Treking > Tipy na výlet > Hrozivá socha Radegast, na Pustevny v Beskydech
Socha Radegast, na Pustevny v BeskydechPohanský bůh na Radhošti, tip na výlet10.11.2009 | Otakar Brandos
Socha Radegasta, slovanského pohanského boha slunce, hojnosti a úrody je jedním z nezaměnitelných symbolů Radhoště v Beskydech, respektive sedla pod Radhoštěm nacházejícího se přesně v polovině cesty z Pusteven na Radhošť v nadmořské výšce 1 105 m. Původní socha Radegasta z betonu a kameninové drti byla na svém místě instalována v roce 1931. K slavnostnímu odhalení sochy došlo 5.7.1931 společně se sousoším Cyrila a Metoděje (stojí na vrcholu Radhoště), v den Slovanské pouti a svátku obou věrozvěstů, kteří údajně v 60. letech 9. století při svém pobytu na Velké Moravě na Radhošť zavítali. Sochu Radegasta vyrobil akademický sochař Albín Polášek, rodák z Frenštátu pod Radhoštěm. První socha měřící 320 cm a vážící 1,4 tuny byla financována americkými krajany, kteří sochu věnovali své rodné vlasti. Materiál sochy však poměrně špatně snášel drsné klimatické podmínky, které na Radhošti panují. Sochu bylo nutno demontovat a restaurovat. Stalo se tak v roce 1980 pod vedením olomouckého sochaře Karla Hořínka. Socha byla na své původní místo navrácena 11.6.1982. I přes nákladnou opravu degradace materiálu sochy Radegasta pokračovala. Proto byla v roce 1996 socha Radegasta z Radhoště odvezena opět a spočinula po nezbytném zrestaurování ve vstupní hale frenštátské radnice. Na úbočí Radhoště byl Radegast, respektive jeho kopie, vrácen 4.7.1998. Replika Radegasta byla za finančního přispění pivovaru Radegast v Nošovicích vytesána z přírodního materiálu - žuly. Žula totiž mnohem lépe odolává drsným klimatickým podmínkám. Pod vedením akademického sochaře Miroslava Machaly vytesal kameník Jan Sobek z Leskovce u Vsetína z 16,5 tunového žulového kvádru sochu novou. Ta měří 328 m a její hmotnost činí 3,2 tuny (některé zdroje uvádějí 7 tun). Radegast má mužské tělo, tvář má podobu lva. Na hlavě spočívá přilbice ve tvaru býčí hlavy s mohutnými rohy. V pravé ruce drží roh hojnosti a v ruce levé sekeru. Podle legendy Cyril s Metodějem postavili na Radhošti kříž a svrhli zlatou sochu pohanského boha Radegasta. Socha však nadále zůstávala v podzemním chrámu na Radhošti a prý dál mluvila a věštila budoucnost. Obyvatelé hor chodili na Radhošť uctívat Radegasta ještě několik dalších století. Historické prameny však uvádějí, že Radegast (Radigast) uctívali pouze Slované v okolí Baltského moře. Zdá se tedy poměrně nepravděpodobné, že by byl Radegast uctíván u Baltu a pak na Radhošti, protože jinde na Moravě o Radegastovi žádné historické prameny neexistují. Dnes je u Radegasta velice živo, proudí sem zástupy turistů a návštěvníků z nedalekých Pusteven. U sochy je navíc stánek s občerstvením a posezením, takže tady bude opravdu jen málokdy sami. K soše Radegasta se dostanete velice snadno z Pusteven po širokém chodníku, po němž je vedena modrá turistická značka a zároveň evropská dálková trasa E3. Socha Radegasta na Radhošti, turistická mapaLíbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
O víkendech je za hezkého počasí socha Radegasta doslova v ohroľení ľivota. Na Pustevny se dá dojet autem, linkovým autobusem ( z Prostřední Bečvy) i lanovkou (z Trojanovic). Jen málokteří znalci pokračují dále -část vyleze na rozhledničku Cyrilku, daląí část k oné soąe Radegasta, ti nejodváľnějąí jdou do hotelu na Radhoąti na oběd a zpět na parkoviątě či k lanovce. Kdyľ uľ, tak nejraději chodím ze sedla Pindula (mezi Frenątátem a Roľnovem) neznačenou stezkou na louku pod Radhoątěm, pokud mám ątěstí a sednu si v hotelu, tak si dám pivo či něco dobrého k snědku a pokračuji okolo sochy k Pustevnám a dále na Tanečnici, Nořičí horu (bez značky) či přes Čertův mlýn a Kněhyni do Kunčic pod Ondřejníkem. Tam to jistí "Nalejvárna pod Stolovou" (teď to přejmenovali). Z Radhoątě se také dá krásně sestoupit bez davů lidí bočním hřebenem značenou cestou na Ráztoku. Víkendy ale fakt připomínají mohutné prvomájové průvody bez obrazů Marxe a Lenina, včetně párků s hořčicí a piva v kelímcích. Kdo má moľnost, nech» vyrazí raději přes týden -pak je tam klid a Radegast má dobrou náladu. Daląí krásná varianta je pokračovat z Pusteven na Martiňák ( v zimě projetá stopa!) a pak buď na Horní Bečvu nebo do Horní Čeladné přes Podolánky. A nejvíce lidí je na Pustevnách, kdyľ se tam dělají v zimě sochy ze sněhu a ledu! To pak pohan Radegast ustupuje mimo zájem diváků - kteří aspoň nemusí chodit vůbec nikam...Sochy jsou hned u parkoviątě nedaleko Libuąína.
Miluji Beskydy, vľdy» pod nimi trávím celý ľivot, ale na Pustevny a Radhoą» vyráľíme nejraději v mlze, deąti a větru. To tam opravu skoro nikoho nepotkáte. A veřte, ľe i tak jsou nádherné. P.S. 17.10. 2009 na běľky na Pustevny jen skalní a bylo tam úľasně.
Tahle hřebenovka je jedním z mých neoblíbenějąích míst
Další související články:+ Horský hotel Radegast, Beskydy+ Radhošťské Beskydy, české hory + Libušín a Maměnka, symboly beskydských Pusteven |
|