Prenet (1 071 m), hora a horská turistika na Šumavě

Prenet, jeden ze šumavských vrcholů

Obvyklá túra na Železnorudsku po horské hřebenovce ze sedla Špičáku na Pancíř a Můstek, jejichž masiv v jižnější části Pancířského hřbetu vystupuje nad Klatovskou kotlinu, pokračuje přes mohutnou hradbu Prenetu (1 071 m), který se severně od chaty ne Můstku stáčí na severozápad.

Sama hřebenovka přitahuje výhledem na Jezerní stěnu do karu Černého jezera, přehlédneme z ní celý hraniční hřeben, jehož dominantou jsou skalnaté vrcholy Ostrého. Na dně nejhlubšího šumavského údolí nad Zelenou Lhotou se leskne 120 hektarová plocha vodní nádrže, a za ní kdyňská vrchovina. Pak už jen modravá pásma Českého lesa s Přimdou uzavírající západní obzor. Severním směrem v kopcovitém terénu leží pod námi vesničky Strážovska, přes jehož kostelní věže dohlédneme ke klatovské Černé věži. V podzimních dnech se naše oči zastaví až u plzeňské Radyně.

Historie Prenetu spadá svými počátky do středověku, kdy vrchol byl významným místem na horní obchodní stezce zvané Světelská, vedoucí z Bavor do Klatov a dál ku Praze. Frekventovaností a významem si v ničem nezadala se Zlatou stezkou Pasov - Prachatice. Karavanám soumarů s nákladem soli, později kůže, stříbra a jiného zboží poskytoval devítikilometrový bezlesý hřeben v liduprázdné krajině dokonalý rozhled a přesnou orientaci nad okolními pralesy, rašeliništi a močály.

Čtěte také: Pancířský hřbet, túra přes Pancíř, Habr, Můstek a Velký Prenet

Protože karavany, sestupující s Prenetu do údolí Městišského potoka v lesnatém kraji ke Klatovům se stávaly častým cílem loupeživých tlup, byla k jejich ochraně na ostrohu Strážovské kotliny zbudována tvrz, jejíž posádka střežila tuto důležitou zemskou stezku. Datum vzniku Strážovské tvrze s vojensko-ochranným posláním není přesně zjištěno, možno jí však s určitostí klást do poloviny 14. století.

V té době totiž nečetná posádka a obyvatelstvo kolem tvrze zbudovali bohatě profilovaný gotický malý kamenný kostelík vysvěcený prácheňským knězem kolem roku 1370. Na strážní službu upomíná i patron kostela sv. Jiří - římský důstojník.

Dalším dokladem ostrahy stezky od Prenetu ke Klatovům je přímo název osady Strážov, schoulené pod vrchem Ouliště, povýšené Jagelloncem králem Vladislavem II. na město a používající od té doby znak, který výmluvně potvrzuje jeho poslání - zbrojnoše na cimbuří, mířícího lukem na lišku pod hradbami (symbol nepřítele). V letech 1524 až 1525 získal Strážov další výsady, pak patřil k hradu Opálce, a od roku 1721 náležel k panství Bystřice nad Úhlavou.

Poutní místo

Území, kterým stezka procházela, dali přemyslovští králové v roce 1273 do zástavy pánům z Janovic, v jejíchž držení zůstalo do roku 1597. V té době vznikly na Prenetu první čtyři horské usedlosti a byla založena nenadační kaple sv. Kunhuty Kunhuty, oblíbené světice tohoto hvozdu, u níž žil pravděpodobně poustevník. V roce 1408 ji na krásném výhledu u staré silnice nazývané "Vysoká cesta" postavili Bohuslav a Racek z Janovic.

Interiér kaple byl umělecky vyvážený a hodnotný. Rozměrné plátno nad hlavním oltářem znázorňovalo světici v královském rouchu, po obou stranách byly dvě lidové sochy barokních světic, na malé kazatelně symboly evangelistů. Poblíž kazatelny byl zavěšen na skle malovaný votivní obrázek datovaný rokem 1892, podepsaný Petrhanzlem, patřícím do rozvětvené rodiny lidových malířů na skle.

Pod kapličkou vyprýštila studánka, u níž nemocní pili léčivou vodu a obětovali slepičí vejce. Na dřevě malovaný obraz ukazoval světici s nádobou oleje, pod ní místo s chlebem a německý nápis: "Bohu a sv. Waldburze k úctě nechal jsem udělat já Josef Treml tuto figuru, která má mne a všechny ostatní opatrovati, ostříhati a chrániti. L. P: 1734".

V roce 1840 bylo uváděno na Prenetu již šest usedlostí s řadou podružných chalup, avšak největší zalidnění spadá do druhé poloviny 19. století, kdy byl mýcen a vypalován svah. Odtud jména Spálená hora, Spálenec.

Horaly vedle polí a pastvin živil také les a tak v listopadu a prosinci, než hory zalehl vysoký sníh, ozývaly se krajinou rány seker a dunivé pády jedlí. Jednou ročně o slavné žářijové pouti se planina Prenetu stávala místem srazu Němců a Čechů z blízkého i vzdáleného okolí, a nebylo výjimkou, že se sešlo na 800 poutníků. Usedali za stodolou ve stínu staletého javoru a za zvuku hudby popíjeli pivo, točené přímo ze sudů.

Pro místní obyvatele zůstal Prenet dokonalý barometrem. Stačil jim letmý pohled na jeho vrchol, aby bezpečně odhadli počasí. Než nastávala vláda zimy, musel na podzim třikrát zmizet z jeho planiny sníh…

Prenet, turistická mapa