Vysoké Tatry a turisticky přístupné štíty

Na které tatranské vrcholy vedou turistické značky

Vysoké Tatry. Kouzelné hory plné skalnatých štítů, věží, pilířů, hřebenů. Avšak dnes je jen nepatrná část z nich přístupná i pro běžného turistu. Když začneme bloudit prstem po mapě Vysokých Tater tak zjistíme, že se legálně dostaneme jen na 9 vrcholů, a z tohoto nepatrného počtu ještě na jeden z nich (Lomnický štít) pouze za pomocí lanovky. Na následujících řádcích tak uvádím základní informace o jednotlivých vrcholech, které lze do tohoto výčtu zahrnout.

Jahňací štít (2 229 m)

Nejvýchodnější samostatný štít hlavního hřebene Vysokých Tater, který leží mezi Kolovým sedlem a Kopským sedlem. Výrazný vrchol a fantastický rozhledový bod, na který vede značený chodník od Chaty pri Zelenom plese. První známý výstup na vrchol uskutečnil anglický badatel Robert Townson (který mimo jiné změřil s přesností na dva metry výšku Lomnického štítu) dne 9.8.1793. Ovšem dá se předpokládat, že již před tím na tento vrchol vystoupil něktyrý z lovců kamzíků a nebo hledačů pokladů. První zámý zimní výstup na vrchol uskutečnili 3.12.1911 Gyula A. Hefty a Lajos Rokfalusy.

• Obtížnost: středně těžká až spíše těžká túra
• Délka túry: 7 1/2 až 8 hodin
• Celkové převýšení: výstup 1 350 metrů, sestup 1 350 metrů
• Základní trasa: Tatranská Lomnica - Tatranské Matliare - Dolina Kežmarskej Bielej vody - Chata pri Zelenom plese - Kolový priechod - Jahňací štít a zpět

Kôprovský štít (2 367 m)

Výrazný a mohutný vrchol v rozsoše Kriváně, na jehož vrchol vede turistická značka z Vyšného Kôprovského sedla. Je vynikajícím rozhledovým bodem s prakticky kruhovým výhledem, jen k jihozápadu a k jihu je výhled částečně omezen masívem Kriváně a okolních vrcholů. Kôprovský štít je nejlépe viditelný z jižního a jihovýchodního okraje Velkého Hincova plesa a pak samozřejmě z Ostrvy.

• Obtížnost: středně těžká až těžká túra
• Délka túry: 8 hodin
• Celkové převýšení: výstup 1 050 metrů, sestup 1 050 metrů
• Základní trasa: Štrbské pleso - Popradské pleso - Mengusovská dolina - Veľké Hincovo pleso - Vyšné Kôprovské sedlo - Kôprovský

Kriváň (2 494 m)

Impozantní tatranský štít, který byl po dlouhou dobu pokládán za nejvyšší ve Vysokých Tatrách. Jde snad o nejkrásnější horu nejen v Tatrách, ale vůbec na Slovensku, z níž se otevírají úžasné výhledy na celou tatranskou a fatranskou oblast. Tento vrchol, nejkrásněji (ve své typické podobě) viditelný z oblasti Pribyliny a Liptovského Hrádku, je turisticky přístupný. Leží mimo hlavní hřeben Vysokých Tater. Na vrcholu je malý kříž a pamětní tabule.

V roce 1840 vystoupil na Kriváň saský král Fridrich August II., na jehož počest byl na vrcholu Kriváně postavený asi třímetrový památník. Tento čin ale pobouřil slovenské vlastence okolo Ľudovíta Štúra, kteří již v roce 1841 se pokusili zorganizovat národní vycházku na Kriváň. Tato tradice národních vycházek se dochovala až do dnešních dnů. Na svazích Kriváně bylo rušno již v 15. století, kdy se tady nacházelo množství dolů pro těžbu zlata. Dá se předpokládat, že tito dávní baníci zdolali i vrchol tohoto tatranského velikána. První doložený výstup však podnikl až v roce 1772 Andrej Jonáš Czirbesz se společníky.

• Obtížnost: středně těžká až těžká túra, fyzicky značně namáhavá
• Délka túry: minimálně 7 hodin
• Celkové převýšení: výstup 1 200 m, sestup 1 550 m
• Základní trasa: Štrbské pleso - Jamské pleso - Krivánsky žľab - Malý Kriváň - Kriváň - Grúnik - Tri studničky

Lomnický štít (2 634 m)

Jeden z nejznámějších tatranských štítů, který je již od roku 1940 zpřístupněn visutou lanovkou. Vynikající výhledový bod. Na vrcholu je konečná stanice lanovky a pracoviště astronomického ústavu SAV - známá koronální stanice, která se zabývá výzkumem Slunce a meteorologická stanice, která začala fungovat 1.10.1940, čtyři roky po zahájení stavebních prací (1936).

Lomnický štít neleží na hlavním hřebeni Vysokých Tater. Tento vrchol byl v minulosti přístupný i turisticky, ale po zřícení skalních bloků na pouhých asi 15 metrech výstupové cesty byl celý chodník uzavřen. Je otázkou, zda-li je takovým problémem tento krátký úsek opět zajistit a celou cestu zpřístupnit…

Vrchol byl poprvé zdolán pravděpodobně Robertem Towsonem 16.8.1793, který určil jeho výšku barometrickým měřením s přesností na asi 10 metrů. Je ale možné, že na vrcholu stanul již dříve některý z lovců kamzíků. O Lomnickém štítu, než jej měření L. Greinera v roce 1838 posunula na správnou příčku, se dlouho věřilo, že je nejvyšším tatranským vrcholem. Také se věřilo, že je nepřístupným, což se projevilo v jeho starších názvech vyjadřujících úctu - Otec, Děd či Königsberg (Královský vrch).

Predné Solisko (2 093 m)

Turisticky přístupný vrchol s vynikajícími výhledy do Mlynické doliny. Na jižních svazích je lyžařská sjezdovka a sedačková lanovka končící u Soliskové chaty ve výšce 1 840 metrů, od které vede na vrchol nejsnadnější cesta.

• Obtížnost: lehká až středně těžká túra
• Délka túry: 1 a 1/2 až 2 hodiny (při použití lanovky)
• Celkové převýšení: výstup 250 metrů, sestup 250 metrů
• Základní trasa: Štrbské pleso - lanovkou k Chatě pod Soliskom - Predné Solisko a zpět

Rysy (2 499 m)

Jeden z nejvyhledávanějších a nejznámějších tatranských vrcholů. Leží na hlavním hřebeni Vysokých Tater mezi Žabí věží a Ťažkým (dříve Českým) štítem (Vysokou). Rysy jsou ve skutečnosti dvojvrcholem, vyšší z vrcholů s výškou 2 503 metrů leží jižněji než výše uvedený vrchol. Rysy jou zároveň hraničním vrcholem s Polskem a jeho nejvyšší horou. Výstup na vrchol vede z Mengusovské doliny kolem Chaty pod Rysy a přes sedlo Váha. Vynikající výhledový bod. V hlavní turistické sezóně - od července do září - lze vrcholu využít jako turistického hraničního přechodu do Polska a opačně!

• Obtížnost: těžká túra
• Délka túry: 7 až 8 hodin
• Celkové převýšení: výstup 1 200 metrů, sestup 1 200 metrů
• Základní trasa: Štrbské pleso - Popradské pleso - Mengusovské dolina - Rozcestí pod Rysy - Žabie plesa - Chata pod Rysy - sedlo Váha - Rysy a zpět

Slavkovský štít (2 452 m)

Mohutný a výrazný vrchol v jihovýchodním rameni Bradavice. Vrchol je turisticky přístupný a poskytuje vynikající výhledy prakticky na všechny světové strany. Jako první na Slavkovský štít vystoupil v červnu 1664 evangelický kněz Juraj Buchholtz st. s 12člennou skupinou. První známý zimní výstup uskutečnili 15.1.1873 E. Blásy aj. Gellhof.

V 17. století se z vrcholové kupy údajně zřítily mohutné skalní bloky do Velké Studené doliny (jsou zde patrny dodnes) a vrchol měl pozbýt svého výsadního postavení - měl být do té doby nejvyšším vrcholem Vysokých Tater. První část tvrzení je sice pravdivá, ale ta druhá část se zdá být značně nadsazenou a nepodloženou. Na jihozápadních svazích Slavkovského štítu se nachází místo, které se zvykne nazývat Spálenisko. Své pojmenování dostalo podle požáru z konce července 1928, kdy požár zlikvidoval okolo 60 hektarů lesa, podle výzkumů Ľ. Fekete a T. Blattného z let 1913 až 1914, tajgového charakteru.

• Obtížnost: středně těžká až spíše těžká a dlouhá, fyzicky náročná túra
• Délka túry: 9 až 10 hodin
• Celkové převýšení: výstup 1 450 metrů, sestup 1 450 metrů
• Základní trasa: Starý Smokovec - (Hrebienok) - Slavkovská vyhliadka - Nos - Slavkovský štít a zpět

Svinica (2 301 m)

Monumentální a velice nápadný vrchol v hlavním hřebeni Vysokých Tater nacházející se mezi vrcholy Beskyd a Valentková. K východu - směrem do Polska vybíhá z masívu mohutná rozsocha s takovými vrcholy jako je Kozi Wierch, Granaty, Wielka Buczynova Turnia a další. Na tomto hřebeni je snad nejtěžší turistická cesta v celých Vysokých Tatrách - známá Orlia Piercz. Svinica je výrazný vrchol se suťovými svahy, jejíž tvar nejlépe vynikne při pohledu z horní části Tomanovské doliny v Západních Tatrách.

• Obtížnost: středně těžká až těžká túra, velice dlouhá a fyzicky namáhavá
• Délka túry: 11 až 12 hodin (!)
• Celkové převýšení: výstup 1 450 metrů, sestup 1 450 metrů
• Základní trasa: Podbanské - Tichá dolina - Suché sedlo - Ľaliové sedlo - Svinické sedlo - Svinica a stejnou cestou zpět

Východná Vysoká (2 428 m)

Mohutný štít hlavního hřebene Vysokých Tater, který je fantastickým výhledovým bodem. Vrchol je turisticky přístupný ze sedla Poľský hrebeň po náročném suťovém chodníku. Z masívu Východní Vysoké vybíhá k jihovýchodu mohutná a dlouhá rozsocha, na níž leží vrchol Bradavice.

• Obtížnost: těžká túra
• Délka túry: 8 hodin
• Celkové převýšení: výstup 1 400 metrů, sestup 1 400 metrů
• Základní trasa: Starý Smokovec - Sliezsky dom - Kvetnica - Dlhé pleso - Poľský hrebeň - Východná Vysoká

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.