Srpice obecná (Panorpa communis), čeleď PanorpidaeSrpice obecná - síťokřídlý hmyz s chobotovitě prodlouženou hlavou3.6.2021 | Otakar Brandos
Srpice obecná (Panorpa communis) svým nezvyklým vzezřením rozhodně nepatří tvarem těla mezi obvyklé představitele hmyzu. Srpice obecná z čeledi srpicovití (Panorpidae) již na první pohled zaujme nápadnou chobotovitě prodlouženou hlavou a velkýma očima. Na konci "chobotu" či rypáku má kousavé ústrojí. Konec zadečku samečků je navíc vybaven nahoru zahnutým bodcem, kterým může připomínat štíra. Srpice obecná, hojný síťokřídlý hmyz, dorůstá délky 16 až 20 mm. Vedle nápadného chobotu ji charakterizují i dlouhá nitkovitá tykadla a výrazná skvrnitá křídla. Díky nim se dá odlišit od dalších dvou běžných druhů našich srpic, kterými jsou srpice běžná (Panorpa vulgaris) a srpice skvrnitá (Panorpa germanica). Celkem u nás můžeme napočítat devět druhů srpic. Se srpicí obecnou se nejčastěji setkáme v okolí potoků a různých vodních ploch, od mokřadů až po rybníky či jezera. Má ráda ale i louky, světlé okraje lesů a křovinaté stráně. V naší přírodě ji můžeme spatřit od dubna do září s maximem výskytu v nejteplejších letních měsících. Obvykle jen v jedné generaci, občas se může ale objevit i částečná druhá generace. Srpice obecná je všežravec. Saje nejen rostlinné šťávy, ale pochutná si i na mrtvolkách hmyzu. Je však i částečně dravá, občas si zaloví drobný hmyz. S oblibou požírá především mšice. Obývá prakticky celou Evropu, rozšířena je i v mírném pásmu Asie. Samička klade vajíčka do mechu a nebo do půdy ve skupinách po 10 až 20. Larvy, které žijí v půdě živíce se mrtvolkami různých živočichů, se kuklí na zemi. Housenkovité larvy připomínající housenky motýlů mají silně sklerotizovanou hlavu se složenýma očima, tři páry nohou a čtyři páry panožek. Líbil se vám tento článek? |