Výstup na Rysy (2 499 m n. m.), vysokohorská turistika v slovenských Vysokých Tatrách

Túra na jeden ze štítů Vysokých Tater

Výstup na Rysy patří k nejoblíbenějším túrám ve Vysokých Tatrách. A to nemám na mysli monstrózní výstupy pořádané za bývalého režimu na počest jednoho téměř holohlavého pána, který snad tento vrchol možná ani nenavštívil a o němž skalní příznivci leninismu tvrdili, že tady vyjel dokonce na kole (jaká to pošetilost). Buď jak buď, jeho busta na vrcholu již dávno není.

Túru opět zahájíme na našem známém Štrbském plese. Z něj pokračujeme po Tatranské magistrále na Popradské pleso a dále do Mengusovské doliny. Stejně jako u předchozí túry, ve které jsme si popsali výstup na Kôprovský štít.

Na rozcestí pod Rysy budeme narozdíl od předchozí túry pokračovat vpravo, nikoliv vlevo. Náš turistický chodník je značen červeně. Nejprve stoupáme kosodřevinou podél Žabího potoka, pak se naše cesta stáčí k východu a vzhůru pokračuje v četných serpentinách ve strmém travnatém svahu. Chodník je místy poničený a zasypán sutí stejně jako jeho okolí. Proto budeme obzvlášť ohleduplní k tatranské přírodě a v žádném případě si nebudeme zkracovat chodník!

Překonáme více než 300 výškových metrů a přes Wachterku (skalní práh Mengusovské doliny) se dostaneme do kotliny Žabích ples se stejnojmennými plesy. Ty budeme mít při výstupu po levé ruce. Na konci kotliny Žabích ples začíná chodník opět prudce stoupat. Dostáváme se do jednoho ze dvou technicky nejobtížnějších úseků výstupu na Rysy. Jeho nejstrmější část je zajištěna fixními řetězy a lany.

V případě náledí je potřeba dávat velký pozor, neboť jsou zde hladké a mírně skloněné žulové plotny, které jsou navíc vyhlazeny podrážkami bot tisíců turistů, kteří tudy každoročně projdou. Pak již chodník pokračuje v serpentinách k Chatě pod Rysy, kde je možno zakoupit občerstvení, ale rovněž dát si i oběd!

Od chaty k vrcholu zbývá již jen čtvrt kilometru, samozřejmě že výškového, a asi 50 minut chůze. Nejdříve pokračujeme táhlým stoupáním do sedla Váha. Cesta bývá i v létě pokryta sněhovými poli, proto zachováváme opatrnost. V sedle budeme za vynaloženou námahu bohatě odměněni. Otevírají se z něj fantastické výhledy do Ťažké (dříve České) doliny, z jejíhož skalního prahu padají vody v podobě krásného Ťažkého vodopádu. Ten je však viditelný až ze dna Bielovodské doliny.

Nesmíme zapomenout na takové vrcholy jako je Gerlachovský štít, nejvyšší štít nejen Tater, ale celých Karpat, Ťažký štít, Ganek a řadu dalších. Za našimi zády, na západě, pak se táhne členitý hřeben Bašt (viz např. foto na straně 115) s řadou vrcholů a věží.

V sedle Váha naše cesta odbočuje vlevo k severu. Po upraveném turistickém chodníku (TCH) pokračujeme směrem k vrcholu Rysy. Sledujeme pozorně značku, abychom nesešli z chodníku a nedostali se do neschůdného terénu! Za dobrého počasí v létě to nebude problém, protože chodník připomíná lázeňskou promenádu, ale za snížené viditelnosti by to problém již býti mohl.

Chodník traverzuje po západním úbočí tohoto populárního vrcholu. V samotném závěru túry se turistický chodník značně větví, jak neukáznění turisté vytvářejí "své" vlastní chodníky, mnohdy špatnými směry!

Směr se udržuje těžko, proto pozorně sledujeme značení, které nás zavede skalním, částečně suťovým žlábkem až na vrchol Rysů. Ten neposkytuje mnoho místa k sezení, proto ve dnech zvýšené návštěvnosti je problémem se na vrcholu zdržet delší dobu, natož si vychutnat "božský klid" a v klidu posedět. Pokud je pěkné počasí, otevírají se z vrcholu nádherné výhledy. Z polské strany vede na vrchol rovněž červeně značený TCH z Doliny Rybiego Potoku (kolem Morskiego Oka a Czarneho Stawu).

Státní hranici dnes již ale můžeme (v hlavní sezóně) překročit a pokračovat dále do Polska (a naopak), neboť obě tatranské země jsou součástí Evropské unie a Schengenského celního prostoru. Volné překračování hranic však tak zcela možné není, neboť zákony o ochraně přírody a pohybu na území TANAPu jsou předpisům ošetřujícím pohyb na území EU nadřazeny. Proto je nutné respektovat sezónní a časové uzávěry TANAPu, TPN podobné regulace nezná.

Stejnou cestou se vydáme i nazpátek. Výstup na Rysy patří k technicky obtížnějším a vyžaduje jistotu chůze v exponovaném terénu a základní znalost pohybu na skále. Lidem trpícím závratí tuto túru nedoporučuji.

• Obtížnost: těžká túra
• Celkové převýšení: výstup 1 200 metrů, sestup 1 200 metrů
• Základní trasa: Štrbské pleso - Popradské pleso - Mengusovské dolina - Rozcestí pod Rysy - Žabie plesa - Chata pod Rysy - sedlo Váha - Rysy a zpět

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.