Cesta na Tajmyr po Jeniseji krajem šamanůaneb po Jeniseji k Severnímu ledovému oceánu - krajem šamanů, starověrců, komunistických lágrů a morbidní postsovětské nostalgie2.11.2020 | RED
Cestopis o Rusku, a jmenovitě hlavně o Sibiři a Arktidě, z pera renomovaného českého cestovatele, jenž zná Rusko zřejmě lépe, než 90 % Rusů, jelikož ho během posledních 10 let projel křížem krážem, absolvujíc desetitisíce kilometrů - od Petrohradu po Vladivostok, od Murmansku po Magadan, od Čečenska po Čukotku a od Altaje po Jamal, Tajmyr a Jakutsko - a navštívil de facto všechny oblasti a republiky Ruské federace, vyhýbajíc se vesměs turistickým destinacím. Během svého putování navštívil nejen četná muzea, archivy a chrámy, ale též mnohé školy a výzkumné ústavy i řadu těžko dostupných míst - starověká posvátná místa, opuštěné vojenské základny, archeologická naleziště, zlaté doly i polární stanice, megalitické svatyně, továrny i mrtvá města, hroby čs. legionářů i pozůstatky stalinských lágrů, rejdařství a ateliéry umělců, ale i pozoruhodné přírodní scenérie, zahraničním turistům nedostupné. Pomáhal vakcinovat soby jamalským pastevcům, účastnil se lovu kalmarů v Japonském moři a sobů na Čukotce, lovil jesetery na Leně a kambaly na Kolymě, zúčastnil se šamanských obřadů na Altaji, v Burjatsku, Tuvě a Jakutsku, splavil mohutné a divoké sibiřské řeky - Jenisej, Irtyš, Lenu, Kolymu, Angaru a Podkamennou Tunguzku… Díky tříletému pobytu uvnitř nejrůznějších místních etnických a sociálních komunit, sdílejíc s domorodci mnohé intimní životní epizody (rodinné oslavy, svatby, křtiny a náboženské rituály), měl možnost seznámit se zdejšími poměry - každodenním životem a názory obyčejných lidí - komplexněji, než se to podaří mnohému "domorodci", žijícímu ve vzdálené metropoli, nebo zahraničnímu "expertovi", mnohdy navíc závislému na službách tlumočníka, během několikatýdenní expedice. Cestujíc po Rusku autostopem, dálkovými vlaky, maršrutkami a náklaďáky, občas pásovými transportéry, na palubě vrtulníku, nákladní lodi či tankeru, setkává se během svých cest s intelektuály i dělníky a řemeslníky, ministry i pastevci, vědci i domorodými šamany, rektory universit i venkovskými učiteli, žurnalisty, spisovateli, zálesáky, léčiteli, geology a naftaři, představiteli samospráv, byznysmeny i politiky, s polárníky, záchranáři, piloty vrtulníků i šoféry náklaďáků; s lodníky, námořníky i rybáři. Diskutuje při šálku čaje či sklence vodky s místními umělci, spisovateli, válečnými veterány, kozáky, lovci a zlatokopy, studenty i penzisty, buddhistickými mnichy, muslimskými imámy i židovskými rabíny, pravoslavnými popy i katolickými misionáři, s etnografy i příslušníky četných původních etnik, aby své poznatky a zážitky následně prezentoval ve svých cestopisech, doplňujíc je vlastními úvahami.
Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
O KNIZE / Namísto vlastních slov cituji :
„Nový cestopis F.R. Hrabala-Krondaka Cesta na Tajmyr není jenom poutavou zprávou o současném životě na Sibiři, v oblasti povodí řeky Jeniseje a za polárním kruhem, ale podává ucelený a propracovaný obraz současného Ruska v širokých souvislostech.
Autor zachycuje nejen historii míst, která navštívil, ale zajímají jej veškeré náboženské, kulturní, etnografické, ekonomické i politické souvislosti s nimi spojené. Jeho vyhraněný a nemilosrdně kritický pohled na iluze a mýty, kterým o roli Ruska v dějinách a v současnosti podléhají i vzdělané vrstvy ruské společnosti, je podložen faktickými znalostmi a osobní zkušeností.
Kniha pana Hrabala-Krondaka je výrazným a důležitým příspěvkem do diskuse o našem vztahu k Rusku a o vztahu Ruska k nám.
Měla by se proto stát povinnou četbou pro české a slovenské politiky, zejména ty nejvyšší.“
Daniel KROUPA,
odborný asistent Katedry politologie a filozofie FF UJEP
--------------
Je to opravdu daleko, daleko více než jen cestopis.
Mohu napsat jen jedno… Doporučuji…. Doporučuji… Doporučuji!
Václav MARHOUL
Filmový režisér
---------------------
Poutavý cestopis Fr. Hrabala-Krondaka není pouhým cestopisem, nýbrž cenným svědectvím o současném Rusku, doplněným mnohými sondami do ruské politické a kulturní historie. Zvláště cenné jsou poukazy na neuralgické body česko-ruské historie, úlohu Československých legií, osud Podkarpatské Rusi či srpnovou okupace roku 1968, dodnes zkreslovanou ruskými médii.
Mons. prof. PhDr. Tomáš HALÍK, Th.D.
teolog, sociolog a filozof; prezident České křesťanské akademie a viceprezident mezinárodní vědecké rady – Council for Research in Values and Philosophy
***********************
KOMPLETNÍ PREZENTACE KNIHY (včetně recenzí a ukázek) je na webu
http://www.cadpress.sk/tajmyr2018.htm
|