Strakapoud prostřední (Dendrocopus medius) je typickým obyvatelem
lužních lesů se starými a souvislými dubovými a nebo smíšenými porosty. U nás se s tímto
druhem tak můžeme nejčastěji setkat například v CHKO Poodří, na jižní Moravě a nebo v jižních
Čechách. Obvykle nevystupuje výše než 500 metrů nad mořem. Strakapoud preferuje tedy nížiny
a nebo pahorkatiny s teplejším klimatem.
Strakapoud prostřední dorůstá délky 20 až 22 cm a hmotnosti 50 až 60 g. Rozpětí křídel
dosahuje až 34 centimetrů. Svrchní zbarvení je převážně černé s výraznými bílými pruhy
a kropením na křídlech, břicho je světlé a od světle žluté přechází postupně až po růžovou.
Na temeni má, narozdíl od podobně zbarveného strakapouda
velkého, zářivou červenou čepičku bez černého okraje a silnější zobák. Šíjový proužek
je černý a neuzavřený. Nepřeslechnutelné je jeho ostré "gyk, gyk, gyk" a nebo naříkavé "kvééh".
Se strakapoudem prostředním se můžeme setkat v téměř celé Evropě a v jihozápadní Asii.
Od Španělska přes střední Evropu, Balkánský poloostrov až po Turecko a Kavkaz. U nás hnízdí
do 7 000 párů. A přestože se po strakapoudu velkém jedná o druhý nejvíce rozšířený druh
strakapouda v ČR, jde o druh ohrožený a chráněný.
Na svém jídelníčku mají strakapoudi prostřední především larvy hmyzu, který vyzobávají
ze záhybů borky a nebo z míst těsně pod kůrou. Pochutná si ale i na vajíčkách mravenců
a v zimním období (strakapoudi u nás zůstávají celoročně) na bobulích (žaludy, bukvice aj.)
a semenech. Ornitologové jej občas pozorují mlsat vytékající mízu stromů.
Podobně jako jiní datlovití (Picidae) hnízdí i strakapoud prostřední (Dendrocopus medius)
ve stromových dutinách s průletovým otvorem o průměru okolo 5 cm. Dutiny široké až 12 cm a hluboké
20 až 35 cm hloubí obvykle ve starých a trouchnivějících stromech. Ani strakapoud není hloupý
a umí si ulehčit těžkou práci… Přesto mu příprava hnízdní dutiny zabere dva týdny až měsíc.
Pokud tedy nevyužije staré hnízdní dutiny po strakapoudech malých, kterou musí jen něco rozšířit
a prohloubit.
Strakapoudí tok začíná již v polovině února, kdy se sameček ozývá výše uvedenými kvílivými
zvuky. Samička do hnízda klade počátkem dubna (a nebo později podle klimatických podmínek)
4 až 7 světlých vajíček s inkubační dobou 11 až 17 dnů.
Při sezení na vejcích i v péči o potomstvo se spravedlivě střídají oba rodiče. A vylíhla
holátka jim dají co zabrat, vždyť se o ně pilně starají po tři týdny (20 až 24 dnů) a pak
je ještě minimálně další týden přikrmují poté co opustí rodné hnízdo. Mladí strakapoudi pohlavně
dospívají okolo jednoho roku života, ptáci se v přírodě dožívají až 10 let.
Líbil se vám tento článek?
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
2502526845 / 2010
Podpořit nás můžete i dalšími způsoby,
třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby
můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč.
Výši částky si nakonec ale určete sami.
Pouhé dva dny před lavinou v Obřím dole v Krkonoších se podobná nehoda
s podobným koncem odehrála i u našich východních sousedů. Dne 13. února zahynuli v lavině
na Kodratové kopě (Červené vrchy) v Západní
…
Včera krátce po poledni strhli dva skialpinisté lavinu v krkonošském
Obřím dole. Šířka odtrhu laviny činila asi jen 60 metrů a délka 400 až 500 metrů s výškou
masy sněhu jen 0,5 až 1,5 metru. Přesto desková lavina
…
Venezuela je především nížinným státem, přesto však nabízí milovníkům
horské přírody a turistiky dvě nádherné a civilizací dosud málo poznamenané oblasti. Na
jihovýchodě země rozlehlou Guayánskou vysočinu s tajemnými
…
Od úsvitu lidských dějin byla jakousi pomyslnou hranicí Sluneční
soustavy planeta Saturn. Jako bloudící hvězdu ji mohli pozorovat lidé již dávno před
dobou dalekohledů. To ovšem téměř nic netušili o Sluneční soustavě
…
Po 1 000 kilometrech jízdy se konečně rozvalujeme v kempu Necko
na okraji Augustówa, kousek od jezera. Hned ráno se snažíme půjčit lodě na další
den. Jejich pronájem v kempu je ale drahý a tak to
…
První dojem při spatření tohoto úchvatného divu přírody daleko přesahuje
vše, co jsem dosud na svých cestách spatřil. Neskutečná krajina, která se před člověkem
na okraji Kaibabské plošiny otevře, zaplní obzor
…
Náboženství Green dealu (zeleného údělu) táhne technicky založenou
civilizaci hodně ke dnu. Nejčerstvějším příkladem nepromyšlenosti celého zeleného údělu
je Švédsko, které se po nedávném odstavení
…
Malebné Veporské vrchy jsou jedním z pohoří rozsáhlé geomorfologické
oblasti Slovenské rudohoří, do které patří i taková pohoří jako Volovské vrchy u slovenských
Košic a nebo Slovenský kras u Rožňavy. Veporské vrchy
…
Toto téma je na většině základních škol probíráno hned jako jedno
z prvních v přírodopise (po všeobecném úvodu a tak). Jde ale o poměrně složitou záležitost,
a proto je třeba ho řádně zjednodušit a spíš poukázat
…
První příležitost vidět na vlastní oči velkého samečka roháče obecného
je určitě pro leckoho až tak překvapivá, že si na chvilku vůbec nedovede představit ještě
mnohem větší druhy brouků. Některé z nich, žijící v nejteplejších
…
Naším výchozím bodem pro cestu přes Strážovské vrchy se stalo Fačkovské
sedlo, do něhož jsme sešli (lépe vyjádřeno sklouzali - bahnitá cesta připomínala spíš než
turistickou stezku tobogán pro vepře) minulý den z
…
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet