Pancířský hřbet a horská turistika na Šumavě, túra přes Habr, Můstek a Velký Prenet

Trasa přes Pancíř a chatu na Pancíři

Na tento den (7. 6. 2014) bylo předpovídáno nádherné slunečné počasí. Mělo být možná až moc velké horko na pěší turistiku, přesto se vydáváme na Šumavu. Máme naplánovaný přechod Pancířského hřbetu, což je geomorfologický okrsek podcelku Železnorudská hornatina, který má na délku kolem 9 km.

Parkujeme v Zelené Lhotě u vlakové zastávky. Je odtud krásný výhled na Nýrskou přehradu a na hřeben Královského hvozdu s Jezerní horou, Svarohem a Ostrým.

Vlak má mírné zpoždění, přesto již za chvilku míříme směr Špičák. Projíždímě zdějším známým Špičáckým železničním tunelem, který dosahuje délky 1 747 m. Vystupujeme na Špičáku a vydáváme se po červené do kopce na Špičácké sedlo, odkud budem pokračovat na první dnešní vrchol - Pancíř.

Špičácké sedlo

Z luk na Špičáckém sedle je díky dnešní výborné viditelnosti pěkný pohled na Grosser Falkenstein, který se nachází již v Německu. Jinak je Špičácké sedlo známou turistickou křižovatkou, odkud vedou trasy jak na okolní vrcholy Pancíř nebo Špičák, ale také na Černé a Čertovo jezero. Je zde proto rozsáhlé parkoviště a několik hotelů.

My pokračujeme pořád po červené k rozcestníku Hrnčíř - hot. U něj opouštíme asfaltovou siničku a jdeme smrkovým lesem mírným stoupáním až k dalšímu rozcestníku Pod Švýcárnou.

Tady se na chvilku opět napojíme na další asfaltovou silničku, která vede až na vrchol Pancíře. Po chvíli cesty z této silničky vede odbočka doleva na pramen Úhlavy. Tam však dnes nepůjdeme, navštívili jsme jej již před měsícem. Přicházíme pod lanovku, která vede na Pancíř ze Špičáku přes Hofmanky. Komu se nechce po silničce, může využít cestičky přímo pod lanovkou po modré a červené turistické značce.

Pancíř

Fotím si zde poletujícího motýla okáče pýrového (Pararge aegeria) a za chvilku již stojíme na vrcholku Pancíře (1 214 m n. m.), který se nachází na jihovýchodním konci Pancířského hřbetu. Na vrcholu stojí zděná Horská chata Pancíř z roku 1923 s osmnáctimetrovou rozhlednou a vysílač.

Pancíř leží na hlavním evropském rozvodí a na jeho svazích se nachází, kromě rozptýlených sutí, velké množství pramenů. Na jeho západním svahu je pak sjezdovka a lyžařský vlek.

Čtěte také: Jezerní hora, výstup na zakázanou horu na Šumavě

Na Pancíři jsem byl i minulý měsíc, ovšem za podstatně horšího počasí, tudíž za chvíli už stoupám po schodech na zdejší rozhlednu za krásnými výhledy. Rozhledna poskytuje téměř kruhový rozhled, kromě severu a severozápadu. Vidíme odtud např. Velký a Malý Javor, Jezerní horu, Špičák, Ostrý, Polom, Debrník, Velký Falkenstein ale i vzdálenější šumavské kopce jako je Sokol, Hůrecký vrch, Eschenberg, Gsengetstein nebo Brotjacklriegel.

Ve zdejší chatě se může člověk i občerstvit. Doporučuji vypít si kávu na terase, která nabízí taktéž krásné výhledy. Na rozhledně strávím možná půlhodinku. Inu, než to člověk všechno zdokumentuje nějakou dobu trvá. Pak už postupuje po hřbenu dále na Můstek. Nejprve klesáme pěknou pěšinkou mezi smrčky, než se napojíme na zdejší hřebenovou silničku.

Poté následuje pohodové putování, během kterého nás již nečeká nějaké velké stoupání. U rozcestníku Tomandlův křížek, kde je turistické odpočívadlo a křížek u cesty, svačíme, dobíjíme energii a doplňujeme tekutiny, protože Slunce začíná pěkně pálit. Fotím si zde dva druhy nočních motýlů - šerokřídlece (Elophos sp.) a zejkovce dvouzubého (Odontopera bidentata). Zvláště první druh vidím poprvé v životě. I u dalšího rozcestníku Tomandlův křížek - rozc. neopouštíme červenou značku.

Habr a Můstek

To už jdeme po úbočí další tisícovky Habr (1 203 m n. m.), což je nejméně nápadný vrchol z celého Pancířského hřbetu. Jeho svahy jsou, stejně jako svahy Můstku či Pancíře, zčásti odlesněny po orkánu Kyrill (rok 2007). Nedá mi to, a musím odbočit asi 200 m k vrcholu. Bohužel na něm není nic moc zajímavého, žádná skalka, žádný bod, jen borůvčí, smrky a pařezy. Ale další zdolaná tisícovka se počítá.

V sedle mezi Habrem a Můstkem opět trochu stoupáme, ale stoupání je pouze mírné. Na jižním svahu Můstku je dnes velká holina s pařezy stromů, které zde ještě v době mé poslední návštěvy tvořily hustý smrkový les. Díky tomu je možné se i odtud rozhlédnout široko daleko. Na západě se táhne hřeben Královského hvozdu, na východě vystupují kopce jako Javorná, Vysoký hřbet, Křemelná nebo Sokol. Je zde rovněž i turistické odpočívadlo.

Vstupujeme opět do smrkového lesa a blížíme se k vrcholu Můstku (1 234 m n. m.). Ten je nejvyšším bodem celého hřbetu, který však dostal název podle jeho nižšího souseda Pancíře. Samotný nejvyšší bod je označen triangulační tyčí červenobílé barvy, která je zatím stále ukryta mezi stromy kousek od silnice. Avšak i zde je již lesní porost značně prořídlý.

Kousek od tyče se dostáváme opět na odlesněnou vrcholovou plošinu, kde stávala do roku 1995 i rozhledna, která však v tomto roce do základů vyhořela. Dnes zde zbyly jen zbytky základů a turistický přístřešek. I odtud jsou krásné výhledy na západ na Královský hvozd či na Nýrskou přehradu.

Velký Prenet

Zatímco nyní byly na třech kilometrech vtěsnány tři vrcholy za sebou, k dalšímu to teď bude trvat o něco déle. Velký Prenet je totiž od vrcholu Můstku vzdálen 4,8 km. Pokračujeme tedy po vrcholové cestě a užíváme si občasné výhledy na obě strany.

Do sedla s Velkým Prenetem to máme kolem tří kilometrů, a tak nejprve pozvolna, poté poněkud strměji, klesáme a říkáme si, že bychom to nechtěli šlapat opačným směrem na kole. Pokud by se chtěl na tuto hřebenovku někdo na kole vydat, opravdu doporučuji směr Pancíř - Můstek - Prenet.

Mám radost, když hned u cesty objevím dva nové druhy rostlin, se kterými se setkávám poprvé v životě, a to sedmikvítek evropský (Trientalis europaea) a podbělici alpskou (Homogyne alpina).

Za chvíli se před námi objeví silueta Velkého Prenetu a opět krásné výhledy na západ i východ. Míjíme studánku nazvanou Na sjezdovce, vedle níž stojí křížek, který zde stojí jako památník Karla Teischla (1905 - 1944), což byl voják, který byl v těchto místech zastřelen.

Svahy Prenetu jsou narozdíl od Můstku ještě stále celkem hustě zalesněné, což my osobně čím dál více vítáme, protože i když jsme na horách, Slunce dnes opravdu pálí. I když silnička procházející skrz smrkový porost je poněkud monotónní, jde se příjemně.

Pancířský hřbet, turistická mapa

Vrchol Prenetu (1 070 m n. m.), který tvoří protáhlý hřeben, je schován v hustém lese a není snadné jej v terénu najít. Na vrcholu by měl být geodetický bod, ovšem mně se jej najít nepodařilo. Cesta vede asi 100 m od vrcholu.

Chata mezi Prenety

Daleko známější než samotný vrchol je sedlo mezi Prenetem a Malým Prenetem (1 006 m n. m.). Na obě strany od něj se nachází louky s výhledy. V sedle samotném stojí chata, která právě nejspíše prochází rekonstrukcí. Na severovýchodní straně potom stojí kaple sv. Kunhuty z roku 1384 a v její blízkosti další budova. Na lavičkách u rozcestníku Prenet chvilku posvačíme z vlastních zásob a vydáme se na závěrečný sestup do Zelené Lhoty.

Když jsem před deseti lety jel ze Zelené Lhoty na kole na Prenet, zapamatoval jsem si tuto trasu jako pořádný nekonečný kopec. I proto dneska jdeme opačným směrem. I cestou dolů nás po chvíli bolí kolena. Tak je tento kopec prudký a hlavně dlouhý. Aby také ne, když také vede směrem do Úhlavského údolí, což je nejhlubší údolí na Šumavě.

I přes bolesti kolen se blížíme do Zelené Lhoty, kde máme zaparkované auto. Dnešní výlet se vydařil na jedničku, i přes značné horko. Když nastartuji auto, ukazuje teploměr 30 °C. Rychle zapínám klimatizaci a vydáváme se na cestu domů. Ušli jsme dnes 15 km.

Další související články:

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.