Žákova hora (810 m n. m.) a známý prales ve Žďárských vrších na Vysočině

Žákova hora, výrazný vrchol a přírodní rezervace Žďárských vrchů

Žákova hora (810 m) patří mezi nejvyšší vrcholy Žďárských vrchů, geomorfologického podcelku Hornosvratecké vrchoviny. Žákova hora se nachází asi 3 km od Devíti skal, nejvyššího vrcholu Žďárských vrchů, a asi 2 km od obce Cikháj. Ta často slouží jako nástupní místo při túře na Žákovu horu nacházející se na území CHKO Žďárské vrchy.

Vrchol Žákovy hory, která je budována dvojslídnými rulami a migmatity s vložkami amfibolitů, je zalesněný a tedy bez výhledů. Nachází se tady turistický rozcestník a jeden ze základních bodů trigonometrické sítě České republiky. Ten tady byl položen v roce 1946. Přes vrchol prochází i naučná stezka Žákova hora - Tisůvka v délce asi 10 kilometrů.

Za zmínku jistě stojí i to, že masív hory leží na hlavním evropském rozvodí. Část vody odtéká do Černého moře (prameny Svratky asi 1 km od vrcholu) a část vody pro změnu teče do severního moře (Stržený potok). A jak Žákova hora ke svému jménu vůbec přišla? Pravděpodobně díky chovancům, žákům cisterciáckého kláštera ze Žďáru nad Sázavou, kteří do zdejších lesů chodili často meditovat a odpočívat. Snad.

Stejné jméno jako hora nese i Národní přírodní rezervace Žákova hora honosící se označením prales, přestože v minulosti se zde těžilo dřevo pro potřeby sklářských hutí. Předmětem ochrany je poměrně zachovalý původní smíšený les s buky, smrky a javory, který je typický pro vyšší polohy Žďárských vrchů. Území je chráněno již od roku 1933, na čemž měla největší zásluhu rodina Kinských. To nakonec připomíná pamětní plaketa na velkém kameni kousek pod vrchole. Dnes má NPR výměru 39 hektarů a vertikální rozpětí 84 metrů (726 - 810 m n. m.).

Prales na Žákově hoře se stal domovem mnoha rostlinných a živočišných druhů, které z okolních smrkových lesů již mnohdy vymizely. V podrostu se objevuje např. kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), dymnivka dutá (Corydalis cava), rozrazil horský (Veronica montana), bledule jarní (Leucojum vernum) či čarovník alpský (Circaea alpina).

Velice bohatě jsou zastoupeny lišejníky a především pak houby, kterých tady má růst na několik stovek druhů. Zmiňme třeba lišku Friesovu (Cantharellus friessii), hrbolatku černobílou (Boletopsis leucomelaena) nebo dřevokazné houby, tzv. choroše, jako lesklokorka ploská (Ganoderma applanatum) nebo troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius) aj.

Z živočichů tady nalezlo vhodné životní podmínky mnoho bezobratlých, ale i plazů a obojživelníků. Množství dutin v doupných stromech sem přilákalo řadu mnohdy ohrožených druhů ptáků. Objevuje se tady nejen strakapoud velký, ale i datel černý, sýc rousný, lejsek černohlavý a ořešník kropenatý nebo sova puštík obecný. Ornitologové tady napočítali na 50 druhů ptáků. Objevuje se tady i řada netopýrů, představitelů létavých savců.

• Žákova hora na turistické mapě

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.