Hnojník velkohlavý (Coprinopsis macrocephala), slovensky hnojník
vyhŕňavý, je nejedlá a poměrně robustní houba z čeledi křehutkovité (Psathyrellaceae).
Hnojník velkohlavý je zaměnitelný za některé jiné podobné druhy hnojníků, zejména
za hnojník Jonesův(Coprinopsis jonesii)
s hladkým kloboukem a nebo drobnější hnojník zaječí(Coprinopsis lagopus).
Klobouk houby je zpočátku elipsoidně vejčitý a uzavřený, poměrně masitý, vysoký 10
až 30 mm a široký 5 a15 mm, šedohnědý až tmavě šedý, jemně radiálně rýhovaný, s nápadným
vláknitým velem bělavé až jemně šedavé barvy. Ve stáří je klobouk plochý a s nahoru
vyhrnutým okrajem, velice tenký a s hnědnoucími zbytky vela.
Třeň hnojníku velkohlavého je zprvu krátký a široký, později 50 až 120 mm dlouhý
a tenoučký, jen 2 až 6 mm v průměru. Mladá plodnice se tak vůbec nepodobá plodnici
staré. Kyjovitý třeň svítivě bílé barvy může být na bázi až hlízovitý, na povrchu
vločkatý. Elipsoidní výtrusy mají rozměry 12 až 17 × 8 až 10 µm.
Hnojník velkohlavý roste v našich končinách od května do října / listopadu od nížin
až po horské polohy, jedná se o zřídkavější druh houby. Roste spíše jednotlivě nebo
v malých skupinkách na směsích slámy a hnoje, na kompostech, ale i na tlejícím, nejlépe
pořádně uleželém listí.
Líbil se vám tento článek?
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
2502526845 / 2010
Podpořit nás můžete i dalšími způsoby,
třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby
můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč.
Výši částky si nakonec ale určete sami.
Po dni stráveném v autě konečně kotvíme v Itálii v kempu Mombarone
za 29 eur. Já a dcerky Maky s Terkou. Stavíme stan a jdeme na pivko. Volám Tomášovi,
že máme příjemný a laciný místo na spaní, ale ten říká, že už to
…
Hluboké lesy, kopce, studánky i skály Žďárských vrchů můžete
obdivovat při zhruba čtrnáct kilometrů dlouhé pěší túře se startem i cílem v malé
obci Cikháj v okrese Žďár nad Sázavou. Vznik vysočinské vsi, jejíž katas
…
Na konci května 2024 se vydávám s kamarádem Honzou na pětidenní
dálkový trek jen kousek za naše hranice, do německého Saska. Vedle národního parku
Česko-saské Švýcarsko tu byla poměrně nedávno (v roce
…
Po tvrzi v Lipovicích jsme přejeli do městyse Dub. Zámek se
nachází přímo na náměstí, kde jsem nechal zaparkované i auto. Měl jsem s sebou
dámské osazenstvo a tomu jsem i přizpůsoboval i výlety, babičce je přes 80
…
Jiřička obecná (Delichon urbicum), slovensky belorítka obyčajná,
je zpěvný pták (Passeriformes) z čeledi vlaštovkovití (Hirundinidae), do které
je zařazeno 83 druhů. Jiřička obecná je často zaměňována
…
I druhý den toulání Cerovou vrchovinou to bude docela pohodovka,
přesto našlapeme asi 23 kilometrů při 600metrovém převýšení. V reálu to bylo ještě
o fous více, protože trasy zakreslené v mapách tak úplně neodpovídají
…
Vlaštovka obecná (Hirundo rustica), slovensky lastovička obyčajná,
je všeobecně známý posel jara, milý ptáček z čeledi vlaštovkovití (Hirundinidae).
Jedna vlaštovka určitě jaro nedělá, ale v čase, kdy uslyšíme její charak
…
Skály a vyhlídky z nich, zachovalá roubená stavení rozesetá po kopcích,
pole a louky střídající se s lesy. To vše nabízí vycházka v okolí malebných Křižánek
ležících na Vysočině v okrese Žďár nad Sázavou. Dlouhou vesnicí
…
Cerová vrchovina (Cserhát) je kouzelné pohoří na slovensko-maďarských
hranicích, jižně od města Fiľakovo. Jedná se o poměrně nevysoké pohoří, nejvyšší hora
Karanč měří pouhých 725 metrů. Ale protože tyto hory vyrůstají z ní
…