Treking > Vesmír > Hvězdy a lebky, foto planetární mlhoviny NGC 246 v slabém souhvězdí Velryby
Hvězdy a lebky, foto planetární mlhoviny NGC 246 v slabém souhvězdí Velryby
Mlhovina NGC 246 v souhvězdí Velryby
Tento éterický pozůstatek dávno mrtvé hvězdy, který na obloze naleznete na břiše
souhvězdí Velryby, nápadně připomíná
lebku plující vesmírem. Strašidelná planetární mlhovina s přiléhavým jménem "Lebka" je
na tomto novém záběru zachycena v působivých barvách a neobyčejných detailech prostřednictvím
dalekohledu ESO/VLT. Jedná o první objekt tohoto typu, u něhož je známo, že souvisí s párem
těsně vázaných hvězd, kolem kterého obíhá třetí stálice.
Mlhovina Lebka, která je také známa pod katalogovým označením NGC 246, leží asi 1 600
světelných let od nás a na obloze se nachází
v souhvězdí Velryby (Cetus). Vznikla v závěrečné fázi vývoje hvězdy podobné Slunci,
když umírající stálice odvrhla své vnější plynné obálky a zanechala po sobě jen obnažené jádro
- takzvaného bílého trpaslíka, kterého můžete
spatřit jako jeden z dvojice bodových zdrojů v samotném středu mlhoviny.
I když je tato mlhovina známa po celá staletí, až v roce 2014 díky dalekohledu ESO/VLT
astronomové zjistili, že bílý trpaslík a jeho souputník v srdci mlhoviny Lebka ukrývají
ještě třetí hvězdu - slabého červeného trpaslíka
(red dwarf, na snímku není patrný).
Červený a bílý trpaslík obíhají kolem sebe jako pár ve vzdálenosti asi jen 500krát větší,
než dělí Zemi a Slunce. Třetí hvězda obíhá tuto dvojici
zhruba 1 900krát dále, než Země kolem Slunce. Společně tato trojice hvězd učinila z NGC 246
první známou planetární mlhovinu, která má
ve svém středu hierarchický trojhvězdný systém.
Snímek mlhoviny Lebka, který byl pořízen pomocí přístroje FORS 2 a dalekohledu ESO/VLT
na Observatoři Paranal v Chilské poušti Atacama, záměrně zachycuje pouze světlo emitované
v určitých úzkých pásmech vlnových délek atomy vodíku a kyslíku. Pozorování záření produkovaného
konkrétními prvky pomáhá odhalit mnoho informací o chemickém složení a struktuře objektu. Na
tomto záběru jsou červeně zvýrazněny oblasti, kde vyzařuje vodík, a světle modrou kyslík.
Uvedený obrázek byl pořízen v rámci programu ESO Cosmic Gems. Jedná se o iniciativu, jejímž
úkolem je získávat astronomické snímky vizuálně atraktivních objektů pro vzdělávací a popularizační
účely. Program využívá krátkých úseků jinak nevyužitého pozorovacího času dalekohledů, aby dopad
na vědecká pozorování byl minimální. Získaná data jsou však k dispozici také odborníkům prostřednictvím
vědeckých archivů ESO.
Další informace
ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace v Evropě,
která v současnosti provozuje nejproduktivnější pozemní astronomické observatoře světa. ESO
má 16 členských států - Belgie, Česko, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Německo, Nizozemsko,
Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie - a dvojici strategických partnerů
- Chile, která hostí všechny observatoře ESO, a Austrálii. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený
na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout
významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce
v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se
v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal pracují dalekohledy systému VLT (Velmi
velký dalekohled) schopné fungovat společně jako interferometr VLTI a dva přehlídkové teleskopy - VISTA
pro infračervenou a VST pro viditelnou oblast spektra. Na Observatoři Paranal bude umístěn a provozován
také největší a nejcitlivější teleskop pro sledování záření gama - Cherenkov Telescope Array South. ESO
je také významným partnerem zařízení umístěných na planině Chajnantor - APEX a ALMA, největšího astronomického
projektu současnosti. Nedaleko Observatoře Paranal, na hoře Cerro Armazones, staví ESO nový dalekohled ELT
(Extrémně velký dalekohled) s primárním zrcadlem o průměru 39 m, který se stane "největším okem lidstva
hledícím do vesmíru".
Odkazy
Kontakty
Soňa Ehlerová
národní kontakt
Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika
Email: eson-czech@eso.org
Jiří Srba
překlad
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika
Email: jsrba@astrovm.cz
Bárbara Ferreira
ESO Public Information Officer
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6670
Email: pio@eso.org
|
Další související články, může vás zajímat
|
Reklama, turistika a výlety podle pohoří |
Beskydy | Bílé Karpaty |
Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina |
Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko |
Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina |
Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán |
Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy |
Chřiby | Javorníky | Jeseníky |
Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory |
Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina |
Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory |
Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava |
Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko |
Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy |
Smrčiny | Svitavská pahorkatina |
Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina |
Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy |
Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina |
Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory |
Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy |
Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora |
Chočské vrchy | Kremnické vrchy |
Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina |
Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra |
Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina |
Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy |
Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina |
Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec |
Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy |
Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura |
Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy |
Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy |
Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat |
Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry |
Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
|
|
Z posledních článků vybíráme
Pro trek v mém domovském Jihomoravském kraji jsem se rozhodl použít
spíše pohodlnou taktiku. Těžkého batohu a spaní venku si ještě užiji do sytosti, proto
budou mé výpravy jednodenní. Těžké bylo rozhodování výběru
…
|
Ačkoliv v Česku jezdíme spíše do krajin severních, nyní jsme dostali
chuť podívat se do Novohradských hor tedy k jižní hranici. Při tom jsme zvolili takovou
trasu, abychom poznali i kus krajiny v podhůří. Rozhodli jsme se dojít
…
|
S Aljošou míříme do Jeseníků. Na Rejvíz. Momentálně ale stojíme
v koloně. Dnes již na třetím úseku rozkopaných silnic. Silničáři jsou zřejmě na
"houm ofisu". Nejsem si tak úplně jist, zda-li se jim podaří z domácí kanceláře
…
|
Čím dál tím víc mi připadá, že osudy českých hradů jsou snad jako
psané přes kopírák. Prostě na začátku existence nějaké hradisko na skalní ostrožně,
potom zeman, který postavil první objekt, dále třeba bratři a další
…
|
Už ani přesně nevím, kde jsme se s Láďou poznali. Zdali při některém
ze zájezdů v Alpách, když jsem ještě vodil horské zájezdy, a nebo v Maroku. Pravdou ale
je, že jsme se vídávali na horách od onoho prvního setkání poměrně
…
|
Veverčí trasa je systém vodních cest mezi osadami Juva a Sulkava v délce
57 km v srdci jezerní oblasti Finska a vede po umělých kanálech, jezerech, potocích a řekách.
Minimálně na třech místech je nutné loď
…
|
Reinhard Genzel a Andrea Ghez společně obdrželi Nobelovu cenu za fyziku
pro rok 2020 za práci na výzkumu superhmotné černé díry Sagittarius A* v srdci naší
Galaxie, Mléčné dráhy. Reinhard Genzel, ředitel německého
…
|
Pomalu jsme se vydali na sestup. V mělkém sedle, kde stála maringotka
možná toho pastevce, zastihla bouřka rodinu s dětmi. Nezbylo jim než se schovat doslova
pod maringotkou. Scházeli jsme dolů a už nám
…
|
|
Pomocí dalekohledu ESO/VLT astronomové objevili šestici galaxií
ležících v okolí superhmotné černé díry. Uskupení se nachází velmi daleko a pozorujeme
ho tak, jak vypadlo v době, kdy byl vesmír méně než miliardu let
…
|
Vloni nám vyšlo přesně 9 dní volna bez dětí. "Nedáme si Nízký Tatry?"
navrhuji svému partnerovi. To by totiž vycházelo tak akorát i s cestou tam a zpět. Neřekl
NE hned, takže to chvíli vypadalo nadějně. Jenže Luděk nerad
…
|
|
Velký Roudný
Úplňky
Chata Horalka
Strečno
Beskydy, ubytování
Soumrak
Luční bouda
Malá Fatra, ubytování
Choustník
Helfenburk
Venušiny misky
Hukvaldy
Elbrus
Afélium
Zverovka
Chalupská slať
Šumava, ubytování
Spacáky
Mont Blanc
Pluto
Vosecká bouda
Vysoký vodopád
Cvilín
Karlštejn
Chata Šerlich
Bouda Jelenka
Pluto
Jarní prázdniny
Liška
Matterhorn
Hrad Lichnice
Sirotčí hrádek
Higgsův boson
Opruzeniny
Cumulonimbus
Pohorky
|
|