NPR Praděd, ostrov horské divočiny v CHKO Jeseníky

Výškové rozpětí rezervace je značné. Nejnižší partie sahají do 820 metrů nad mořem a nejvyšší do 1 492 m (vrchol Pradědu). NPR Praděd byla vyhlášena v roce 1990, první ochrany se některým částem dnešní rezervace dostalo již roku 1946 (Velká kotlina). Postupně byla na dnešním území NPR Praděd vyhlašována další maloplošná chráněná území. V roce 1955 přibyla SPR (Státní přírodní rezervace) Vrchol Pradědu, SPR Velký kotel a SPR Malý kotel, SPR Divoký důl a SPR Petrovy kameny. V roce 1963 pak SPR Bílá Opava.

Krajina i reliéf NPR Praděd jsou velice rozmanité. Od divokých a strmých říčních údolí s bohatými horskými smrkovými a nebo smíšenými lesy až po horské bezlesí na holích, kde má krajina ráz severské tundry s ledovcovými kary, svahovými sutěmi a kamennými moři a nebo mrazovými sruby montánního, subalpínského a alpínského stupně. Pro řadu unikátních rostlinných druhů, z nichž mnohé patří mezi endemitní, jsou důležité např. časté disturbance způsobované lavinami. Na takovýchto svazích existuje přirozené bezlesí, neroste zde zapojený les.

Na podobě dnešního reliéfu se silně podepsalo zalednění a drsné klimatické poměry v poslední době ledové. Působením svahového ledovce vznikly karoid Malé kotliny a kar Velké kotliny, na jejímž dně jsou stále dobře patrné zbytky ledovcové morény. Tehdy také vznikly mrazové sruby, kryoplanační terasy, svahové proudy a nebo thufury, které vznikaly v dlouhodobě zamrzajících půdách. Thufury můžeme u nás ještě spatřit např. na Keprníku.

I dnes patří Jeseníky obecně (a NPR Praděd zvláště) mezi klimaticky nepříliš přívětivé oblasti. Např. na Pradědu činí průměrná roční teplota pouhých +0,9 °C. Pod bod mrazu zde teplota klesá i v letních měsících. Léto je krátké a hodně deštivé, zima naopak dlouhá s bohatou sněhovou nadílkou. Ta obvykle kulminuje v březnu, kdy její mocnost dosahuje 160 cm. Souvislá sněhová nadílka pokrývá vrchol Pradědu od konce listopadu do druhé poloviny dubna. V hlubokých dolinách může sníh ležet až do července. Časté jsou mlhy (přes 290 dní v roce) i silné větry. Na Pradědu bezvětří panuje jen 5 až 6 dní v roce.

Geologické podloží NPR Praděd budují především velice staré krystalické horniny jako jsou ruly, svory, kvarcity, migmatity a nebo fylity, ve Velké kotlině se ale objevují i vápnité břidlice, na které jsou navázány četné unikátní rostlinné druhy. Nejrozšířenějšími půdami jsou podzoly (modální podzol).

NPR Praděd prochází rozhraní mezi povodími Odry a Moravy. Část vody odsud odtéká do Baltského moře a část do moře Černého. Nejvýznamnějšími prameny jsou tady prameny Moravice, Bílé Opavy a Divoké Desné. Pramení tady ale i menší horské bystřiny jako Česnekový potok, Malý a Velké Dědův potok, Volárka a nebo Sviní potok. A další.

Přestože převážná část území NPR Praděd je přírodní a nebo přírodě blízká, nevyhnulo se (a ani nevyhýbá) toto území hospodářskému využití. Z důvodů těžby dřeva byly od 17. století upravovány některé vodní toky pro plavení dříví, měnila se skladba lesa, hospodařilo se na holích. Původní dřeviny byly mnohdy nahrazovány nevhodnými druhy. V hřebenových partiích byla vysazována nepůvodní kosodřevina, která měla zabránit erozi půdy a sněhovým lavinám.

Objevují se i hospodářská a později turistická stavení, na vrcholu Pradědu vyrůstá rozhledna (1914). Na konci 19. století upadá hospodářské využití holí, zaniká pastva. Ta se dnes ale opět obnovuje (Švýcárna, Ovčárna). To proto, aby se zabránilo dalšímu rozšiřování náletových dřevin a aby se uchovala co největší druhová rozmanitost, biodiverzita. Jako rostlin, tak živočichů, kteří jsou dost často závislí na jednom a nebo několika málo druzích. Týká se to především monofágních a nebo oligofágních bezobratlých.

Přestože porosty zdejší subalpínské tundry ve vrcholových partiích jsou druhově poměrně chudé, nalezneme tady překvapivě mnoho velice cenných endemitů Hrubého Jeseníku. Jsou to především lipnice jesenická (Poa riphaea), zvonek jesenický (Campanula gelida), hvozdík kartouzek sudetský (Dianthus carthusianorum sudeticus), jestřábník zlatoblizný (Hieracium chrysostyloides), zvonek okrouhlolistý sudetský (Campanula rotundifolia sudetica), škarda sibiřská (Crepis sibirica), hořec tečkovaný (Gentiana punctata), jestřábník moravský (Hieracium moravicum) a jestřábník slezský (Hieracium silesiacum), jestřábník huňatý (Hieracium villosum), huseník sudetský (Arabis sudetica), mateřídouška ozdobná sudetská (Thymus pulcherrimus sudeticus). Z dalších ohrožených druhů si zmínku zaslouží např. rozchodnice růžová (Rhodiola rosea), hvozdík pyšný alpinský (Dianthus superbus alpestris), zvonek vousatý (Campanula barbata), rožec prameništní (Cerastium fontanum), kokrhel sličný (Rhinanthus riphaeus), šabřina tatarská (Conioselinum tataricum), sasanka narcisokvětá (Anemonastrum narcissiflorum) aj. Naopak nejhojněji se zde vyskytují metlička křivolaká (Avenella flexuosa) a smilka tuhá (Nardus stricta).

Rovněž fauna je v NPR Praděd zastoupena řadou významných i ohrožených druhů. Asi na prvním místě si zmínku zaslouží endemický poddruh motýla okáč menší sudetský (Erebia sudetica sudetica), kterého jsem vám na stránkách Trekingu představil v minulém roce, okáč horský slezský (Erebia epiphron silesiana). Z brouků jsou to tesařík čtyřpásý (Cornumutila quadrivittata), hnojník Neagolius bilimeckii, vážka lesklice horská (Somatochlora alpestris), plachetnatka horská (Hilaira tatrica), saranče horská (Miramella alpina) aj. Zmínku si ale zasluhují i běžnější druhy jako střevlík hrbolatý (Carabus variolosus), jasoň dymnivkový (Parnassius mnemosyne), majka fialová (Meloe violaceus) a další.

V krátkosti si ještě jmenujme nejvýznamnější zástupce obratlovců. Ať již z řad plazů, obojživelníků, ptáků a nebo savců. V NPR Praděd můžeme potkat takové druhy jako jsou ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) a zmije obecná (Vipera berus), skokan hnědý (Rana temporaria), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), tetřívek obecný (Tetrao tetrix), kulík hnědý (Charadrius morinellus), slavík modráček tundrový (Luscinia svecica svecica), sokol stěhovavý (Falco peregrinus), datlík tříprstý (Picoides tridactylus), linduška horská (Anthus spinoletta), kos horský (Turdus torquatus), křivka obecná (Loxia curvirostra), rejsek horský (Sorex alpinus), plšík lískový (Muscardinus avallanarius), netopýr rezavý (Nyctalus noctula), kamzík horský (Rupicapra rupicapra) a nebo dokonce rys ostrovid (Lynx lynx). NPR Praděd má návštěvníkovi Jeseníků vskutku co nabídnout.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.