Skalní útvary v Jeseníkách, skály a skalky v Rychlebských horách

Obří kameny, Vozka, Keprník, Petrovy kameny

O Jesenicku vypráví lidová pověst, že když Pánbůh tvořil svět a rozdával své dary, jaksi na tento kraj pozapomněl a lidé neměli z čeho žít. Aby svou chybu napravil, nakázal ďáblovi, aby po horách a údolích rozsypal něco ze svých pokladů. Ovšem nebyl by to ďábel, aby se nechtěl z tohoto úkolu vykroutit - místo zlata a stříbra rozhazoval po kraji jen kamení.

Pánbůh mu na to sice přišel a pro místní lid nějaké poklady ze své "mošničky" vyšťáral, nicméně asi mu toho moc nezbylo - Jesenicko bylo vždy chudým krajem. Na "kameny", tj. nejrůznější skalní útvary, je však opravdu bohaté. Některé z nich i svým jménem zmíněného čerta připomínají, k dalším se vážou jiné pověsti. Jsou zpestřením každého turistického výletu.

Skalních útvarů je v Jeseníkách a jejich okolí několik tisíc. Jsou nejrůznějšího původu a tvořeny různými horninami - převažují ruly a svory. Ve vrcholových partiích jsou nejčastější skalní hradby a tzv. tory, osamocená skaliska. Ve svazích se vyskytují mrazové (skalní) sruby, někdy provázené kamenným mořem nebo sutí. Mnohé jsou zarostlé lesem, ale řada jich vyčnívá a poskytují i pěkné výhledy. Podívejme se alespoň na některé ze severní části Jeseníků a Rychlebských hor.

Petrovy kameny, Jeseníky

Nejznámější jsou asi Petrovy kameny na vrcholu Vysoké hole (1 446 m), nedaleko nejvyšší hory Jeseníků Pradědu. Skupinu skal, tvořených břidlicí a rulou, však může turista obdivovat jen z dálky, protože je zde přísná přírodní rezervace.

Důvodem je výskyt vzácné subalpínské květeny. Ochrana je opravdu nutná, protože nedaleko vede možná nejfrekventovanější část jesenické hřebenovky a z davů turistů by si jistě většina až na vrchol sedm metrů vysoké skály, která je dominantou kraje, ráda vylezla. Neuvidíme tedy bohužel ani pamětní desku přírodovědce Bedřicha Kolenatého, který zemřel na nedaleké Ovčárně právě při průzkumu květeny.

Jak Petrovy kameny ke svému jménu přišly?

Jak dostaly Petrovy kameny své jméno? Podle pověsti po mladém kováři, který si zde hledal úkryt se svou milou na útěku před jejím otcem, který jejich lásce nepřál. Když je pronásledovatelé doháněli a oni se v zoufalství chystali skočit ze skály, pán hor seslal sněhovou vichřici a to pronásledovatele odradilo. Milenci bouři přečkali v úkrytu a podařilo se jim dostat do bezpečí. Jinak jsou Petrovy kameny proslulé hlavně tím, že na nich údajně konávaly čarodějnice své sabaty a scházely se s čerty.

Zajímavá je teorie, jak tato tradice, která se smutně promítla do neblahých inkvizičních procesů s "čarodějnicemi" koncem 17. století, jimž padlo za oběť 56 nevinných lidí, vznikla. V okolí se hojně kutalo a přicházeli sem prý hledači kovů až z Itálie. Že by černí mládenci, kteří jistě sváděli místní děvčata, lidem připomínali čerty?

Obří skály, Jeseníky

Výstup na Petrovy kameny tedy musíme oželet. Nejméně rovnocennou náhradou nám mohou být Obří skály nedaleko Šeráku. Může se k nim vypravit i méně výkonný turista nebo rodina s dětmi - na Šerák se dá z Ramzové vyjet lanovkou, odtud vedou přes Obří skály značené cesty zpět do Ramzové. Ani tak ale nepůjde o pohodlnou vycházku, místy je sestup pěkně strmý. Kdo se nebojí delší túry, může si naplánovat trasu přes další ze zmíněných skalisek v této oblasti - Keprník, Vozku a Kamenné okno.

Obří skály si své jméno zaslouží - dosahují výšky 10 - 16 m nad okolním terénem a jsou zdaleka viditelné. Z určitého úhlu pohledu připomínají pravěkého ptakoještěra. Ještě v 70. letech minulého století byl celý hřbet zakrytý lesy; po větrné kalamitě byly lesy odtěženy a k opětovnému zalesnění se naštěstí pro turisty již nepřistoupilo.

Po hřebínku vede značená odbočka, takže si nejrůznější tvary typu pokliček a skalních hřibů vzniklé zvětráváním můžeme prohlédnout zblízka. Na některé ze skal se dá vylézt, poskytují pěkné výhledy. Z geologického hlediska jsou Obří skály také mimořádně zajímavé: ve svorové hornině se nacházejí krystaly staurolitu a andaluzitu.

Obří skály - Krvavá skála

Nad skalami byl nedávno vybudován dřevěný přístřešek, který může posloužit k odpočinku či úkrytu před nepohodou. Jedna z věží Obřích skal se nazývá Krvavá skála. Toto jméno dostala na připomínku smutné události z doby třicetileté války, kdy v blízkém údolí Švédové objevili úkryt místních obyvatel a povraždili je. Sestupujeme-li od Obřích skal do Ramzové, cesta zčásti vede podél Vražedného potoka - byl prý po onom masakru celý rudý od krve. Údolí je, navzdory strašnému názvu, velmi pěkné. Mohutné hráze (na potoce je jich celkem sedm) dokazují, že se potok dokáže při větších deštích pěkně rozvodnit.

Keprník a Vozka, Jeseníky

Ze Šeráku jsou poměrně snadno dostupné skalní útvary Keprník a Vozka. Oba jsou tvořeny staurolitickými svory. Vyšší Keprník (1 423 m) má méně zajímavé skály, zato je odtud za dobrého počasí ideální kruhový rozhled, považovaný za nejlepší v celé jesenické oblasti. Údajně bývají vidět i Beskydy a Krkonoše. Na vrcholové skále stojí žulová rozhledová růžice a geodetický bod.

Oproti tomu Vozka (1 317 m) je s rozměry 80×120 metrů asi nejrozsáhlejší skalní skupinou v Jeseníkách. Největší skalní suk připomíná zkamenělý vůz. Jméno dostala hora podle pověsti o vozkovi, který v době hladomoru vezl chléb a se svým povozem uvízl v bahně. Na radu ďábla začal kola podkládat chlebem a byl za to potrestán - pán hor ho i s vozem proměnil v kámen. Z Vozky se nám otvírají pohledy na hřeben Jeseníků směrem na Praděd i na Šerák.

Kamenné okno, Jeseníky

Pokud bychom z Vozky či Keprníku pokračovali směrem na Vřesovou studánku, neměli bychom minout zajímavou osamocenou skálu Kamenné okno. Je však třeba odbočit na sedle Pod Vřesovkou na žlutou značku, po červené hřebenovce bychom se jí vyhnuli. Je poměrně ukrytá v kosodřevině vpravo od cesty kousek za rozcestím U Kamenného okna. Na svorovém suku lze pozorovat křížové srůsty a lesklé sloupce staurolitických krystalů.

Vyplatí se dojít až na Vřesovou studánku: v obnovené kapličce najdeme pramen, který má prý léčivé účinky. Nedaleko stával i kostelík (vyhořel po zásahu blesku r. 1945) a horská chata (byla zbořena pro celkově zchátralý stav r. 1988) - místo dnes připomíná litinový kříž. Ke studánce se vztahuje vyprávění o lesníkovi, který byl svědkem toho, jak se zraněný jelen po napití ze studánky zázračně uzdravil; později voda ze studánky vyléčila jeho samotného z těžké nemoci. Vřesová studánka se pak stala poutním místem.

Pasák a Čertovy kameny

Než opustíme Jeseníky, aspoň okrajově několik dalších tipů, kam zaměřit své kroky, pokud se chceme pokochat zajímavými skalami. Za vidění určitě stojí Pasák, jehož skály z kalcitových amfibolitů objevíme na stejnojmenné naučné stezce kolem Branné (kromě skály Pasák, připomínající lidskou postavu, tu můžeme vidět skalní hřib zvaný Kovadlina nebo další skalní okno).

V blízkosti města Jeseník se nacházejí Čertovy kameny - jejich návštěvu lze spojit s výletem na rozhlednu Zlatý chlum a k Mechovému jezírku na Rejvízu. Skalní útvar je 40 m vysoký a 100 m dlouhý a je tvořen pro změnu žulovým pegmatitem. Výstup na vrchol je zajištěn řetězy, takže pokud bychom tam šli s (většími) dětmi, užijí si trochu toho dobrodružství. Navíc se tu vyskytují skalní mísy a křesla. I výhledy jsou odtud pěkné - do údolí Bělé a do Polska.

Kazatelny, Jeseníky

Zajímavé je, že původní německý název Harichstein nemá s čerty nic společného - skála byla pojmenována podle majitele pozemku. V okolí Rejvízu najdeme několik skalních suků zvaných Kazatelny na žluté značce směrem na Švýcárnu. Na mohutném skalisku stojí také trosky nedalekého hradu Koberštejna: zdejší skály jsou z pegmatitu místy prorostlého křemenem a dosahují výšky okolo 30 m.

Medvědí kámen, Rychlebské hory

Ale přesuňme se již do Rychlebských hor. Táhnou se od města Jeseník podél hranice s Polskem celým Javornickým výběžkem a jsou mnohem méně navštěvované než Jeseníky. Z Lázní Jeseník se můžeme vypravit na Medvědí kámen, kolem něhož vede zelená značka k jeskyním Na Pomezí. Je součástí vedlejšího hřebene Rychlebských hor zvaného Sokolský hřbet, v jehož severovýchodní části se nalézají také skaliska Bílých kamenů a Velkého Špičáku (cestou k jeskyni Na Špičáku). Medvědí kámen je zajímavý hlavně kvůli krásnému výhledu na Jeseníky i Rychlebské hory.

Šafářová skála a Vysoký kámen, Rychlebské hory

Více pozoruhodných skal najdeme v okolí města Javorník. Z geologického hlediska se jedná vesměs o rulu. Šafářova skála, k níž nás dovede zelená značka z Bílé Vody, se vypíná nad Hlubokým dolem: svou 35 m vysokou převislou stěnou láká hlavně horolezce. Na vrchol se dostaneme i pěšky po značené odbočce, ale odměnou za namáhavý výstup tato skála kdovíjaké rozhledy nenabídne. Za těmi se musíme vypravit na Vysoký kámen (691 m).

Z výhledové plošiny můžeme vidět jak vzdálené Jeseníky na jihu, tak velká polská jezera Otmuchowskie a Nyskie na severu. Na vrchol mohutného skaliska zabezpečeného zábradlím vedou kamenné schody ještě z dob před 2. světovou válkou. Již tehdy byl tedy Vysoký kámen oblíbeným výletním místem.

Čertovy kazatelny, Rychlebské hory

Z Javorníku se sem dostaneme po červené značce, stejně jako (opačným směrem) na Čertovy kazatelny, kde se na našem putování s čerty rozloučíme. Tento skalní útvar se nachází nedaleko zříceniny hradu Rychleby (která také stojí za návštěvu), nad malebným údolím Račího potoka. Hlavní skála, připomínající tvarem kostelní kazatelnu, je vysunuta nad hlubokým kaňonem a zajištěna zábradlím; v okolí a v nižších partiích je několik dalších skalek. V nedalekém dřevěném přístřešku můžeme v pohodlí poobědvat, než se vypravíme na další cestu.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.