Strakapoud velký (Dendrocopus major), slovensky ďateľ veľký

Strakapoud velký má pestrý šat sestaven z bílé, černé a červené barvy. O něco pestřejší je sameček strakapouda velkého, který má výraznou červenou skvrnku i v zátylku, která samičce chybí. Mladí ptáci dokonce mají červenou i čepičku. Díky tomuto rozdílu lze snadno rozeznat samečka od samičky. Třeba při krmení mláďat na hnízdě a "zkontrolovat" si, zda-li se některý z rodičů "nezašívá". Nikoliv, oba rodiče k výchově svých potomků přistupují velice zodpovědně.

Strakapoud velký dorůstá velikosti 23 až 26 cm a hmotnosti 70 až 100 gramů. Rozpětí jeho křídel činí až 44 cm. Patří ke šplhavcům, což vám snadno dokáže při poskakování po kmenech stromů, kde v záhybech mezi kůrou a nebo poklepem na dřevo pátrá po něčem na zub. V lovu mu pomáhá jeho dlouhý a lepkavý jazyk, který přesahuje až pět centimetru přes špičku zobáku a snadno dosáhne i do těch nejzastrčenějších skulin a děr.

Čtěte také: Vlha pestrá: Pestře zbarvený pták, který se v ČR vyskytuje jen v…

Strakapoudi se živí nejen hmyzem. Také naklovávají kůru a olizují sladkou mízu. V zimním období se živí semeny šišek jehličnanů, bukvicemi nebo lískovými oříšky. Dokáží ale vydloubávat i semena pecek. V zimě mohou dokonce navštěvovat i krmítka.

K hnízdění si vytesává dutinu vysoko v kmeni vhodného stromů, do které vede okrouhlý otvor. Dlabání hnízdní dutiny zabere páru až tři týdny. Proto není divu, že se sameček vrací ke starému hnízdu. I ptáci se občas snaží ušetřit si práci. Samička v dubnu snáší do připraveného hnízda, které je vespod vystláno jen pilinami, pět až šest bílých vajíček. Na vajíčkách sedí střídavě oba rodiče v průměru 12 dní (inkubační doba se může pohybovat v rozmezí 10 až 13 dní).

Strakapoudi mají jen jednu snůšku v roce, neboť o mláďata se starají poměrně dlouho - až do června, kdy je po opuštění hnízda ještě nějakou dobu přikrmují. Hnízdo opouštějí mláďata po třech až čtyřech týdnech, pohlavně dospívají v následujícím roce. Strakapoudi jsou poměrně dlouhověcí. V přírodě se mohou dožívat 8 až 9 let, některé zdroje uvádějí dokonce 11 let. Jsou spíše samotářští a silně teritoriální. Konkurenty odhání, ale samičky láká. Bubnováním do stromů.

Strakapoud obývá sice především lesy, běžně jej ale můžeme spatřit i v parcích a zahradách s velkými stromy. Z nich se ozývá svým charakteristickým ostrým "kik", které často spojuje do dlouhé řady. Areál jeho rozšíření zahrnuje téměř celou Evropu, severní část Afriky i téměř celou oblast mírného pásma Asie. Objevuje se od nížin až po horní hranici lesa.

Strakapoud velký se v našich geografických šířkách zdržuje celoročně. V zimě k nám ale mohou přilétat populace od severu a naopak naše letní populace se může (ale také nemusí) vydat na zkušenou do jižnějších oblastí Evropy. Podle odborných zdrojů čítá česká populace strakapouda velkého 220 až 440 tisíc párů, je tedy považována za stabilní.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.