Treking > Příroda > Užijte si prázdniny s novým číslem Naší přírody (4/2024)
Užijte si prázdniny s novým číslem Naší přírody (4/2024)
Vybíráme z obsahu časopisu
14.8.2024 | Kateřina Dostálová
Prázdniny jsou v plném proudu a k dobré náladě a prima zážitkům se přidává
se svou troškou do mlýna i Naše příroda se svým 4. číslem. Najdete v něm opět zajímavé
tipy na výlety, například na Mostecko či do "africké savany" kousek za polské hranice,
článek o rýžování zlata vás možná vybídne to také zkusit, nakouknout můžete do života
kun, pokochat se nádhernými fotkami ledňáčka a nápady na hry najdou i děti.
Obsah čísla 4/24
Když dřeviny stůňou / Alena Říhová
Stratené tatranské plesá / Juraj Kapusta
Po stopách prospektorů / Hana a Vladimír Motyčkovi
Slepence - "slepené kameny" / Jan Vítek
Na kus řeči s Vladimírem Kořenem
Létající drahokam u řeky Bečvy / Libor Kramoliš
Příběhy ze života kun / Denisa Mikešová
Poštolky ze sídliště / Mirko Hain
Mostecké fonolity / Martin Janoška
K polským sousedům do "africké savany" / Jakub Hloušek
Kačina / Martin Kohoutek
"Podivnosti" aneb Co se to tu stalo? 4. část: Pátrání v korunách stromů / Monika Tošenovská
Projekt HMYZ / Marek Velechovský
Po stopách prospektorů
Zlato. Kdo by neznal tento drahý kov (a kdo by ho nechtěl), a přesto je poměrně
málo lidí, kteří se s ním v naší přírodě setkali. A to České země byly odedávna
proslulé bohatými nalezišti zlata. První si jich povšimli ve 3. až 1. století před
naším letopočtem Keltové, kteří zlato používali nejen k výrobě šperků, ale také
k ražbě prvních mincí známých z našeho území.
Mince miskovitého či lasturovitého tvaru byly zhotovovány podle vzoru makedonských
statérů, avšak u nás jsou známější pod lidovým názvem duhovky. Později zlato poněkud
ustoupilo výnosnější těžbě stříbra, ale až do husitských válek bylo důležitým zdrojem
bohatství vládnoucích vrstev. Novodobá těžba pak již nedosáhla takového významu
a v devadesátých letech minulého století byla ukončena, přestože zásoby těžitelného
zlata v České republice se odhadují na přibližně 500 tun.
Na kus řeči s Vladimírem Kořenem
Vladimír Kořen je známý svou vášní pro vědu a přírodu, kterou sdílí prostřednictvím
populárního televizního pořadu Zázraky přírody. Již od dětství ho fascinovala přírodní
rozmanitost, což ho inspirovalo k vědeckému bádání a následně i k popularizaci vědy.
Ve svém výzkumu se zaměřuje na ochranu ohrožených druhů ryb, jako je např. karas obecný,
a usiluje o jejich návrat do českých vod. Kromě toho se aktivně zapojuje do edukace
veřejnosti a podpory ekologických projektů prostřednictvím Nadace Partnerství. Je také
autorem knihy Řeka zázraků, ve které sdílí své příběhy nejen z dětství a které jsou
samozřejmě provázané s přírodou. Tento rozhovor vznikl při příležitosti veletrhu Svět
knihy, kde Vladimír Kořen knihu prezentoval a o své lásce k přírodě a vědění poutavě
povídal.
Mostecké fonolity
Málokdo by hledal skvosty přírody v průmyslové krajině plné komínů, dolů a elektráren.
Navíc v okolí Mostu, kterému se výletníci kvůli nechvalné pověsti obloukem vyhýbají.
Nicméně právě údolí mezi Mostem a Bílinou nabízí geologický unikát, jehož obdobu jen
tak někde nenajdeme.
Líbil se vám tento článek?
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
2502526845 / 2010
Podpořit nás můžete i dalšími způsoby,
třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby
můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč.
Výši částky si nakonec ale určete sami.
Jeseníky jsou druhým nejvyšším pohořím ČR. Na svém území, které
činí asi 530 km2, nabízejí Jeseníky (Hrubý Jeseník) nepřebernou paletu
túr i vícedenních treků. Mezi dvěma velice silnými bouřkami, ba
…
Jelikož studeně fouká, zdržíme se jen krátce a podcházíme vrch
Mědník (910 m), jenž je provrtán štolami po těžbě. Značka vede do obce Kovářská,
v níž kdysi zpracovávali železnou rudu. Na první pohled se jedná o
…
Ráno je sice docela chladné, ale osvěžující. Sluníčko svítí, děkuji
svatému Petru, že vyslyšel mou prosbu o hezké počasí. Povedlo se. Na jedničku.
Sedmispáčům se moc vstávat nechce, ale nedá se nic dělat. Dnes máme
…
Martinské hole představují centrální část hlavního hřebene
v podcelku Lúčanská Malá Fatra. Jde o část hřebene Malé Fatry mezi vrcholy Minčol
(1 364 m) a Horná lúka (1 293 m). Často bývají Martinské hole, zkráceně
…
Anglický park u zámečku Mitrov nacházejícím se v Kraji Vysočina
a okrese Žďár nad Sázavou je první zastávkou dvanáctikilometrového výšlapu zahrnujícího
historii regionu v podobě bývalých panských sídel či muzea, ale i
…
Po dni stráveném v autě konečně kotvíme v Itálii v kempu Mombarone
za 29 eur. Já a dcerky Maky s Terkou. Stavíme stan a jdeme na pivko. Volám Tomášovi,
že máme příjemný a laciný místo na spaní, ale ten říká, že už to
…
Hluboké lesy, kopce, studánky i skály Žďárských vrchů můžete
obdivovat při zhruba čtrnáct kilometrů dlouhé pěší túře se startem i cílem v malé
obci Cikháj v okrese Žďár nad Sázavou. Vznik vysočinské vsi, jejíž katas
…
Na konci května 2024 se vydávám s kamarádem Honzou na pětidenní
dálkový trek jen kousek za naše hranice, do německého Saska. Vedle národního parku
Česko-saské Švýcarsko tu byla poměrně nedávno (v roce
…
Po tvrzi v Lipovicích jsme přejeli do městyse Dub. Zámek se
nachází přímo na náměstí, kde jsem nechal zaparkované i auto. Měl jsem s sebou
dámské osazenstvo a tomu jsem i přizpůsoboval i výlety, babičce je přes 80
…
Jiřička obecná (Delichon urbicum), slovensky belorítka obyčajná,
je zpěvný pták (Passeriformes) z čeledi vlaštovkovití (Hirundinidae), do které
je zařazeno 83 druhů. Jiřička obecná je často zaměňována
…
I druhý den toulání Cerovou vrchovinou to bude docela pohodovka,
přesto našlapeme asi 23 kilometrů při 600metrovém převýšení. V reálu to bylo ještě
o fous více, protože trasy zakreslené v mapách tak úplně neodpovídají
…