Liptovský aneb Sielnický hrad na Slovensku

Liptovský hrad je nejvýše položený hrad na Slovensku

Přestože je Liptovský hrad nejvýše položeným hradem Slovenska nepatří k příliš častým cílům turistů. Snad krom těch domácích. To proto, že se nachází v relativně neznámém a turisty nepříliš navštěvovaném pohoří - Chočských vrších.

Když již v Chočských vrších turistu potkáte, pak je to hlavně v turisticky atraktivních dolinách jako je Prosecká dolina a Kvačanská dolina a nebo na nejvyšším vrcholu pohoří - Velkém Choči. Na Liptovský hrad pak zamíří skutečně jen zlomek turistů.

Liptovský hrad, jenž je také nazýván hrad Liptov a nebo Sielnický hrad, se nachází na poměrně strmém zalesněném návrší zvaném Sestrč. Výška hradu je udávána v knihách i na internetu v poměrně vysokém rozpětí - od asi 993 do 1 012 m.

Za poválečného Československa byl hrad označován za nejvýše položený celého soustátí. Pravda to ovšem nebyla, neboť na Šumavě a tehdy v nepřístupném hraničním pásmu stály dva ještě výše položený hrady - Vítkův hrádek (1 035 m) a Kunžvart (1 032 m).

Liptovský hrad byl založen ve 13. století na popud uherského krále Bély IV. jako strážní a útočištní pohraniční hrad na místě původního hradiště z 1. století před Kristem a pozdějšího slovanského sídliště. První známá písemná zmínka o něm pochází z roku 1262. O jeho vojenském charakteru svědčí to, že hrad neměl vjezd pro povozy.

Na hradě, jenž se v roce 1396 uvádí jako Velký hrad (Magnum catrum, Magnum castrum Liptovience) sídlil zástupce zvolenského župana. Počátkem 14. století, kdy v Uhrách panovala poměrně velká anarchie, patřil Liptovský hrad Matúši Čákovi (od roku 1313 až do jeho smrti v roce 1321). Po jeho smrti se hrad dostává do rukou magistra Donča.

V roce 1397 se castrum magnum Naghwar alis Liptouar stává župním hradem a centrem rozsáhlých držav. Vzápětí jej ale obsazují vojska moravského markraběte Prokopa a polského knížete Vladislava, kteří byli přívrženci českého krále Václava IV. Rušno bylo na hradě i ve století následujícím. V roce 1431 byl Liptovský hrad pravděpodobně dobyt husitskými vojsky, které tady zůstaly až do roku 1434.

Po porážce husitů dostává hrad do držení Petr Komorovský společně s několika dalšími okolními hrady. Komorovský se však přidává k odbojné šlechtě sympatizující s polskými králi a upadá v nemilost uherského krále Matyáše Korvína. Ten po podpisu spišskonovoveského míru s polským králem nařizuje v roce 1471 Liptovský hrad odejmout a následně jej do základu zbourat.

Ruiny Liptovského hradu zůstaly lesu a vlkům více než půl tisíciletí. Teprve v roce 1975 se na hradě objevují archeologové, kteří odkrývají a následně konzervují základy hradu, z jehož opravdu nepatrného torza se dnes otevírají krásné výhledy na okolní vrcholy Chočských vrchů včetně Velkého Choče i na nedaleké město Ružomberok.

Liptovský hrad dosahoval střední velikosti. Přesné rozměry bohužel neznám a nepodařilo se mi je v žádných dostupných pramenech zjistit. Slibuji, že to napravím při příští návštěvě Liptovského hradu, kdy sebou vezmu pásmo . Pokud mě tedy nějaký znalec nepředběhne a nedoplní tento údaj dole v diskusi.

Hrad tvořila obytná věž, nezbytná cisterna na vodu a opevněné nádvoří s třípodlažním obytným palácem. Přístup do hradu umožňovaly dvě malé brány. Hrad chránila neobyčejně silná (až 390 cm) štítová hradba od západu. Od jihu hradby navazovaly na skálu. Později byl hrad dále rozšiřován. Vzniká dolní hrad se zásobárnami i dílnami. Archeologické výzkumy tady odkryly kovářskou dílnu aj.

Liptovský hrad svým dispozičním řešením nemá na Slovensku obdobu. Podobné hrady nalezneme až v Porýní a nebo Dolním Rakousku. Přesná podoba hradu však dnes není známá, nedochovalo se žádné dobové vyobrazení. Je to škoda, protože nejvýše položený hrad na Slovensku by si to určitě zasluhoval.

Dnes je hrad volně přístupný celoročně. Do horní části hradu umožňuje výstup dlouhý a trochu vratký žebřík. Na hrad se nejsnadněji dostaneme po žluté turistické značce z obce Kalameny kolem známé "kaluže" s vývěrem termální vody. Další cesta (ovšem s větším převýšením) vede na Liptovský (Sielnický) hrad z obce Bukovina po červené turistické značce.

Liptovský hrad na turistické mapě

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.