprostorová stavba kostelíku ležící na zděné podezdívce je silně členěna. Značně členitá je i stanová a valbová střecha kryta dřevěným šindelem se třemi věžemi zakončenými barokními cibulovitými cimbuřími s kovanými kříži.

Tento řeckokatolický kostelík je jakýmsi přechodem mezi kostelíky tzv. lemkovského a huculského typu. Interiér kostela je osvětlen poměrně velkými jednoduchými okny s řezbářským orámováním. Vnitřní vybavení kostela včetně bohatě zdobeného ikonostasu pochází z původního staršího objektu.

Havranec, kostel Premenenia Pána

Míříme do obce Havranec. Nevíme, co od návštěvy očekávat, neboť v odborných publikacích, v časopisech a dokonce ani na internetu jsme k tomuto kostelíku nezískali žádné informace. No nebudu vás napínat. Pokud do obce Havranec vůbec nezamíříte, o mnoho nepřijdete.

Trojprostorový dřevěný řeckokatolický kostelík pochází až z roku 1946. Byl postaven na místě nedokončeného a během II. světové války zničeného kostela. Tento kostelík naleznete na okraji obce v areálu místního hřbitova. Je na něm až příliš patrná socialistická přestavba. Plechová střecha, betonové schody a socdveře mu na malebnosti nepřidají. Ale pro úplnost jej přesto uvádím.

• Pokračování článku, Dřevěné kostelíky Slovenska, II.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.