Názvosloví Tater aneb jak vznikala tatranská toponyma

Názvosloví Vysokých Tater, původ tatranských názvů

Názvy tatranských štítů, dolin či ples vznikaly postupně. Od pojmenování samotných Tater přes pojmenování nejvýznamnějších a při pohledu z okolních kotlin nejnápadnějších štítů až pojmenování dalších menších útvarů.

Vývoj tatranského názvosloví se však nezastavil ani v dnešní době. Pojmenovávají se i drobné věžičky a další útvary, snad se v budoucnu nedočkáme situace, že se začnou pojmenovávat jednotlivé kameny v tatranských dolinách.

Samotné pojmenování Tater pochází již pravděpodobně od starých Keltů, byť za původce jména Tatry jsou dnes obvykle považování staří Maďaři. Postupně se pak začaly pojmenovávat jednotlivé oblasti Tater, obvykle podle vlastnických a majetkových vztahů. Na jednotlivé oblasti či štíty Vysokých Tater se přenášely názvy podtatranských obcí či měst, jako je Kežmarok, Poprad, Huncovce, Gerlachov, Batizovce, Štrba aj. Pojmenování tak dostaly například Gerlachovský štít, Kežmarský štít, Malý Kežmarský štít, Batizovský štít s dolinou i plesem, Popradský Ľadový štít a Popradské pleso, Štôlska dolina, Žiarska dolina či Jalovecká dolina, Štrbský štít a Štrbské pleso, Slavkovský štít, Lomnický štít i velká řada dalších.

Po tomto dalo by se říci prvotním pojmenovávání nejvyšších a nejnápadnějších tatranských vrcholů a dolin se začaly pojmenovávat i další štíty, věže, plesa aj. Do jejich názvosloví se nepromítaly již jen vlastnické vztahy, ale například charakteristické tvary či velikosti jako Guľatý kopec, Hranatá veža, Pyšný štít, Hladký štít, Prielom, Priečne sedlo, Divá veža, Ostrý Roháč, Klin aj. Sem patří asi nejkrásnější tatranský vrchol - Kriváň. Do této skupiny dobře zapadá rovněž pojmenování vrcholu Bradavica. Zmínku si určitě zaslouží i Dlouhé pleso, Wielki Staw Polski, Morskie Oko a řada dalších.

Další štíty, doliny či plesa dostaly svá jména například podle zabarvení či klimatických podmínek. Například Zelené pleso, Červené pleso a Červená dolina, Čierny štít, Krivánske Zelené pleso, Belasé pleso, Modré pleso, ale i Ľadový štít, Veľká Zmrzlá dolina či Malá Zmrzlá dolina, Veľká Studená dolina a Malá Studená dolina, Sněžný štít, Sněhová kopa, Veterný štít, Zmrzlé pleso, Czarny Staw pod Rysami a velká řada dalších.

Do tatranského názvosloví se zcela pochopitelně promítl i tatranský zvěřinec, rostlinstvo či naleziště významných nerostů. V Tatrách tak můžeme narazit na vrcholy jako je Jastrabia veža, Svišťový štít a Svišťová dolina, Baranie sedlo, Capie pleso, Kačací štít a Kačacia dolina, Žabia Bielovodská dolina, Baranec, Kvetnicová veža a Kvetnica ve Velické dolině, Šalviov prameň, Malý Javorový štít a Javorová dolina. Do této skupiny patří například i Litvorový štít, jenž si své jméno vysloužil hojným výskytem rostlinky lidově zvané "litvor" pod svým úpatím (jedná se archandělku lékařskou).

Následují útvary pojmenované podle výskytu nerostů či bánské činnosti - Baníkov, Predné Meďodoly a Zadné Meďodoly, Predný a Zadný handel, Granátová veža a Granáty, Kôprová dolina (podle těžby mědi, latinsky cuprum).

Další skupina objektů v Tatrách získala své pojmenování po významných osobnostech, které v Tatrách působily a nebo Tatry alespoň navštívily. Každého asi hned napadnou Wahlenbergova plesa ve Furkotské dolině, která dostala svá jména po švédském botanikovi Goranu Wahlenbergovi, jenž tady v letech 1813 a 1814 zkoumal tatranskou flóru. Z dalších je to například Rumanov štít, Hincova veža a Veľké Hincovo pleso (tady je původ pojmenování nejasný) či Weszterov štít, Bednárova lávka, Chalubinského vráta a Daxnerovo sedlo, Kmeťov vodopád.

Do předposlední skupiny lze zařadit štíty a věže, které dostaly své pojmenování podle pohádkových bytostí. Ve Vysokých Tatrách tak nalezneme Dračí štít a Dračie pleso, Satan, Čertov hrb, Pekelník aj.

Poslední skupinu tvoří štíty, původ jejichž názvů je dnes těžké zařadit. Jsou to například turisticky atraktivní Rysy, Patria, Stežky či divoký Ganok a Zlobivá nebo Svinica. Nebo známý a nápadný Giewont v polské části Tater. Možná že tady patří i uzlový vrchol hlavního hřebene Vysokých Tater Čubrina. Možná, že se do jejího názvu promítl její tvar připomínající čupřinu neboli rozcuchanou kštici, ale to je opravdu pouze dohad.

Na samotný závěr našeho krátkého povídání, v níž se původu názvů pouze letmo dotýkám, si uveďme ještě tatranské extrémisty. Nejkratší název mají vrcholy Tupá či Rysy (a několik dalších), nejdelší jméno získala nepříliš nápadná věž nad Žabím sedlem, která se jmenuje Prostredná veža nad Žabím sedlom.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.