Kôprová dolina: Přibližně 11 kilometrů dlouhá dolina nacházející se v západní
části Vysokých Tater. Nejvýhodnějším
východištěm do této oblasti je Podbanské. Kôprová dolina je obklopena masívy
Kriváně a Nefcerské věže na východě
a Liptovských kop na západě.
V Kôprovské dolině byly v minulosti doly na stříbro, liptovští baníci tudy procházeli
již v 15. století. Těžba antimonitu však byla nerentabilní a definitivně zanikla již v roce
1788. Z Kôprové doliny vybíhá několik významných bočních větví. Jsou to
Kobylia dolina končící
sedlem Závory, Temnosmrečinská dolina
a Hlinská dolina, v jejímž závěru leží
turisticky významné Kôprovské sedlo.
Kôprová dolina se mohla v minulosti dokonce chlubit turistickou chatou. Tu pod Temnými
Smrečinami postavili v roce 1895 polští turisté. Neobhospodařovaná chata, zvaná Watra, sloužila
do podzimu roku 1924, kdy vyhořela. V roce 1912 byla nedaleko ústí Nefcerského potoka postavena
Mühlmannova chata, která později sloužila i turistům. V letech II. světové války tady bydleli
lesní dělníci, později v ní dočasně sídlil štáb partyzánského oddílu Vysoké Tatry.
Ve střední části doliny narazíme na Kmeťov vodopád, který padá z doliny Nefcerka. Své jméno
dostal vodopád podle významného botanika a turisty - A. Kmeťa. Druhý velký vodopád, Vajanského
vodopád, nalezneme na skalním prahu Temnosmrečinské doliny.
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
2502526845 / 2010
Podpořit nás můžete i dalšími způsoby,
třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby
můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč.
Výši částky si nakonec ale určete sami.