Podaca a letní dovolená u moře v Chorvatsku asi 40 km pod Makarskou riviérou

Dovolená v Chorvatsku a turistika, Podaca

Podaca je malá vesnice na Chorvatském pobřeží asi 40 km pod Makarskou. Vesnice nad kterou se tyčí štíty pobřežních hor nebo spíš skal, které stoupají přímo z moře. Vlastně je tady malá pláž, za kterou je pár domků, pak magistrála a za ní skály, které stoupají do výšin.

Po ubytování v apartmánu trávím pár dní u moře. Ale toto mě po třech dnech přestalo bavit. I když potápění v Jaderském moři nemělo chybu, začal jsem se zajímat taky o to co je nad hladinou.

Nad hladinou byla vesnice a pak cesta, za kterou začíná divoká příroda. Ve skalách, které tady stoupají od moře vysoko nad hladinu jsem z místa, kde jsem bydlel viděl kostelík a nějaké budovy. Vše se nachází vysoko ve skalách nad mořem. Po prozkoumání zdejších map jsem se dozvěděl, že jde o starou část Podacy. Vesnička je opuštěná. Podle toho co jsem se dočetl, lidé vesnici opustili po zemětřesení, které tady bylo v minulosti.

Pár dní jsem se kochal pohledem ne tu vesnici ve skalách. Jak z moře, tak z balkónu svého apartmá. Až jednoho dne jsem si řekl, že bylo dost ležení u moře, přece nestrávím celou dovolenou válením se u vody, když je tady takové zajímavé místo. Jednoho rána jsem začal přemlouvat partu známých, se kterými jsem dovolenou trávil, zda by tam se mnou nevyrazili. Nikdo o tom nechtěl ani slyšet, jen jeden kamarád kývnul, že se tam půjde se mnou podívat. Ale měl podmínku: jedině autem. Souhlasil jsem.

Do vesničky ve skalách vedla docela pohodlná cesta. Asfaltka, kterou využívali zdejší lidé, kteří tady kdysi žili. Takže po středně těžkém výjezdu dojedeme do Staré Podacy. Tady nás přivítali toulaví psí, kteří naštěstí po chvílí utečou. Neodoláme a vstupujeme do té vesnice. Vypadá to jako vesnice duchů. Vše je opuštěné. Za chvilku dojdeme do centra vesnice, kde stojí jediná udržovaná stavba ve Staré Podace. Tou je kostelík se hřbitovem, který jej obklopuje. Tady je vidět, že místo se stále využívá. O tom mimo jiné svědčí čerstvě vykopaný hrob a zachovalý hřbitov, který ze skály tvoří terasu, ze které je nádherný výhled na záliv pod útesem.

Nalevo v dáli je vidět letovisko Gradac kam během dovolené taky dojdu, tentokrát ale pěšky. Naproti přes moře je poloostrov Pelješac, na který se později podívám lodí. Stejně jako na ostrov Hvar, který leží napravo z místa pohledu. A krásu tohoto místa dokresluje krásně modré moře na kterém jsou vidět lodě.

Je krásně teplo, klid, pohoda. Žádné starosti, práce, prostě nic. Jen teplo, fantastický výhled, bzučení hmyzu a dole moře a moře z jehož hladiny jsem se den předem kochal pohledem na tu vesnici. Říkal jsem si - tam se asi nikdy nedostaneš. A já se tam dostal už dvakrát. Ale nestačí mi to. Nad tou vesnicí stoupají štíty skal do velkých výšek a já vždy když je pozoruji z moře tak si říkám, že tam jednou vylezu. Takže se sem budu muset vrátit potřetí.

Další související články: