Sršeň obecná (Vespa crabro), největší vosa ČR z čeledi sršňovití (Vespidae)

Sršeň obecná (Vespa crabro) - pruhované nebezpečí. Obávaný hmyzí predátor i veliký mlsoun

Sršeň obecná (Vespa crabro) je největší evropská vosa z čeledi sršňovití (Vespidae). Přestože sršeň obecná nemá u lidí, kteří se obávají jejího velikého žihadla, příliš dobrého jména, opak je ale pravdou. Sršně obecné jsou pokojné, málo útočné vosy, které své žihadlo používají opravdu jen výjimečně. Například při ochraně svého hnízda před zničením, při zakrytí vletového otvoru, prudkém ohánění se či pokusech sršeň něčím připlácnout… A navíc jsou sršně obecné velice užitečné. Denně dokáže jediné hnízdo sršní spořádat až kilogram hmyzu…

Nebezpečnost sršně obecné je tedy mnohem menší, než se traduje v lidovém podání. K pobodání tak dochází opravdu ve výjimečných případech. Navíc je zajímavé, že jed sršně obecné má být 1,5 až 15× slabší než jed u nás chované včely medonosné (různé zdroje uvádějí různé násobky). Na druhou stranu má sršeň jedu více a může bodnout, na rozdíl od včely, opakovaně. A bodnutí sršní je podstatně bolestivější. To díky vyššímu obsahu acetylcholinu (organický neurotransmiter). Píchnutí sršní může být nebezpečné snad jen v oblasti hlavy a krku a nebo u alergiků či malých dětí.

Sršeň obecná dosahuje velikosti 19 až 35 mm. Největší je královna, která je matkou celého sršního státu. Samečci dorůstají 21 až 23 mm, dělnice 17 až 24 mm. Sršeň má velké složené oči, silná kusadla. Základní zbarvení je žlutohnědé. Hruď je hnědá až červenočerná, zadeček je tvořen černožlutými články, u kořene červenohnědý. Křídla jsou blanitá a načervenalá až nahnědlá.

Čtěte také: Vosík francouzský, naše nejhojnější vosa z rodu Polistes

Sršeň obecná u nás vytváří dvě subspecie - Vespa crabro crabro s tmavou svrchní částí středohrudi a Vespa crabro gemana, která má ba tmavě zbarvené středohrudi výraznou červenou kresbu tvaru písmene V.

Sršeň obecná je sociálně žijící vosa, která si staví veliká hnízda s mnoha plástvemi a tisícovkami komůrek. Středně velké sršní hnízdo má kolem 1 500 komůrek, ta největší až 5 000 komůrek. Sršně si svá hnízda stavějí obvykle v dutinách starých stromů, občas si ale vyhlídnou půdy domů a nebo jiná místa v blízkosti lidských sídel. Vždy na stinných a chráněných místech, aby nedocházelo v létě k jejich přehřívání a naopak v studenějších obdobích byla chráněna před chladem.

Tyto samičky (královny) na jaře následujícího roku opouštějí zimní úkryt (obvykle v dubnu) a pouštějí se do stavby vlastního hnízda, základů budoucího sršního státu. Ohlodává dřevo, které mísí se slinami a vytváří odolnou papírovou hmotu. Z ní slepí několik prvních buněk a naklade do nich vajíčka.

Z těchto prvních vajíček se po pěti až sedmi týdnech líhne první generace dělnic, které pak pokračuje v budování hnízda. A krmí larvy, které se potravu opatřit samy nedokáží, stará se o čištění i ostrahu hnízda. Královna již jen klade vajíčka. V létě může početnost sršního státu dosáhnout až 700 až 1 000 jedinců, některé publikace dokonce uvádějí dokonce 5 000 jedinců (např. Náš hmyz, Ikar 1997).

Sršní stát je pouze jednoletý, na podzim při prvních mrazech hynou všichni samci, dělnice a nedospělá vývojová stádia sršní. Stejně tak i stará královna. Zpravidla na přelomu října a listopadu. Zimu přečkávají pouze oplozené samičky, budoucí sršní královny.

Sršeň obecná osídlila téměř celou Evropu, severní Afriku, velkou část Asie i Severní Ameriku, kam byla zavlečena. Přednost dává otevřené krajině, řídkým lužním a nebo lesům s dostatkem starých a dutých stromů, ve kterých si sršni hnízda zakládají nejčastěji. Nevyhýbá se ale ani starým parkům, zahradám a dokonce i lidským sídlům, kde však nebývá vítaným hostem.

Sršeň obecná je velice užitečným tvorem. Je to dokonalý predátor, který během léta uloví obrovské množství much a dalšího obtížného hmyzu. Ale také loví včely i motýly. Na připojené fotografii je sršeň, která ulovila běláska řepového. Během krátké chvíle, snad během ani ne půl minuty jej usmrtila silnými kusadly, oddělila křídla a sežvýkala do malé kuličky, kterou odnesla do hnízda.

Sršeň je ale také veliký mlsoun. Podobně jako například medvěd proniká do včelích hnízd a odnáší slaďoučký med. Občas na tuto mlsnost ale doplatí životem. Rozezlené včely ji ubodají, byť sršeň je mnohem silnější. Mnohem méně nebezpečným je mlsání na sladkých lesních plodech a nebo ovoci. Sršeň obecná si pochutnává jak na švestkách, tak na hruškách, často ji lze spatřit na mirabelkách aj., kde v klidu hoduje ve společnosti včel, much i motýlů, kteří jsou její potenciální kořistí. Zdá se ale, jako by motýli i mouchy věděli, že jim v takovýchto okamžicích sršeň neublíží…

Gran Sasso d´Italia a výstup na Pizzo Cefalone, 3denní…

Gran Sasso d´Italia. Nádherné vápencové pohoří, nejvyšší pohoří v Apeninách. Gran Sasso se zvedá nad známým městečkem…

Cesta SNP: Devín - Dukla - Nová Sedlica (11)

Ráno vstávam spolu so slnkom. Rozlepujem oči a prvé čo uzriem je asi 30 slimákov nalezených medzi obe vrstvy…

Corno Grande neboli Velký roh, túra na nejvyšší horu v Apeninách…

Hora Corno Grande (2 912 m, v některých mapách 2 914 m) je nejvyšší horou celých Apenin. Corno Grande…

Góry Bialskie: Neznámé sudetské pohoří v sedle kola

Jezdit na dovolenou na přelomu května a června je skvělé. Počasí přiměřené, v horách ani živáčka. Dokonce…

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.