Rabštejn nad Střelou a dva unikátní hrady

Dějiny a stavební vývoj hradů

Se zájmem jsem si přečetl v čísle 6/2006 tohoto časopisu článek Otakara Brandose Jesenicko a Horní Střela. Byl jsem potěšen, jak se mu "můj" kraj líbí. Procházel i naučnou stezkou okolím Rabštejna nad Střelou. Čerpal i z textů na informačních tabulích této stezky, kde se můžeme dočíst také o zdejším hradě.

A zde bych se zatavil, protože údaje jsou to již zastaralé. Archeologové a historici přinášejí nová svědectví, nové poznatky, nové teorie. Avšak dost často jen mezi nimi na konferencích, na stránkách úzce odborných časopisů, apod. A poznání chtivý turista či místní nadšenec se nic nedozví. Tak tomu je i v případě hradu v Rabštejně nad Střelou.

Možná, že již mnohému návštěvníkovi připadlo divné, jak obrovský hrad před sebou má, proč má dvě věže oddělené od sebe hlubokou rozsedlinou, jak je to s návazností na městské opevnění a mnoho dalších otázek. Badatelé nejdříve neustále jen opakovali "od stolu" sto let staré celoživotní dílo Augusta Sedláčka.

Později vznikl nový pohled na zdejší zajímavou situaci. Věž za hlubokou rozsedlinou a opevnění okolo ní jsou označovány jako předsunuté opevnění hradu i městečka. I druhá věž na proti, nad dnešním klášterním objektem, byla tak interpretována a to vzhledem k vzdálenosti od pozůstatků vlastního hradního jádra v místech dnešního zámku. Koncem 90. let se však situace okolo výzkumu lokality radikálně změnila a převážná část odborníků s ní dnes souhlasí. V Rabštejně existují hrady dva, jakýsi "dvojhrad".

Vědomosti o zajímavém a komplikovaném hradě v Rabštejnu nad Střelou jsou dones nedostatečné a to díky pozdějším rozsáhlým úpravám v jeho areálu. Jádro hradu zaujímalo dnešní zámecký areál, jak je vidět ze schematického středověkého vyobrazení. Ten jej však zcela překryl, přesto však obsahuje ve sklepě a přízemí pozdně gotické prvky.

Za pozdně gotické ze 16. století jsou tradičně označovány i v novověku upravované zříceniny stavby na konci ostrohu za zámkem. Podle nejnovějších výzkumů se však možná jedná o objekty z pokročilého 14. století. Mezi zámkem a dnešním klášterem stával dnes již neexistující hradní kostel.

Nejvýraznějším pozůstatkem hradu je tak zřícenina okrouhlé, jak známe ze starých vyobrazení, původně velmi vysoké věže na skále nad klášterem. Plášťová zeď v jejím sousedství navazovala na městské opevnění. Věž celkem vzdálenou od jádra hradu můžeme interpretovat i jako předsunutou před vlastní hrad a prostor mezi ní a jádrem snad jako předhradí.

A proč vlastně předsunutou tímto směrem, když hned za přirozenou rozsedlinou kudy prochází silnice stojí další věž? Protože tato věž a areál okolo ní tvoří druhý hrad v Rabštejně nad Střelou. Známe dokonce i jeho jméno - Sychrov. Vysoká věž protilehlého hradu Rabštejna patrně vyrovnávala převýšení hradu Sychrova a umožňovala jeho kontrolu. Velmi zjednodušeně řečeno, oba hrady se proti sobě bránili svými vysokými věžemi.

Hrad Sychrov založil nejspíše rabštejnský purkrabí Jindřich za Karla IV. Poprvé je zmiňován v roce 1439 jako sídlo Jana staršího z Rabštejna. Jeho rodu patřil až do roku 1508. O rok později byl připojen k Rabštejnu a v roce 1518 se stal spolu s Rabštejnem majetkem Šliků. Ti však sídlili na Rabštejnu a pro Sychrov neměli využití a tak rychle zpustl. V roce 1560 je připomínán již jen jako hradiště, takže většina zděných konstrukcí hradu musela být rychle rozebrána.

Dnes můžeme kromě zřícenin okrouhlé věže rozpoznat v jeho obdélném areálu i pozůstatky tesaného sklepa a další terénní relikty. Na západě je hrad chráněn příkopem. Za ním je situace terénu díky pozdějším úpravám nejasná. V Rabštejně nad Střelou tak můžeme navštívit dva bezprostředně související hrady, které tvoří s městečkem opevněný celek, ale zároveň si i mezi sebou vymezují své pozice. Při současném stavu bádání můžeme říci, že takto situovaný "dvojhrad" je v Čechách zatím unikátem.

S tímto názorem na hrady v Rabštejně nad Střelou se ztotožňuji i já a to nejen jako historik se zájmem o panská sídla, ale i jako nadšený turista a cestovatel. Můžu totiž srovnávat. To co se u nás zdá být téměř unikátem je v Evropě běžným jevem, který už jsem viděl na svých cestách opravdu mnohokrát. Zcela běžně se zde můžeme setkat nejen s "dvojhrady", ale i s "vícehrady" o počtu jednotlivých hradů daleko větším. Závěrem jsem vybral na ukázku dva působivé příklady.

Milovníci bizardních skal, pískovcových skalních měst a podobně jistě nadchne "trojhrad" Altdahn - Grafendahn - Tanstein v rozlehlé skalní oblasti na pomezí Rýnska - Falce a Alsaska. Monumentálně působí pohled i na "čtyřhrad" nad městečkem Lastours na jihu Francie.

Rabštejn nad Střelou na turistické mapě

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.