Hlinská dolina a Kôprovský štít, horská turistika v slovenských Vysokých Tatrách

Vysokohorská turistika ve Vysokých Tatrách

Ranní obloha byla bez mráčku, předpověď počasí slibovala pěkný den, a tak jsme si za cíl naší túry vybrali vrchol, o němž jsme věděli, že je z něj mimořádně krásný výhled. Vydali jsme se na Kôprovský štít, ne však Mengusovskou dolinou, kudy podniká svůj výstup většina turistů, ale Hlinskou dolinou, do níž jsme zvědavě nahlíželi při svých předcházejících návštěvách tohoto štítu.

Túra začínala u dnes již neexistující Važecké chaty (bývalá Chata kpt. Rašu), odkud jsme pokračovali Kôprovou dolinou. Cesta touto dolinou byla převážně zpevněná nebo to byl kvalitní lesní chodník. Nasadili jsme rychlejší tempo. Těšili jsme se a byli jsme zvědavi na to, jaká bude Hlinská dolina.

Od rozcestníku pod Hlinskou dolinou, kam jsme dorazili přibližně za dvě hodinky, chodník prudce klesl k potoku, ale pak už jsme stále jen nabírali výšku. Dolina byla nad očekávání malebná. Kamenný chodníček se doslova proplétal pestrými lány upolínů, konikleců, kýchavic, kamzičníků a bohatými trsy mnoha rozmanitých druhů horských květin. Mezi nimi protékaly klikaté pramínky potůčků a celkově to působilo jako v pohádce, jako kdyby bylo vše vysazené na skalce.

Nádhera, ticho, jen zurčení poskakujících pramínků vody. S křehkostí květin se vzácně doplňovala drsnost žulových velikánů a hřeben Hrubô ostře kontrastoval s uhlazeností Liptovských kop. Když jsme se dost potěšili pohledy na romantická květinová pole i na okolní skalní srázy, pokračovali jsme dále vzhůru dolinou. Krátké prudší stoupání vystřídal mírnější, nepříjemně suťový závěr doliny. Posledních pár serpentin a byli jsme v Kôprovském sedle.

Turistický průvodce Vysoké Tatry. Podrobný turistický průvodce Vysokých Tater. Popisuje nejen slovenskou část, ale také polskou část Tater. Rozhledové růžice, panoramatické fotografie s popisy vrcholů a sedel, praktické informace.

Ze sedla jsme se krátce rozhlédli a pokračovali na Kôprovský štít. Převážná část výstupu byla podobná závěru Hlinské doliny - sutiny. Ale výhled z vrcholu nezklamal. Naopak - byla to jedním slovem fantazie. Na jedné straně strmé srázy hřebene Hrubô nad Hlinskou dolinou, na druhé hradba Mengusovských štítů, které se vypínají nad kotlinou, v níž leží Veľké Hincovo pleso, a na třetí straně překrásný pohled na dvojici Temnosmrečinských ples hluboko pod námi.

Také výhledy do dálek stály za to a popsat všechny hřebeny a štíty, které jsou z Kôprovského štítu vidět, to by trvalo hodně dlouho. Přestože vrchol moc místa neposkytuje, vůbec nám to nevadilo. Nemohli jsme se vynadívat na tu krásu kolem.

Ačkoliv se nám moc nechtělo opouštět toto kouzelné místo, po hodince překrásných rozhledů jsme začali sestupovat zpět do Kôprovského sedla. Následovaly serpentiny, které nás přivedly na břeh Veľkého Hincova plesa a pak chodník vedl mezi balvany až na terasu nad Mengusovskou dolinou. Odsud jsme na dálku pozdravili malou tečku v kotlině pod sedlem Váhy - naši oblíbenou Chatu pod Rysy.

Chodník dále klesal velkým obloukem k potoku a my jsme se stále rozhlíželi po okolních štítech a sestupovali vstříc šněrovačce serpentin, jimiž je vyzdobena Ostrva, k Popradskému plesu a dále po magistrále do Štrbského Plesa. Byla to parádní túra za krásného počasí s úžasnými výhledy, takže zážitky jednoduše super.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.