Beskydské rozhledny, tipy na výlet v Beskydech - Velká Čantoryje, Súkenická, Kabátice, Bílá hora, Kozubová…

Tipy na výlet v Beskydech

K napsání tohoto povídání mne vyprovokovaly hned dvě velmi dobré knihy: V. Pohorecký - Po rozhlednách a starých hradech (2001) a J. Dvořák - Rozhledny a rozhledová místa (2001). Obě publikace jsou napsány zajímavým způsobem, jsou svým způsobem ojedinělé, autoři je napsali dle nejlepšího vědomí a svědomí, ale ať jsem hledal, jak jsem hledal, ani jednu beskydskou rozhlednu jsem neobjevil. Mnohdy ani nemohl, protože byly v době psaní ve výstavbě.

Autoři toto nechť neberou jako výtku, nýbrž jako doplnění jejich prospěšného díla. Vždyť rozhledny měly v turistice odnepaměti svou nezastupitelnou úlohu. A to i v Beskydech a Podbeskydské pahorkatině. Od východu beskydského regionu směrem na západ to dnes jsou: Velká Čantoryje, Súkenická, Kabátice, Cyrilka, Bílá hora a Štramberská trúba. Protože jsem tato místa mnohokráte navštívil a to i v době, kdy rozhledny všechny ještě nestály, pokusím se o jejich stručný popis.

Velká Čantoryje (995 m)

Rozhledna stojí na nejvyšším bodě hřebene ve Slezských Beskydech na hranici s Polském nad vesnicemi Nýdek v ČR a Ustroň v Polsku. Odtud také vede lanovka, takže množství Poláků je úměrné náročnosti dosažení rozhledny. Přímo zde je český i polský bufet, nedaleko je turistická chata, která se již asi 5 let opravuje a polská koliba RANC.

Popisovat výhledy z rozhledny je nošením dříví do lesa, za dobré viditelnosti je vidět vše, co je kolem, tedy na východě Beskyd Sliaszky s Baraní gorou, Babia hora, Pilsko, Vysoké Tatry i Roháče, Oravská Magura, Velký Choč, Malá Fatra, Javorníky i část Beskyd. Jsou odtud současně vidět tři vysílače - Skrzyczne, Javorový i Lysá hora.

Pokračovat hraničním hřebenem můžeme na jih přes Velký Sošov (886 m - dvě turistické chaty) na Velký Stožek (978 m), rovněž s chatou. Odtud můžeme sestoupit buď do Jablunkova nebo pokračovat přes Ostrou do Bukovce. Hora Čantoryje je opředena pověstmi o vojsku, které dřímá v hoře a čeká, až je slezský lid povolá na pomoc. Roky 1939 a 1968 je však ponechaly v klidu, takže uvidíme dál.

Súkenická (953 m)

Rozhledna v hlavním hřebeni Vsetínských vrchů na kopci Čarták nedaleko pramene Vsetínské Bečvy mezi Třeštíkem (855 m) na západě a sedlem Bumbálka (900 m) na východě. Asi 500 m od rozhledny je horský hotel Súkenická, ke kterému je dojezd autem a kde si také můžeme vyžádat klíče od rozhledny. Taky přespat nebo se najíst či napít.

Výhledy jsou vzhledem k poloze excelentní, vidíme půl Slovenska až k Bílým Karpatům s vysílačem na Velké Javořině i celé Beskydy, které se táhnou od severozápadu. Za inverze s nižší oblačností je rozhled skutečně impozantní a umožňuje dokonalý kruhový rozhled po krajích moravsko - slovenských. Tatíček Masaryk by se zajisté šťastně zaradoval, pokud by se nedověděl o rozdělení jeho milované republiky. I když on měl vlastně nejraději nížiny v okolí Čejče a Hodonína.

Kabátice (510 m)

Rozhledna v Palkovických hůrkách v podhůří Beskyd nad obcí Chlebovice u Frýdku - Místku. Dostaneme se na ní výstupem po lyžařské sjezdovce pod stejnojmennou horou Kabáticí (601 m), jejíž samotný vrchol je však v lese bez výhledů. Rozhledna má jednu zvláštnost, ne příliš šťastnou - není postavena na vrcholu, ale na úbočí hory, takže výhledy jsou omezené a na východě prakticky končí Ondřejníkem.

Na západ a jih není vidět vůbec nic, jen les, ve kterém rostou hojně bedly. Ale taky jen někdy. Takže není vidět ani Lysá hora. Zato jsou hezké výhledy na Ostravsko, Frýdecko a Těšínsko, je vidět hřeben Prašivé k Javorovému.

Rozhledna byla postavena na místě, kde tvořil své básně František Lázecký (1905 - 1984) a přitom pozoroval protější horu Ostružinu (616 m). Proto je zde i jeho pamětní deska. Nedaleko je velký bílý dřevěný "Kříž Milenia", který je rovněž vidět zdaleka. Asi 2 km odtud je nejvyšší vrchol Palkovických hůrek - Kubánkov (661 m) s televizní retranslační věží, viditelnou ze všech stran. Bylo zde dříve i turistické razítko na řetízku, než ho ukradli. Proč asi?

V sedle mezi Kabáticí a Kubánkovem je horská chata Barborka s občerstvením o víkendech. Bývají zde Novoroční výstupy. Kousek odtud severovýchodně je vodní přehradní nádrž Olešná, na jihovýchodě se nacházejí známé Janáčkovy Hukvaldy s bronzovou sochou lišky Bystroušky a hradem. Naproti hradu je vrch Kazničov, kde žijí jeleni a daňci. Pokud výlet na tuto rozhlednu spojíme s túrou přes Palkovické hůrky, jedná se o hezký zážitek.

Cyrilka (1 030 m)

Nejedná se o rozhlednu v pravém slova smyslu, nýbrž o vyhlídkový altánek nedaleko horského sedla Pustevny (1 018 m), který stojí na vrcholu skalky zvané Postupně. Je to dřevěná polygonální stavba s nízkou cibulovitou střechou z roku 1893, kolem Cyrilky vystoupáme k pískovcové soše Radegasta, dílu Albína Poláška. Tento rodák z Frenštátu ji vytvořil v USA v roce 1929. O rok později byla převezena na Moravu. V létě 1998 byla nahrazena kopií. Z Cyrilky jsou omezené rozhledy do Frenštátské brázdy, na Palkovické hůrky i oblast Lysé hory.

Asi 250 m od altánu jsou pseudokrasové jeskyně se stejným jménem - Cyrilka. Délka jeskyně je dle bádání speleologů asi 370 m s drobnými stalaktity. Já osobně vřele doporučuji návštěvu mimo sezónu a ještě přes týden, protože masy na Pustevnách připomínají prvomájové průvody v krajských městech. Dojedou zde auta i autobusy, mnohdy není kde parkovat. Ze strany od Trojanovic to jistí lanovka.

Ročně se zde zjeví více než 500 000 lidí. Hrůza! Takže - jedno nebo raději dvě piva a pryč odtud! A to mají Pustevny jméno podle poustevníků, kteří vyhledávali samotu. Ne nadlouho. Již v roce 1862 se konal na Radhošti tábor lidu za účasti 15 000 osob, které se domáhaly českých národních práv.

Bílá hora (557 m)

Asi čtyři roky stará rozhledna se nachází v Podbeskydí - ve střední části Štramberské vrchoviny, v podcelku Šostýnské vrchy, nedaleko "Moravského Betléma" - Štramberku (415 m) a města automobilů Tatra i Emila Zátopka - Kopřivnice (320 m). Dokud zde nestála rozhledna, turistické značky se vrcholu vyhýbaly, protože je zcela zalesněný a turisté chodili pouze na nedalekou Štramberskou trúbu.

Bílá hora má dva výběžky - Skalku s arboretem a Zámecký vrch s Trúbou. Výhledy jsou nádherné - vidíme téměř celé Beskydy a na západě při dobrém počasí i hřeben Jeseníků s Pradědem. Přímo naproti je vápencový vrch Kotouč (532 m) se známou jeskyní Šipka, která byla povinná pro školní výlety mé generace. Ještě dnes se zde těží vápenec pro výrobu vápna pro stavebnictví a hutě. Ve Štramberku se rovněž narodil legendární cestovatel Jiří Hanzelka, jeden z kandidátů na prezidenta v minulosti. Škoda, že nebyl zvolen, viděl toho v životě dost.

Štramberská trúba

Překonáme-li více než sto schodů z náměstí ve Štramberku (415 m), jsme tam. Jedná se o kruhovou věž, původně součást gotického strážního hradu z 1. poloviny 14. století. V roce 1782 byl hrad zbořen, zůstala pouze věž. Tu později koupil arch. K. Gilbert a vytvořil z ní turistickou rozhlednu. Poslední patro je obehnáno dřevěným bedněným ochozem, kam se dostaneme po dřevěných schodech. Dříve hrad patřil do řady strážních pevností (Starý Jičín - Štramberk - Šostýn - Hukvaldy). Vedle Trúby je turistická chata dr. Hrstky, kde se dá dobře poobědvat.

Ze Štramberské Trúby máme jako na dlani celé město a podobně jako z blízké Bílé hory vidíme Beskydy, Moravskou bránu a za dobré viditelnosti pochopitelně i Praděd. Na Trúbu můžeme pěšky dorazit z Příbora, Kopřivnice, z Nového Jičína či Hodslavic, ale většinu návštěvníků tvoří pochopitelně motoristé, které pak za trest pronásledují potíže s parkováním v městské památkové rezervaci.

Kdo zaparkuje auto u koupaliště, může se osvěžit nebo si udělat výlet do malé hospůdky PUNTÍK nad vesničkou Rybí, kde mají vynikající tvarůžky a pěnivou nošovickou desítku, která je čepovaná s nevšední láskou. Je to perníková chaloupka uprostřed lesa. Můžete si zde rozdělat i oheň a opéct buřty. To ocení hlavně děti.

Kozubová

Nakonec by bylo neslušné nevzpomenout zapomenutou rozhlednu na hoře Kozubová (982 m), u které ještě turistický průvodce "Beskydy a Valašsko" z roku 1974 uvádí skvělé výhledy na Polsko. Jedná se o kamennou stavbu s apsidou pro oltářní prostor, předsíní a vysokou štíhlou věží. Kaple ve spodní části bývá veřejnosti přístupná vždy 26.7. na svátek Svaté Anny, kdy se zde konává pouť. Bohužel okolní stromy byly rychlejší, dnes rozhledna stojí ve vysokém lese.

Škoda, Vysoké Tatry by byly odtud jako na dlani, ale naštěstí jsou vidět i dnes od nedaleké turistické chaty a dokonce i přímo od piva, což mohu osobně potvrdit. Ubytovaní mají na chatu povolení dojet i auty z Dolní Lomné. Pěšky se chodí z Košařisek, Milíkova, Jablunkova nebo z hřebene přes chatu Kamenitý od Slavíče či Ropice. Taky z Bocanovic nebo pochopitelně i Dolní Lomné, kde bývají vždy v září Gorolské slavnosti spojené s dálkovým pochodem Mánesovou stezkou.

Vynikajících výhledových bodů v Beskydech jsou desítky, ale další rozhledna již asi neexistuje. Pokud se zase nepostaví nějaká další. Vhodných míst se zde na východě republiky v blízkosti krásných slovenských hor nabízí pochopitelně přehršel. Takže počtem rozhleden zůstávají na špici Jizerské hory a Krušné hory v Čechách. Ale odtamtud zase nevidí Vysoké Tatry!

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.