Devět skal (836 m n. m.) je nejen nejvyšším vrcholem Žďárských vrchů, ale také
celé Hornosvratecké vrchoviny.
Leží asi 3 km od osady Křižánky. Devět skal je také, po Javořici
v Javořické vrchovině, hned druhým nejvyšším vrcholem celé Českomoravské
vrchoviny, rozlehlé hornaté a lesnaté geomorfologické oblasti na pomezí Moravy a Čech.
Jméno Devět skal získala tato hora díky devíti velkým skalním útvarům, které jsou rozesety
v okolí vrcholu. Skály tvořené biotickými rulami a migmatity svrateckého krystalinika byly od
svého podloží vypreparovány procesem mrazového zvětrávání. To postupně vytvořilo podél puklin
v méně odolných horninách množství skalních bloků s výškami od 5 až po asi, odhadem, 20 metrů.
Jedná se o největší komplex vrcholových skal v celé Českomoravské vrchovině.
Jednotlivé skály v okolí vrcholu Devíti skal dostaly svá pojmenování. Největším z nich, které
se nachází na samotném vrcholu hory, se jmenuje Devět skal či Hlavní blok. Další skalní bloky
a věže, které jsou rozčleněny do jakýchsi tří hřebenů, dostaly jména Žďárská věž, Záludná věž,
Dvojitá věž, Malá věž, Strmá věž a Šikmá věž a dále Pyramida a Královský zámek. V širším okolí
je i několik menších skalních bloků. Například Hrádek, Milenci a nebo Trůn. U cesty k osadě
Křižánky pak ještě nalezneme útvar zvaný Bílá skála, který je rovněž využíván horolezci.
Na skalní vrchol Devíti skal vede strmý a částečně upravený chodník po skalních blocích.
Malá vyhlídka je chráněna kovovým zábradlím. Z vršku se otevírají pouze omezené výhledy severním
a jižním směrem na okolní zalesněné vrcholy Žďárských vrchů, za dobré viditelnosti pak i na Krkonoše
a nebo na Králický Sněžník, údajně ale také mají být vidět např. Kunětická hora a nebo Ještěd.
K východu a k západu je výhled částečně omezen stromy.
V roce 1976 byl vrchol hory Devět skal vyhlášen za přírodní památku. Její výměra činí 3,33 ha
s ochranným pásmem 37,02 ha. Vertikální rozpětí činí 56 metrů (780 - 836 m n. m.). Předmětem
ochrany jsou význačné geomorfologické tvary, skupina rulových skal (mrazové sruby) s významnou
flórou i faunou.
Kousek pod vrcholem Devíti skal stojí velká lovecká chata, kterou v roce 1940 mělo nechat
postavit velení německé armády okupující české země. Koncem války pak v okolí operovaly partyzánské
oddíly Jan Hus a Vpřed. A asi 600 metrů nalezneme i studánku nesoucí jméno Vysoká studna.
Skály Pasák zvané také na Pasáku nalezneme na západním okraji Hrubého
Jeseníku nad údolím říčky Hučava asi dva kilometry od městečka a hradu Branná. Skály Pasák
(na Pasáku) představují asi 250 až 300 metrů
…
Nebeskou církev Kristovu založil 29. září 1947 pan Samuel Bilewu
Joseph Oshoffa v Beninu. Příznačné je, že zakladatel této západoafrické církve byl
původně - stejně jako Ježíš z Nazareta - tesař. Oshoffa měl mít Božské
…
Ráno je obloha jako vymetená. Naprosté azúro. K tomu na obloze hezky
svítí Měsíc, který je pár dní po úplňku. Krátce necháváme na sluníčku proschnout spacáky,
balíme a vyrážíme vstříc posledním kilometrům
…
Hrad Boskovice zvaný také Boskovický hrad je mohutná kamenná pevnost
nad městečkem Boskovice na prahu Drahanské vrchoviny. Jedná se o jednu z nejvýznamnějších
památek svého druhu na území České republiky
…
Rozhlednu Žernovník nalezneme nad stejnojmennou obcí Žernovník na
Blanensku v nadmořské výšce asi 442 metrů. Rozhledna Žernovník byla postavena na místě
vysloužilého vodojemu, který byl určen k
…
Skalní hrad Štarkov je jedinečnou zříceninou se zajímavou dispozicí.
Gotický hrad Štarkov je rozložen na skalním hřebeni stejnojmenného kopce Štarkov (679 m)
nad Novým Jimramovem v Ždárských vrších
…
Jsme nyní v Mali přibližně ve třetině délky toku Nigeru. Opouštíme
bažinatou vnitrozemskou deltu a plujeme na sever vstříc městu, jehož věhlas mezi muslimskými
vzdělanci býval výjimečný a dodnes se v
…
Tento pochod by se dal charakterizovat úryvkem z jedné píně: "My čekali
jaro a zatím přišel mráz". Po chladném začátku jara se udělalo pěkně a my vyráželi za slunného
a teplého počasí jaké na konci května běžně
…
Sestupujeme z Boubína a na pozdní oběd zastavujeme v Kubově Huti
(Kubohütte), o níž pochází první zmínka z roku 1728; až s odstupem v chytrých materiálech
odhalím, že se zde nachází nejvýše položená železniční
…
Dalimilova rozhledna na travnatém vrcholu hory Větrov (918 m) nedaleko
chaty Paprsek v Rychlebských horách je docela věrnou kopií rozhledny Wilhelmswarte, která
do 11. října 1973 stávala na vrcholu Králického
…
Tak jak je tomu u většiny našich hradů, tak ani přesný rok založení
hradu Brníčko neznáme. Některé publikace uvádějí, že výstavba hradu Brníčko započala
okolo roku 1287, jiné zdroje kladou počátek výstavby
…
a věže, které jsou rozčleněny do jakýchsi tří hřebenů, dostaly jména Žďárská věž, Záludná věž,
Dvojitá věž, Malá věž, Strmá věž a Šikmá věž a dále Pyramida a Královský zámek. V širším okolí
je i několik menších skalních bloků. Například Hrádek, Milenci a nebo Trůn. U cesty k osadě
Křižánky pak ještě nalezneme útvar zvaný Bílá skála, který je rovněž využíván horolezci.
