Kateřinská jeskyně je jednou z pěti pro veřejnost přístupných jeskyní
Moravského krasu, podcelku Drahanské vrchoviny. Kateřinská jeskyně byla pro veřejnost
prvně otevřena v roce 1910, tedy ještě za rakouského mocnářství.
Celková délka jeskyně činí 950 m a denivelace asi 60 m. Vchod do Kateřinské
jeskyně, tvořený asi 8 m vysokým portálem, se nachází asi 300 m od spojení Suchého
a Pustého žlebu, dvou typických krasových kaňonů této oblasti v národní přírodní
rezervaci Vývěry Punkvy.
Kateřinská jeskyně byla v minulosti výtokovou jeskyní řeky Punkva, která se
z propasti Macocha dostávala do Kateřinské
jeskyně dosud neznámým podzemím. To se však dosud nikomu nepodařilo
odkrýt, neboť tyto prostory jsou odděleny od Kateřinských jeskyní tektonickou puklinou
a závaly.
Krápníková výzdoba Kateřinské jeskyně je bohatá a unikátní. Především v části zvané
Bambusový lesík, kde se nacházejí až tři metry dlouhé stalagmity
a stalagnáty s průměrem pouhých 3 až 4 cm. Některé části jeskyně jsou však poznamenány
řícením stropů, které poškodily dříve bohatou jeskynní výzdobu a pohřbily
je pod troskami skal.
Kateřinskou jeskyni tvoří dva mohutné dómy, které jsou propojeny množstvím chodeb, komínů
a síní. Hlavní dóm Kateřinské jeskyně dosahuje úctyhodných rozměrů 95×44×20
metrů. Jde o největší dóm Moravského krasu a zároveň v České republice, jenž je zpřístupněn
veřejnosti. Tento dóm vyniká skvělou akustikou, proto se zde několikrát ročně pořádají koncerty.
Druhým velkým dómem této jeskyně je Dóm chaosu, jenž uzavírá
prohlídkový okruh. V tomto dómě je vidět poškozenou krápníkovou výzdubu a výše zmíněné
zřícené jeskynní stropy.
Kateřinská jeskyně je také významným zimovištěm netopýrů. Jedním z nejvýznamnějších
v Moravském krasu. Během zimování tady bylo spočteno až 200 kusů netopýrů. Nejčastěji
zastoupeným druhem je netopýr velký (Myotis myotis) - asi 100 jedinců a vrápenec
malý (Rhinolophus hipposideros) - asi 50 jedinců. Z důvodu ochrany těchto létajících
savců je Kateřinská jeskyně v zimních měsících uzavřena.
Jeskyně je známá také díky množství paleontologických nálezů, které
dokladují, že vstupní části jeskyně již v mladší době kamenné obýval člověk. V jeskyni
bylo rovněž nalezeno množství kostí diluviálních (pleistocénních) zvířat, včetně
jeskynního medvěda(Ursus spelaeus). Zejména v místě tzv.
Medvědího komínu, ve kterém hromadný nález kostí učinil v roce 1936 Karel Absolon.
Doba prohlídky jeskyně zabere asi 30 minut, délka prohlídkového okruhu činí 430 m.
Teplota vzduchu se pohybuje v rozmezí 7 - 8 °C, relativní vlhkost pak asi 99 %.
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
2502526845 / 2010
Podpořit nás můžete i dalšími způsoby,
třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby
můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč.
Výši částky si nakonec ale určete sami.
Ne nadarmo se říká: "Jak si usteleš, tak si lehneš". A o odpočinku po celodenní
namáhavé túře v zimě to platí dvojnásob. Ke kvalitnímu odpočinku na zimním přechodu
nebo táboření přispěje nejen kvalitní spacák a dobrý stan, ale proto, že se největší
části těla stejně…