Gerlachovský štít (2 655 m), nejvyšší hora Vysokých Tater, Slovenska i v Karpatech

Gerlachovský štít je nejvyšší hora Karpat, Slovenska a Tater

Gerlachovský štít (2 655 m). Nejvyšší hora Tater, Slovenska a Karpat. Tímto článkem o Gerlachovském štítě začínám poměrně dlouhou sérii příspěvků o nejvyšších horách Slovenska. Ne, neděste se, nebudu podrobně popisovat jednotlivé vrcholy Vysokých Tater, Gerlach z nich bude jediný.

Podíváme se totiž na nejvyšší vrcholy jednotlivých pohoří Slovenska. Nyní začínáme štítem nejvyšším - Gerlachovským (2 655 m), příště se můžete těšit na Bystrou (2 248 m), nejvyšší vrchol Západních Tater…

Gerlachovský štít - nejvyšší vrchol Tater a Karpat

Gerlachovský štít. Nejvyšší tatranský vrchol a nejvyšší vrchol Slovenska. Gerlachovský štít je zároveň jedním z nejmohutnějších masívů tohoto pohoří. Rozložitý a jako břit ostrý hřeben Gerlachovského štítu vyráží dech svou mohutností a divokostí.

O svém výsadním postavení nenechá nikoho na pochybách již při zběžném pohledu z tatranských dolin. Přesto mu byl jeho primát dlouho upírán. Obyvatelé podhorských obcí tento primát přisuzovali Lomnickému štítu nebo Vysoké, obyvatelé Liptova by zase nikdo nepřesvědčil o to tom, že primát nepatří "jejich" Kriváni.

Gerlachu, který se poprvé objevuje v mapě Floriána Czakiho (kapitán sasských dělostřelců) v roce 1760 jako Kösselberg nebyla dlouho věnována patřičná pozornost.

Výška Gerlachovského štítu, změřil ji až Ľudovít Greiner

Až teprve v roce 1837 Ľudovít Greiner podle svých měření za pomocí úhloměru a vodováhy z Lomnického štítu (které vykonal dne 10.8.) konstatoval, že Gerlachovský štít svou výškou jednoznačně převyšuje štíty jako Lomnický i Ľadový, jímž byl do té doby přisuzován přívlastek nejvyšší.

Čtěte také: Cesta na Gerlachovský štít, Vysoké Tatry

O rok později Ľ. Greiner svá měření opakoval a teprve v roce 1839 svůj objev zveřejnil. Přesto trvalo dalších téměř 40 let, než se primát Gerlachovského štítu rozšířil do obecného povědomí. Ľ. Greiner se narodil v roce 1796 v německé obci Lichtentanne, ale poměrně záhy po službě na správě lesů coburgovských panství v dnešním Polsku přišel na Slovensko, kde od roku 1828 vykonával funkci ředitele coburgovských lesů. Proto je znám spíše lesohospodářům než geografům a turistům.

Prvovýstup na Gerlachovský štít

Poměrně pozdní určení výškového primátu Gerlachu mělo na svědomí skutečnost, že první výstup na tento štít se uskutečnil až asi 200 let po prvních turistických vycházkách do Vysokých Tater. Gerlach byl prostě mimo zájmu turistů i horolezců. První známý a doložitelný výstup naň se uskutečnil až 11.8.1855. Prvovýstupem se mohli pyšnit botanici Zygmunt Bośniacki a Wojciech Grzegorzek se zakopanskými horskými vůdci.

Trasa jejich výstupu však není jasná a ani není jisté to, že stanuli až na nejvyšším bodě Gerlachu. Některé prameny udávají za prvovýstupce Johanna Stilla, který měl s dalšími čtyřmi lovci kamzíků stanout na vrcholu Gerlachovského štítu již v roce 1834. Avšak o tomto výstupu rovněž neexistují spolehlivé zprávy.

Prokazatelně na vrcholu stanuli až v roce 1868 rakouští vojenští kartografové při mapování této oblasti Horních Uher. První ženský výstup na Gerlach provedly 28.7.1877 vídeňské turistky Paulína Knerrová a Jozefína Fillungerová. První zimní výstup na Gerlach je zaznamenán v roce 1905 (Janusz Chmielowski, Karoly Jordán, Klemens Bachleda, Johann Franz st. A Paul Spitzkopf st.).

Na přelomu 19. a 20. století byl Gerlach čtvrtým nejnavštěvovanějším tatranským vrcholem (po Východní Vysoké, Rysech a Lomnickém štítě), když na něj ročně vystoupilo v průměru asi 50 turistů. Návštěvnost Gerlachovského štítu však rychle stoupala, takže např. v roce 1935 vystoupilo 661 turistů, kteří nechali vzkaz ve vrcholové knize.

Vyznačení turistické stezky na vrchol aneb na Gerlach jen s horským vůdcem?

Zájem o výstup na nejvyšší štít byl v té době obrovský. Po roce 1874 se začaly využívat nejkratší a nejsnadnější výstupové trasy na Gerlachovský štít Velickou a Batizovskou próbou. Cesta z Velické doliny byla dokonce vyznačena turistickými značkami a zajištěna umělými jistícími pomůckami.

Po skončení II. světové války toto značení již nebylo bohužel obnovováno, takže dnes je Gerlachovský štít doménou organizovaných horolezců a nebo turistů, kteří jsou ochotni zaplatit předražené služby místních horských vůdců.

Argument, že je cesta na Gerlach těžká a hrozilo by mnoho úrazů neobstojí, protože v Alpách jsou volně přístupné i mnohem těžší vrcholy (i po značených turistických cestách, zejména v Dolomitech) a je jen na zvážení turistů či horolezců, zda-li si najmou místního horského vůdce. To by však represi musela vystřídat osvěta… A placení za záchrannou akci? Vždyť pojistit se může každý…

Gerlachovský štít je nejvyšším vrcholem nejen Západních Karpat, ale dokonce celých Karpat. Rozlehlého pohoří, které se táhne od Železných vrat v Rumunsku po Děvínská vrata na Slovensku. Vrchol není turisticky přístupný, přestože v minulosti tomu bylo jinak. Dnes si musíte najmout horského vůdce.

Nejznámější a nejsnadnější cesty na vrchol vedou Velickou próbou a Batizovskou próbou ze stejnojmenných dolin. Výstup na vrchol Gerlachovského štítu patří k fyzicky i technicky obtížným túrám.

Gerlachovský štít leží mimo hlavní hřeben Vysokých Tater, jižně od Zadného Gerlachu (2 616 m), od kterého je oddělen Gerlachovským sedlem (2 593 m), výraznou sníženinou mezi oběma štíty. Poláci pro sedla používají pojmenování Tetmajerovo sedlo, které je známo a často používáno i na Slovensku.

Jižní rozsocha vybíhající ze Zadního Gerlachu, tedy z hlavního tatranského hřebene, nekončí Gerlachovským štítem, ale pokračuje přes Gerlachovskou věž a Gerlachovský zub ke Kotlovému štítu (2 601 m), kde se hřeben vidlicovitě větví a obemyká nápadný Gerlachovský kotel. Ten vznikl působením ledovce v poslední době ledové.

Z vrcholu štítu se otevírají nádherné a dá se říci že ničím nerušené rozhledy. Za jasného počasí přehlédneme nejen Vysoké Tatry, Západní Tatry, ale i Nízké Tatry na jihu, Spišskou Maguru a Pieniny na severovýchodě a na severozápadě Oravské Beskydy s dominantní Babí horou a Kysucké Beskydy.

Jako běžní turisté máte možnost vystoupit na Gerlachovský štít pouze v doprovodu horského vůdce. Aktuální ceník této služby a ceník dalších tatranských túr naleznete na další stránce.

Gerlachovský štít, turistická mapa

• Gerlachovský štít na turistické mapě

Jak se vyvíjel název Gerlachovského štítu

Po určení výškového prvenství Gerlachovského štítu se začal poměrně často měnit i jeho název, jenž byl obvykle poplatný své době. Do roku 1896 se Gerlachovský štít nazýval prostě Gerlach, polsky Gierlach, německy Gerlsdorfer Spitze nebo Gerlachspitze a maďarsky Gerlachfalvi csúcs, což byl i oficiální název na mapách, neboť tehdy bylo území dnešního Slovenska součástí Maďarska. V roce 1896 došlo k první změně názvu Gerlachu a dalších 63 let Gerlach doslova nevěděl, čí je…

• 1896 – 1919 Ferenc József csúcs (maď.), Franz Joseph Spitze (něm.), Štít Františka Jozefa (slov.), Szczyt Franciszka Józefa (pol.)
• 1919 – 1923 Gerlach, Gerlachovka (slov.)
• 1923 – 1932 Štít Legionárov (slov.), Legionáriusok csúcsa (maď.), Szczyt Legionistów (pol.)
• 1932 – 1939 Gerlach, Gerlachovka (slov.), Szczyt Polski (pol.)
• 1939 – 1945 Slovenský štít (slov.), Slowakische Spitze (něm.), Szlovák csúcs (maď.), Słowacki Szczyt (pol.)
• 1945 – 1949 Gerlach, Gerlachovka (slov.)
• 1949 – 1959 Stalinov štít (slov.), Stalinův štít (česky), Szczyt Stalina (pol.)
• 1959 - současnost Gerlachovský štít (slov., česky), Gerlachspitze (něm.), Gierlach (pol.), Gerlachfalvi csúcs (maď.)

Vysoké Tatry, přehled nejvýznamnějších vrcholů

Baranie rohy, Batizovský štít, Bradavica, Čubrina, Divá veža, Dračí štít, Furkotský štít, Ganok, Gerlachovský štít, Hincova veža, Hrubý vrch, Jahňací štít, Jastrabia veža, Javorový štít, Kačací štít, Kežmarský štít, Kotlový štít, Kôprovský štít, Kriváň, Kvetnicová veža, Lavínový štít, Litvorový štít, Lomnický štít, Ľadový štít, Malý Kežmarský štít, Malý Ľadový štít, Mlynár, Ostrva, Popradský Ľadový štít, Prostredný hrot, Pyšný štít, Rumanov štít, Rysy, Satan, Slavkovský štít, Spišský štít, Svinica, Svišťový štít, Štrbské Solisko, Štrbský štít, Ťažký štít, Velický štít, Veľké Solisko, Veľký Mengusovský štít, Vysoká, Východná Vysoká, Zadný Gerlachovský štít, Zlobivá

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.