Ryzec datlí (Lactarius picinus), v houbařských atlasech uváděný
také jako ryzec smoločerný, slovensky rýdzik sadzový, je jedlá, ale nedobrá houba
z čeledi holubinkovité (Russulaceae). Pro nedobrou hořkou chuť je ryzec
datlí (smoločerný) vhodný pouze do směsi s jinými chutnějšími houbami. Některými
autory je však považován za houbu nejedlou.
Klobouk široký 40 až 100 mm je zprvu polokulovitý s podvinutým okrajem, později
sklenutý a v dospělosti až mírně vmáčklý a různě zkroucený, po okrajích hladký a nebo
mělce vroubkovaný. Pokožka je za sucha matná, jemně sametová, čokoládově šedá, tmavě
hnědá až černohnědá, občas olivového nádechu. 3 až 5 mm vysoké lupeny jsou křehké,
hustější, zpočátku bílé, později krémové, na otlačených místech rezavějící, připojen
ke třeni, někdy ale i vykrojené až téměř volné.
Válcovitý třeň ryzce datlího je dlouhá 40 až 80 mm a 10 až 20 mm široký, hnědý
až šedohnědý, pod kloboukem a při bázi až bělavý, plný, u starších plodnic dutý.
Pevná dužnina je bělavá, v klobouku na řezu špinavě rezavějící, má mírně palčivou
chuť a mírnou vůni. Bílé mléko palčivé chuti je nehojné, neměnné, při styku s dužninou
a lupeny se barví narůžověle až červenohnědě. Kulovité až elipsoidní výtrusy mají rozměry
7 až 8,5 × 6 až 8 µm, výtrusný prach má okrovou barvu.
Ryzec datlí roste v našich končinách od července do října / listopadu ve smrčinách,
jen zřídka v borech nebo jedlinách. Dává přednost nevýživným kyselejším a nebo neutrálním
půdám. Roste nepříliš hojně, od pahorkatin až po horské polohy. Tento druh ryzce je
zaměnitelný za jiné podobné ryzce, např. za ryzec černohlávek (Lactarius lignyotus),
ryzec sazový (Lactarius fuliginosus) a nebo ryzec řídkolupenný
(Lactarius ruginosus).
Líbil se vám tento článek?
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
2502526845 / 2010
Podpořit nás můžete i dalšími způsoby,
třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby
můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč.
Výši částky si nakonec ale určete sami.
Ráno jsme se nasnídaly, sbalily vše do vaků na kola a vyjely
kolem restaurace po asfaltové silnici k hradu Mirów. Jedná se o zajímavou stavbu
na holém kopci, jednu z nejstarších obranných staveb Krakovsko-Čenstochov
…
Rozhledna Kraví hora na Kraví hoře (953 m) je jmenovkyní rozhledny
na Kraví hoře u Bořetic na jižní Moravě. Rozhledna Kraví hora je patrně nejstarší
rozhlednou Novohradských hor, která vznikla v roce 2001 přestavbou
…
Sedmnáct vrcholů za den - i to je možné, pokud se vydáte zdolat
všechny osmistovky, které se nacházejí ve Žďárských vrších. 8stovky Žďárských vrchů
je ostatně i název podzimního orientačního pochodu či běhu
…
Výšlap na Kamenec (1 072 m), nejvyšší horu Novohradských hor, patří
k nenáročným túrám. Vždyť na vrchol je to jen 3,5 km a vychází se z nadmořské výšky
okolo 900 metrů, z nádherné lučnaté plošiny lemované
…
Česká Kubice, vystupujeme s Markétou z vlaku. Je to cíl naší
vlakové cesty a začátek našeho putování. Nádražní hodiny ukazují, že je před
jedenáctou a máme tedy spoustu času na to, než zalezeme do spacáků. Proč jsem si
…
"Je na západ cesta dlouhá"... zpívá se v jedné trampské písni
a její text pokračuje "zbytečná je moje touha" se na západní výběžek naší vlasti
podívat. Díky Bohu jsou pryč ostnaté dráty a strážní věže a tak rozhodnutí
…
Ráno sice svítí sluníčko, přesto je docela chladno. Jako obvykle
musím Míšu doslova vytřepat ze spacáku, abychom sbalili a mohli vyrazit v nějakou
rozumnou hodinu. Potřebuji vyrazit co nejdříve, protože chci odpoledne
…
Pohorky Falcon EVO GV od Asola zaujmou nejen svým střihem,
technickým provedením, ale i nízkou hmotností. Hmotnost boty nedosahuje ani
půl kilogramu, výrobce uvádí 496 gramů. Přesto jsou tyto boty dostateč
…
Sýkora parukářka (Parus cristatus; Linnaeus, 1758), slovensky
sýkorka chochlatá, je nejozdobnější z našich sýkor, kterou snadno rozpoznáme podle
nápadné chocholky na hlavě. Sýkora parukářka je jen o málo
…
"Lomikare, Lomikare, do roka a do dne," zní nejznámější výrok
Jana Sladkého Koziny, jenž žil na Chodsku. Pojďme se na následujících řádcích
vypravit do jeho rodného kraje, přičemž zavítáme i do Českého lesa, v němž
…