Brouk Nicrophorus vespilloides z čeledi mrchožroutovití
(Silphidae) se na první pohled podobá hrobaříku
obecnému. Na rozdíl od něj však hrobařík Nicrophorus vespilloides má kratší
a nápadně zavalitější tělo a poslední články tykadel nejsou oranžové, ale černé.
Nicrophorus vespilloides sice dorůstá délky pouhých 12 až 18 mm, avšak
díky jeho nápadně oranžovým skvrnám (barevná variabilita) na krovkách nacházející
se na tušově černém podkladě jej v přírodě rozhodně nepřehlédneme. Přední okraj štítu
je lysý a nebo jen slabě ochlupený, zadní holeně jsou rovné.
Objevuje se sice především v lesích, ale najdeme jej také v parcích a travnatých
horských holích (Karpaty, Alpy apod.). Od dubna do září. Tam jej lze spatřit například
v norách svišťů. V naší přírodě je poměrně
hojný, vyskytuje se od nížin až po horské oblasti, areál rozšíření však zahrnuje
téměř celou Eurasii.
Hrobaříci, včetně hrobaříka Nicrophorus vespilloides, se živí nejen mrtvolkami
drobných živočichů, ale i hnijícími houbami, které nacházejí díky velice citlivému "čichu".
K tomu jim ale neslouží citlivý nos, nýbrž velice citlivá tykadla, která jsou u brouku
centrem tohoto smyslu. Hrobaříci tak v přírodě hrají velice významnou sanitární roli.
Líbil se vám tento článek?
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
2502526845 / 2010
Podpořit nás můžete i dalšími způsoby,
třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby
můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč.
Výši částky si nakonec ale určete sami.
V noci hezky svítil zprvu Měsíc, po jeho západu hvězdy. Výhled
byl však omezen jen na malý výsek oblohy. To vše ale nakonec vynahradily fantastické
svítání a parádní východ Slunce. Ta hra světel a stínů při
…
Pohorky Asolo Altai EVO GV jsou jedním z dlouhé řady modelů
italské firmy Asolo, kterou jistě znají všichni příznivci horské i vysokohorské
turistiky. Tentokráte se mně dostaly do rukou, respektive na nohy
…
K třem jezerům naštěstí vede zkratka od Flätcher Alpu - výstupem
dlážděnou širší cestou až ke spodnímu jezeru Unterer See, kde se napojuji na červenou
značku. Po příchodu k němu začínám na sobě znát úna
…
Skřivan lesní (Lullula arborea) je středně velkým zástupcem
našich skřivanovitých (Alaudidae). A protože patří do řádu pěvců (Passeriformes)
asi nepřekvapí, že je dobrým pěvcem. To natolik, že je skřivan lesní
…
Noc byla hodně teplá. Pořádný kontrast s předchozím dnem. Mohlo
by to vydržet i nadále. Ráno vyrážíme opět brzy, přestože dnešní etapa je poměrně
krátká. Cestou se ale chceme zdržet ve městě Lądek-Zdrój, pří
…
Opět putujeme terénem. Ze značky s červeným křížem (první pomoc
nepotře- bujeme) přesedáme po pár kilometrech na červený trojúhelník, stoupáme.
Téměř stále jdeme lesem a dostáváme se na kopec Prédi
…
Ledňáček říční (Alcedo atthis), slovensky rybárik obyčajný,
je jedním z nejkrásnějších opeřenců u nás a setkání s ním patří k opravdovým
zážitkům. Ledňáček říční je sice jen o něco málo větší než vrabec, přesto
…
Hrad Karpień (Karpenstein) patří k dobře utajeným hradům Rychlebských
hor (Góry Złote). Alespoň před českou turistickou veřejností. Hrad (polsky zamek)
Karpień se sice nachází jen pár kilometrů od státní hra
…
V noci bylo poměrně čerstvo, ještě že jsem si vzal teplejší
spacák. Ráno je ale opět jako malované. Modrá obloha a sluníčko. Na další cestu
vyrážíme z našeho bivaku u Nowe Morawy již před sedmou, protože na tento
…
Během tiskové konference, která se souběžně uskutečnila po celém
světě včetně ředitelství Evropské jižní observatoře v Garchingu v Německu, astronomové
zveřejnili první snímek superhmotné černé díry v centru
…