Slezská Harta je vodní nádrž na řece Moravici

Zajímavosti o přehradě a nejbližším okolí u města Bruntál

"U jezer, v nichž vodě chladné,
vodě v samotě, smrt vládne,
vodě nehybné, z níž mráz jen dých
sněhy leknínu, jenž líně zplih"…

úryvek z básně E. A Poa "Země snů", překlad Z. Hron.

Když se začalo uvažovat téměř před čtvrt stoletím o stavbě další přehrady na řece Moravici a Černém potoku nedaleko Bruntálu v pohoří Nízký Jeseník, jen málokdo z lidí žijících v malebném údolí "Slezského Rýna" nad již existující přehradou Kružberk věřil těmto megalomanským plánům, tolik podobným systematickému ničení přírody v zemi, kde včera znamenalo předevčírem.

Účel stavby Slezské Harty a její technické parametry

Nicméně libě znějící argumenty pro vznik přehrady se nečekaně zjevovaly jako králíci z kouzelníkova rukávu a betonové lobby bylo nasloucháno i po roce 1989: zásobení pitnou vodou a vodou pro průmysl, zlepšení jakosti vody, navýšení průtoku vody, produkce elektrické energie, rekreace a v neposlední řadě protipovodňová ochrana. Na tu slyší po sugestivních zkušenostech z dávné i nedávné minulosti téměř každý. A tak mezi lety 1987 až 1997 přehradila údolí až 65 m vysoká sypaná hráz s nadmořskou výškou koruny 501 m o celkové délce 540 m, hráz doplnila malá vodní elektrárna.

Tím vznikla nádrž o celkovém objemu 218,7 milionu m³, která po napuštění v letech 1996 až 1998 zatopila plochu cca 870 ha. Přehrada je v nejširším místě 1,7 km široká. Řeka Moravice vzedmula své vody na 13 km svého toku, její levobřežní přítok, Černý potok, zasáhla přehrada na posledních 3,5 km toku. Jedná se tak o devátou největší přehradu České republiky. Pro srovnání dodejme, že nejhlubší nádrž ČR Dalešice je jen o 4 m hlubší.

Hráz a elektrárnu doplňuje odběrná věž se čtyřmi odběrnými okny v různé hloubce. Na levé straně je hráz vybavena přelivem se skluzem a vývařištěm. Sama hráz je, jak výše zmíněno, sypaná, na příčném řezu bychom viděli šikmé střední jílové těsnění, kolem něj dvoustupňový pískový filtr, štěrk tvořící přechodovou část a nejvíce vně bychom nalezli kamenitou stabilizační část.

Hráz je do okolí kotvena jak ve své pravobřežní části zavazovací stěnou, tak do podloží injekční štolou, která současně slouží k odčerpávaní vody, revizi a kontrole měřících přístrojů. Do nitra hráze je možné vstoupit při příležitostných exkurzích.

Přístup

Západní část přehrady je dobře dostupná ze silnice č. 45 spojující Dětřichov nad Bystřicí s Bruntálem, k východní části nádrže včetně její hráze se dostaneme ze silnice č. 46 spojující Moravský Beroun a Opavu. Z této komunikace odbočíme buď v Bílčicích nebo u Hořejších Kunčic na silnici č. 452, jež prochází přímo po hrázi, u níž je možno odstavit auto na parkovišti. Pokračování cesty směrem na Bruntál představuje vhodný přístup do severního okolí nádrže.

Turistické možnosti

Sama nádrž Slezská Harta je místem rekreace. Je v ní povoleno koupání, po hladině se prohánějí milovníci jachtingu, na březích sedávají dlouhé hodiny v tichém zadumání příznivci Petrova cechu s udicemi. V okolí Harty nás potěší minimální lidnatost - typická pro mírně zvlněnou krajinu Nízkého Jeseníku, stejně jako překvapí mnohde neudržované kostely v až dezolátních stavech a vybydlený ráz některých vesnic - to je zase charakteristické pro temné Sudety.

Přehrady se dotýkají pouze na jejím začátku u mostu nad západní zátokou dvě TZ: modrá mířící z Moravského Berouna přes nejvyšší bod Nízkého Jeseníku Slunečnou (800 m) a obec Mezinu do Bruntálu (celkem 31 km) se tu kříží na rozcestí Černý most se zelenou vedoucí obloukem z Lomnice přes Roudno a Novou Planinu do Valšova (celkem 18 km). Značených cykloturistických tras je tu o poznání více. Jižním okrajem Harty vede trasa č. 6142, podél severních břehů se klikatí trasa č. 6 162 a západnímu okraji nádrže se blíží trasa č. 6 161.

Osada Slezská Harta a Bílčice

Své jméno získalo vodní dílo dle nenápadné osady Slezské Harty tísnící se v údolí Moravice asi kilometr pod hrází. Skupině domků dominuje hranolová věž a obvodové zdi lodi polorozpadlé kaple či kostelíku sv. Archanděla Gabriela. Objekt v neutěšeném stavu prodělal poslední úpravy v polovině 19. století a nyní se zdá, že před definitivním sesutím mu nic nezabrání. Nedaleká silnice č. 46 prochází přibližně 3 km odsud Bílčicemi. Obec tohoto jména vystupuje z mlhoviny středověku až roku 1410.

Dominantou vsi je jednoznačně hranolová věž jednolodního pozdně barokního farního kostela sv. Markéty. Stavba elipsovitého půdorysu vyrostla v letech 1781 - 1782. U obce v roce 1758 porazila rakouská armáda pruskou a o dvacet let později byl v Bílčicích hlavní stan císařské armády. Zajímavá je ohradní zeď hřbitova z lomového kamene a kovaná vstupní brána. Odbočkou u kostela směrem k přehradě se záhy dostaneme do údolí říčky Lesné, kde je v jednom z lávových proudů nedaleké vyhaslé sopky Velkého Roudného činný nepřístupný lom, největší lokalita neovulkanických hornin na Moravě.

Na jižních březích Harty

U jižních břehů přehrady pod dvojicí vyhaslých vulkánů Velkým Roudným (780 m) a Malým Roudným (771 m) leží mezi loukami s pásy dřevin na kamenných mezích obec Roudno. První zmínky o ní pocházejí z roku 1397. V centru nalezneme kostel sv. Michala z poloviny 17. století. Níže položená část obce, kterou zatopily masy přehradních vod, byla připomínána již v roce 1224, včetně historického hamru, který byl postaven roku 1546. Ze vsi vede k vrcholu Velkého Roudného jednak křížová cesta a také zelená značka, pod lesem se skrývá pomník obětem 1. světové války.

U potoka Rýžovník pod Měděným vrchem (687 m) a Skalkou (639 m) vyrostly po roce 1662 domky Nové Pláně, vsi založené u měděného hamru, jenž tu byl zřízen o dvaadvacet let dříve. Záhy zde byla v provozu i továrna na měděné zboží. Po celé republice je však Nová Pláň známá díky tomu, že se zde plní lahve minerálkou Horský pramen.

Léčivá kyselka původně pramenila na tzv. "louce studní" mezi měděným hamrem a Moravicí. Obcí prochází zelená TZ. Severovýchodně od vsi, na samém břehu přehrady, stojí zeď z lomového kamene, za ní zpustlý hřbitov a barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z let roku 1727 - 1728. Stával nad obcí Karlovec, která byla celá zatopena, včetně zámku.

Na západním a severním břehu přehrady

Na západním okraji Harty leží na modré TZ nenápadná ves Mezina, založená roku 1258 olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburgu. Pozoruhodnou stavbou je obytná zděná přízemní budova, hospodářské budovy a ohradní zeď s branou a brankou empírového statku čp. 53. Z vesnice stoupá 0,5 km významová odbočka na někdejší vulkán Venušinu sopku, odkud mimo jiné hezky přehlédneme Hartu.

Na vulkanickou činnost v minulosti upomínají v bezprostřední blízkosti nádrže přírodní památky Lávový proud u Meziny a Razovské tufity. Kilometr východně od Meziny se při Stráňském potoce rozprostírá malá obec Dlouhá Stráň založená roku 1524. Zdejší pozdně barokní kostel sv. Anny u hřbitova pochází z roku 1777.

Na severním břehu Harty je podél Razovského potoka rozprostřena v délce asi 5 km ves Razová. První zmínka o ní je z roku 1288, v druhé půli 15. století však za česko-uherských válek zanikla a musela být počátkem 16. století znovu osídlena lidmi z Branibor a Dolního Slezska. Ve vsi vyniká renesanční kostel sv. Michala z let 1580 – 1590, upravovaný počátkem 19. století. Zajímavou památku v jižní části obce představuje původně roubený pozdně barokní statek čp. 184 se zachovalou jednotnou dispozicí jesenického domu.

Asi 4 km východně od Razové do vod Harty hledí ves Leskovec nad Moravicí. Je považována za nejstarší osídlené místo v Jeseníkách, díky první zmínce o obci z roku 1224. Zpustošily ji husité, česko - uherské války i útrapy třicetileté války. Roku 1557 zde vyrostla dřevěná evangelická modlitebna, na jejímž místě byl o 131 let později vystavěn barokní kostel sv. Vavřince. Řádění černé smrti, moru, připomíná Rochova morová kaple z roku 1717. Mezi Leskovcem a Razovou stojí za návštěvu také technická památka vápencový lom s vápenkou.

Závěrem: plus a mínus

Zátopa se tedy dotkla celkem šesti ze zmíněných obcí, z toho Roudna, Nové Pláně, Dlouhé Stráně, Rázové a Leskovce nad Moravicí pouze částečně, komplet pod vodou zmizela ves Karlovec.

Lidé byli vesměs z vesnice přestěhováni do bruntálských paneláků, pro generaci takto přesídlených seniorů to znamenalo a znamená mimořádný psychosociální stres, jedna paní z Leskovce si v souvislosti s nuceným přesídlením vzala život. Pod vodou zmizely stovky domů a bytů, tři školy, obecní úřad a dvě pošty, ryby se prohánějí dokonce i mezi zdmi karloveckého zámku.

Kapacita Harty byla při povodni v září 2007 zaplněna až na 91%, zásadně posloužila i při řádění vodního živlu v červenci 1997, bez přehrady by voda nepředstavitelně zpustošila půl Moravy. Otázkou však zůstává, zda poté, co jsme narovnali koryta řek a vysušili krajinu, je jediné řešení, když není jiného zbytí, nakonec postavit přehrady proti povodním.

Není vhodnější, řečeno slovy nedávno zemřelého bývalého ministra pro životní prostředí Ivana Dejmala, "…zpomalit nebo částečně zastavit vodu v případě velkých srážek… v úvahu přicházejí suché poldry, úpravy v krajině, výsadba lesů a zkapacitnění koryt řek"? Možná jsme však se svým dlouhodobě neopatrným a nešetrným přístupem k přírodě i pohodlností volící jednoduchá řešení opravdu již tak daleko, že nám nezbývá nic jiného, než jen stavět přehrady.

Slezská Harta, turistická mapa

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.