NP Kotlina Skadarského jezera v Černé Hoře je nížinným národním parkemNížinný národní park Kotlina Skadarského jezera7.2.2021 | Michal Kleslo, ilustrační foto Otakar Brandos
Stejně jako všude jinde se nejprve dočkaly pozornosti ochranářů hory a jejich příroda. Nížinné přírodní oblasti jako luhy, mokřady nebo jezera se potřebné péče dočkaly mnohem později, ale snad ne pozdě. To platí také pro tento, jak jinak než nejmladší, národní park v Černé Hoře. Skadarské jezero je největší jezero na Balkáně a zároveň je největší evropskou ptačí rezervací. Leží na jugoslávsko - albánských hranicích, přičemž dvě třetiny patří republice Černá Hora a jedna třetina leží v Albánii. Povrch jezera činí 370 až 530 km2, záleží na velmi proměnlivém stavu vody. Pobřežní části jsou totiž velmi mělké a tak už malý pokles hladiny způsobený kolísáním přítoku z napájecích řek Morača a Zeta zapříčiní rapidní pokles rozlohy jezerní hladiny. Tyto mělčiny jsou převážně v severní části a hustě pokryty úplnými pralesy leknínů, zatímco jižní část má spíše kamenité a křivolaké pobřeží plné zálivů a poloostrovů. Jeho nejkratší vzdálenost od moře je pouze sedm kilometrů, avšak většinou stojí mezi jezerem a mořem hory vysoké až 1 500 metrů. Jezero je kryptodeprese, což znamená, že část dna je pod hladinou moře. Zatímco průměrná hloubka je pouhých 6 metrů, existuje na jeho dně asi třicet propadlin (tzv. ok), z nichž nejhlubší je oko Radus hluboké až 60 m. V nedávné době bylo jezero a jeho okolí o rozloze 40 000 m2 vyhlášeno za národní park. Důvodů pro přísnou ochranu je jistě více než dost. Je to jedno z posledních stanovišť pelikána kadeřavého v Evropě, který se stal i symbolem parku. Další stanoviště tohoto druhu jsou už jen v obtížně chránitelných územích v sousední Albánii - v deltě řeky Drin, která vytéká z jezera, a v laguně Karavastase. Také se ve Středomoří jako celku nezachovalo mnoho podobně velkých mokřadních systémů, proto byl NP Bazejn Skadarskogo jezera roku 1996 zahrnut do Ramsarské konvence. Nejvýznamnější je parková avifauna se svými 270 druhy ptáků, z nichž je mnoho chráněných nebo již ohrožených. Žije zde přes 40 druhů ryb se dvěma endemity, srbsky zvanými krap a ukljeva. Přes řeky spojující jezero s mořem pronikají do jezera i některé mořské rybí druhy. Díky bohatství ryb je jezero hojně využíváno k rybolovu, naštěstí stále jen místními rybáři a v rozsahu jaký dovoluje jejich jednoduché náčiní. Od rybářských vesnic vedou vždy pro jejich loďky na volnou hladinu průseky leknínovým houštím. Na četných ostrovech na jezeře stojí i historické památky - asi dvacet klášterních komplexů a pevnost na velkém ostrově, přes který vede hlavní silnice z pobřeží, z přístavu Bar, do Podgorice. Díky množství klášterů se v minulosti nazývalo jezero a jeho okolí jako Zetska Sveta gora. Navštívit tyto ostrůvky, stejně jako pozorovat pelikány, kormorány a jiné vodní živočichy, jako jsou ryby či hadi, je možné pomocí některé z četných rybářských lodí, které brázdí hladinu. Stačí se objevit v některé rybářské vesnici či osadě na pobřeží a oni se už výdělku chtiví Černohorci sami přihlásí. K jezeru se nejlépe přiblížit po již zmíněné hlavní cestě od pobřeží do Podgorice a dále do Bělehradu. Při sjezdu z pobřežních hor se jezero jeví v četných serpentinách naprosto stejně jako moře na druhé straně hor. Jízdu podél pobřeží znemožňuje absence cest, protože ty, co existují, vedou daleko od pobřeží a jezero z nich není pomalu ani vidět. Podél obou břehů vedou silnice na hraniční přechody do Albánie. Pro jednoduché prohlédnutí jezera a ostrůvku s pevností je nejvhodnější parkoviště u rozestavěné restaurace Pelikán na severním konci mostu přes jezero. V Albánii je situace mnohem horší. V minulosti sloužilo jako rekreační zázemí městu Shkoder. Mezinárodní spolupráce na ochraně unikátních mokřadních ekosystémů moc nefunguje. Líbil se vám tento článek? |
|