Ryzec plstnatý (Lactarius vellereus), slovensky rýdzik plstnatý

Klobouk je 800 až 200 mm široký, u největších plodnic až 300 mm, sklenutý a výrazně podvinutý, sametově zbarvený, suchý, sametový až plstnatý, matně bílý až krémový, někdy okrově skvrnitý. Později uprostřed vmáčklý a v dospělosti až nálevkovitý, svrchu olysávající. Středně husté, 3 až 5 mm vysoké, ke třeni široce připojené až krátce sbíhavé lupeny ryzce plstnatého jsou řidší než u ryzce peprného, světle krémové až krémové, později chromově žlutavé, při poranění a ve stáří získávají okrový nádech.

Silný, válcovitý třeň je poměrně krátký, jen 25 až 70 mm dlouhý s průměrem 20 až 50 mm. Často je směrem k bázi zúžený. Bělavý až krémově žlutavý, ve stáří a při poranění okrovějící jako lupeny, jemně sametový a někdy jamkatý. Velmi tvrdá a pevná dužnina je bílá, na řezu barvící se do krémově žlutavých tónů, má nakyslou vůni a palčivou chuť. Mléko je nehojné, nahořklé, bez palčivé chuti. Elipsoidní výtrusy mají rozměry 7 až 12 × 6 až 10 µm, výtrusný prach je bílý.

Ryzec plstnatý roste v našich končinách od července do října / listopadu v listnatých i jehličnatých lesích, přednost ale dává bučinám na méně výživných, vápenitých až slabě kyselých půdách. Vyskytuje se od nížin až po horské polohy, nejhojněji v pahorkatinách a v podhůřích.

Ryzec plstnatý je zaměnitelný za další podobné druhy bílých ryzců, např. za ryzec peprný (Lactarius piperatus), ryzec zelenající (Lactarius glaucescens), ryzec osikový (Lactarius controversus) a nebo poměrně vzácný ryzec ďubkovaný (Lactarius scrobiculatus) rostoucí v horách na vápencích.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.