Ľubovniansky hrad, hrad Stará Ľubovňa na Zamaguří

Ľubovniansky hrad - hrdý strážce Zamaguří / Stará Ľubovňa

Ľubovniansky hrad u města Stará Ľubovňa je sice z velké části v rozvalinách. Přesto jde o krásný hrad a zdaleka viditelný hrad tyčící se na strmém vrchu nad městem Stará Ľubovňa v nadmořské výšce 648 m. Přestože jde o zříceninu, lze na Ľubovnianském hradě vystoupit na hradní věž, na níž byla zřízena krásná zastřešená vyhlídka v nadmořské výšce 709 m.

Vznik Ľubovnianskeho hradu je datován do druhé poloviny 13. století. První známá písemná zmínka o městě Stará Ľubovňa pochází z roku 1292, první písemná zmínka o samotném hradě až z roku 1311, kdy je Ľubovniansky hrad připomínán jako Castrum Liblow. Pravděpodobným zakladatelem hradu byl polský kníže Boleslav, jenž byl manželem Kunikundy, dcery uherského krále Bély IV.

Ľubovniansky hrad sloužil k ostraze obchodních cest vedoucích z Polska do Horních Uher, po níže se vozila měděná a stříbrná ruda, ale také uherské víno do Polska. Opačným směrem pak putovala především sůl z Veličky a Bochnie. Nejstarší částí hradu je kruhová věž s mohutnými opěrnými pilíři a gotický palác.

Ve 14. století byl Ľubovnianský hrad dále rozšiřován a opevňován. Stavební práce na hradě urychlily boje uherských oligarchů proti centrální uherské vládě. Během těchto rozbrojů hrad mění majitele. Nejprve se dostává do rukou rodu Omodějovců (1308) a v roce 1315 do majetku rodu Drugethovců.

Období Polské zálohy

Klid nebyl na hradě ani ve století následujícím. V roce 1412 se na Ľubovnianském hradě setkávají římský císař Zikmund Lucemburský a polský král Vladislav II. Jagellonský. Zikmund potřebuje peníze na válku proti Benátkám. Proto se Ľubovnianský hrad spolu s 13 spišskými městy a s Podolínským panstvím dostává do tzv. Polské zálohy, která se protáhla na celých 360 let. Přesto se toto území nikdy nestalo součástí Polského království, ale podléhalo výhradně polskému panovníkovi, který tady jmenoval zemské správce.

Během husitských válek byl Ľubovniansky hrad poškozen během obléhání v roce 1432. Do rukou husitů se však nedostal. Po těžkých bojích podepsal v roce 1449 tehdejší velitel hradu Mikuláš Komorovský příměří s Janem Jiskrou. Po roce 1449, kdy se na východním Slovensku formuje pod vedením Petra Axamita bratřické hnutí, se hrad stává jedním z center bratříků.

O století později Ľubovniansky hrad téměř podlehl zkáze. Ne však zkáze způsobené vojenskou silou, ale sžírajícími plameny obrovského požáru v roce 1553. Příčiny požáru nejsou známy. Muselo jít ale o velice rozsáhlá požár, neboť dobové prameny uvádějí, že z hradu zůstaly jen obvodové zdi… S obnovou Ľubovnianského hradu se začalo již v roce 1555, kdy hrad dostává renesanční podobu. Velký důraz byl kladen na posílení opevnění hradu a jeho obranyschopnosti, neboť Turci, kteří ovládli velkou část Uher, byli nedaleko. Hrad byl posílen o dělovou baštu, která chránila přístup k hradu.

Další přestavbou prošel Ľubovniansky hrad v 17. století, kdy byl zčásti zbarokizován. Byl přistavěn palác na dolním nádvoří a brána, která byla chráněna padacím mostem. V letech 1655 - 1661 byly na hradě dokonce ukryty polské korunovační klenoty před Švédy, kteří si na sklonku třicetileté války brousili zuby i na toto území.

Poslední přestavby a dnešní stav

Poslední velká přestavba hradu proběhla v letech 1746 - 1760. V roce 1772 se hrad spolu se zálohovanými spišskými městy vrací přičiněním Marie Terezie Uhersku a hrad pozbývá svého významu. Ľubovniansky hrad začíná upadat. Mění se na kasárna, později na sklad. V 19. století je hrad v držení města, které jej odprodalo rodu Zamojských, který tady provádí některé opravy. Zamojští hrad vlastní až do roku 1945, kdy byl zkonfiskován státem za kolaboraci s Němci. Během SNP na hradě sídlilo gestapo, které v okolních lesích pronásledovalo partyzány.

Dnes je Ľubovniansky hrad přístupný za poplatek. Buď volně a nebo s průvodcem. V opravených prostorách paláce je instalována expozice dobového nábytku, oblečení a zbraní. Z věže hradu se otevírají fantastické rozhledy na oblé hřebeny Spišské Magury a Ľubovnianske vrchoviny. Za pěkného počasí jsou z hradu dobře patrné i rozeklané štíty Vysokých Tater a Belianských Tater.

Ľubovniansky hrad, otevírací hodiny

• Květen - září: 9.00 - 18.00 denně
• Říjen: 10.00 - 15.00 denně
• Listopad - duben: 10.00 - 15.00, Po - So

• Cena vstupného 5 EUR
• Další informace na stránkách hradu Stará Ľuboňa www.hradlubovna.sk, podrobná historie hradu na www.hrady.sk.

Hrad Stará Ľubovňa, turistická mapa

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.