Treking > Treky, turistika > Mont Blanc aneb Monte Bianco (4 807 m n. m.), výstup na nejvyšší alpskou i evropskou horu normálkou
Mont Blanc aneb Monte Bianco (4 807 m n. m.), výstup na nejvyšší alpskou i evropskou horu normálkouMont Blanc - výstup z Chamonix na nejvyšší hora Alp a Evropy16.3.2004 | Otakar Brandos
Mont Blanc (4 807 m, některé mapy uvádějí až 4 810 m) aneb Monte Bianco. Sen mnoha vysokohorských turistů, alpinistů a horolezců. Vrchol snažení mnoha příznivců vysokých hor. Mont Blanc nebo chcete-li Monte Bianco, nejvyšší hora nejen Alp, ale i Evropy sice nevyniká krásou (snad až na pohledy od jihu z Courmayeuru), přesto na jejím vrcholu stane ročně několik tisícovek nadšenců. |
|
Mont Blanc (4 807 m) sice nevyniká krásou, ale rozhodně vyniká svou mohutností a výškou, kterými předčí všechny své sousedy. V literatuře se sice (zejména té zpoza oceánu) často uvádí jako nejvyšší vrchol Evropy kavkazský Elbrus, ale o tom se dá docela úspěšně pochybovat. Masív Mont Blancu nalezneme v Savojských Alpách na hranici Itálie a Francie, jižně od známého francouzského střediska Chamonix při pohledu z francouzské strany a nebo severně od střediska Cormayeur při ohledu ze strany italské. Jeho vrchol leží v hlavním hřebeni Savojských Alp, který kopíruje francouzsko – italskou hranici. V masívu nalezneme ještě další vrchol se stejným jménem – Mont Blanc de Courmayeur (4 748 m), který je nejvyšším vrcholem Itálie. Tedy nejvyšším v případě, že jím není vrchol Mont Blancu. Ovšem ani podle map v měřítku 1:25 000 z edice IGN (resp. CNS 1:50 000) to nelze stoprocentně rozhodnout. Oba vrcholy jsou spojeny asi 3/4 kilometru dlouhým mírně se svažujícím firnovým hřebenem. Vrchol Mont Blanku sousedí s řadou dalších významných čtyřtisícovek, jako je Mont Maudit (4 465 m), Mont Blanc du Tacul (4 248 m) na východě a severovýchodě, na západě pak s Dome du Gouter (4 304 m) a Aig du Bionanssy (4 052 m). Ještě dále na východě bychom pak nalezli ještě jednu nádhernou, ovšem mnohem obtížnější čtyřtisícovku – Grand Combin (4 314 m) na pomezí Walliských a Savojských Alp. Masív Mont Blancu je také hodně zaledněn. Na jiní straně nalezneme mohutné ledovce Ghiacciacio della Brenva, di Fréney a de Brouillard, nesmíme zapomínat ale ani na Ghiacciaio del Monte Bianco a de Dome, které jsou však pouhými větvemi mnohem mohutnějšího ledovce del Miage. Na severní straně jsou to pak Glacier de Bosons, de Taconna a zejména pak Glacier de Bionnassy. Z nich mnohé značně strmé as velkým množstvím trhlin a séraků. Poprvé byl Mont Blanc zdolán 8.8.1786 dvěma "zarputilci". Byli to Jan Jacques Balmat a Michel Paccard. Balmat, přestože byl hledačem pokladů, žil ve velké bídě. K hledání cesty na vrchol Mont Blanku jej podnítila odměna 20 zlatých tolarů, kterou vypsal za nalezení cesty na vrchol této hory přírodovědec Horace Bénédict de Saussere v roce 1760 po té, co shlédl zaledněný masiv z vrcholu Bréventu (2 525 m, dnes vede na vrchol lanovka). Michel Paccard byl lékař ze Chamonix. Cestu na vrchol nalezl J. Balmat při jednom z mnoha pokusů o nelezení této cesty. Stalo se tak plných 26 let po té, co byla odměna vypsána a kdy ztroskotala řada dalších snah o objevení výstupové cesty. Oběma pokořitelům hory byl v Chamonix postaven pomník, i když je pravda že M. Pacardovi až v roce 1983. Východiště na Mont BlancNaprostá většina zájemců o výstup na Mont Blanc přijede do francouzského střediska Chamonix, které má sice pouhých 9 000 obyvatel, ale během letní turistické sezóny se jejich počet několikanásobně zvyšuje. Chamonix leží v nadmořské výšce asi tisíc metrů (1 037 m), má rozvinuté zázemí, které zpříjemňuje pobyt řadě návštěvníků. Většina z nich ale využije jiných lákadel v okolí a výstup na vrchol Mont Blancu je ponechává chladným. Vždyť se lze svézt lanovkou na Brévent, odkud kdysi spatřil masiv již zmíněný přírodovědec H. B. de Saussere a i dnes lze zaledněný masív Mont Blancu obdivovat bez jakékoliv námahy. Pokud byste chtěli ještě výše, můžete se nechat vyvést lanovkou na impozantní jehlu Aig du Midi (3 842 m), odkud se otevírají fantastické pohledy nejen na Mont Blanc, ale i na řadu dalších vrcholů. Cena ve srovnání s tatranským Lomnickým štítem není o moc vyšší (v přepočtu asi 1 100 Kč). A pokud nechcete použít lanovky, můžete se svézt zubačkou na Mer de Glace. Procházka po ledovci, ledovcová jeskyně či fantastické pohledy na Petit Dru, Grandes Jorasses a další také nejsou k zahození. V místě je také řada ubytovacích kapacit. Budete-li hledat levnější kempy, určitě zamiřte na západ od La Fayet. Pokud navštívíte italský Courmayeur tak máte sice k dispozici méně turistických lákadel, ale zato je tady o poznání klidněji a pohledy na jižní skalní srázy Mont Blanku jsou neopakovatelné. Zbude-li vám tady trochu času, rozhodně si nenechte ujít jezero Miage.
Mont Blanc (italsky Monte Bianco, Bílá hora) je nejvyšší hora
Alp a také nejvyšší hora Evropy, byť
je tento titul občas přisuzován kavkazskému Elbrusu.
Výška Mont Blanku činí 4 807 m, v mapách se lze ale setkat s údaji v rozmezí 4 807 - 4 810 m.
Na vrchol hory Mont Blanc poprvé vystoupili Jacques Balmat a Michel Paccard. Stalo se tak 8.8.1786. Od té doby vystoupily na vrchol stovky tisíc horolezců a vysokohorských turistů. Na vrcholu Mont Blanku se objevil i slovenský astronom a politik, Milan Rastislav Štefánik… Pokud vašim hlavním cílem návštěvy této oblasti je výstup na Mont Blanc, pak určitě v Chamonix navštivte kancelář horských vůdců (naproti kostelu) či informační středisko CAF (Club Alpin Franais) Při tom si nezapomeňte zjistiti předpověď počasí. Především podceňování počasí je hlavní příčinou řady smrtelných úrazů (ročně asi kolem 80) v masívu Mont Blancu. Dům horských vůdců naleznete samozřejmě i v Courmayeuru (kousek nad autobusovým nádražím. Výstupové cesty na Mont BlancVýstupových cest na vrchol Mont Blancu je celá řada. Určitě nejfrekventovanější je ale ta z Nid d´Aigle vedoucí přes chaty Tete Rouse a Gouter. Zkušenější využívají lanovky na Aig du Midi, odkud se na vrchol Mont Blancu vydávají přes vrcholy Mont Blanc du Tacul a Mont Maudit. Další z cest vede přes Bossonský ledovec a chatu Grands Mullets do Col du Dom, kde se napojuje na klasickou výstupovou cestu vedoucí z italské strany přes ledovec Nid d´Aigle. A nesmíme zapomínat ani na výstupovou cestu vedoucí z italské strany přes ledovec Miage a de Dome kolem chaty Gonella. Cesty po ledovcích, zejména po tom Bossonském příliš nedoporučuji neboť jsou tady mnohá objektivní nebezpečí (velké trhliny, padající séraky). Cesta z Nid d´Aigle: Nid d´ Aigle, Refugio de Tete Rouse (800 m, 2 až 2 1/2 h)Na Nid d´Aigle (2 367 m) se dostaneme zubačkou (TMB – Tramway du Mont Blanc) z La Fayet. Doporučuji jet zubačkou už odsud a nevyužívat lanovky z Les Houches, neboť vám hrozí, že se na přestupní stanici La Chalette do zubačky prostě nedostanete. Pro skupiny se obvykle poskytuje sleva 10%, členové CAF, CAI, OeAV, DAV mají slevu až 50%. Cesta začíná na Nid d´Aigle (konečná stanice TMB, chata) odkud se otevírají krásné pohledy na Aig de Bionnassy a stejnojmenný séraky rozrytý ledovec Bionnassy. Odsud zamíříte zhruba k jihu až jihovýchodu po široké pěšině, ale nezapomeňte včas odbočit vlevo (asi po 100 metrech, zhruba k východu, na velkém kameni je šipka), jinak byste se dostali k ledovci Bionassy. Cesta pokračuje prudkým svahem pod skalními stěnami hřebene Les Rognes k tzv. ruině (2 805 m), polorozbořené chatce či staré salaši. Cesta je na několika místech zajištěna umělými pomůckami – kramle, žebříky, ocelová lana. U ruiny (Baraque forestiére) cesta uhýbá vpravo k jihovýchodu směrem k chatě Tete Rousse. Brzy se objevuje po levé ruce pohled na skalní věž Aig du Midi a po krátkém přechodu ledovce jste u chaty Tete Rousse (3 167 m). Za dobré viditelnosti bez orientačních problémů. Za mlhy a při čerstvě napadaném sněhu by byla orientace asi mnohem obtížnější. Na tomto úseku se prakticky nikdo nenavazuje na lano, ale je znám případ, kdy se i v těchto zdánlivě bezpečných místech turisté ztratili v trhlině a dodnes nebyli nalezeni. Refugio de Tete Rouse, Refugio du Gouter (650 m, asi 3 až 4 h)Od chaty Tete Rouse (3 167 m) pokračujeme vzhůru po ledovci a pak vpravo k západnímu skalnímu žebru spadajícímu z hřebene Aig du Gouter. Za ním se přichází ke kritickému místu výstupu na Mont Blanc, pověstnému kuloáru. Jde o úzký žlab, který je nutné přetraverzovat. Sice to vypadá, že traverz není tak náročný, ale když začnou padat kameny… Ano, právě kvůli padajícím kamenům je tento úsek považován za tolik obtížný. Je zde nataženo fixní lano, ale nedoporučuji jej používat, neboť při přechodu spíše zdržuje. Kuloár je potřeba překonat co nejrychleji a jednotlivě. Přitom dávejte pozor na padající kameny, které se uvolňují samovolně, ale také přispěním řady turistů výše nad vámi. Je vhodné, když i vaši společníci věnují pozornost padajícím kamenům zároveň s vámi a včas případné kameny hlásí. Za kuloárem se pokračuje opět vlevo po nepříjemně rozlámaném skalním pilíři. Na několika místech se objevují křížky a pamětní tabule, doklad toho, že i tento úsek výstupu si vyžádal své oběti. Chata Gouter (3 817 m) je sice již zdánlivě na dohled, ale cesta k ní je ještě poměrně dlouhá, pohled značně klame. Asi 1/3 cesty je (v horním úseku) odjištěna ocelovými lany. Refugio du Goutre, Refugio Vallot, Mont Blanc (990 m, asi 4 až 5 h)U chaty Gouter (3 817 m) končí skalní žebro a nastupuje se na ledovec. Ten je poměrně "bezpečný" malým množstvím ledovcových trhlin. Ale ani v tomto případě se nezapomeňte navázat na lano. Mačky a cepín jsou pak naprostou samozřejmostí. Sice jsou i takoví "borci", kteří to "zmáknou" v teniskách, ale z nich si příklad neberte. Ledaže byste chtěli rozšířit ne řady, ale doslova zástup obětí této hory a zbytečně zaměstnat záchranáře. Od chaty vede cesta po hřebínku k Domu Gouter (4 304 m), který však míjí a jeho vrchol obchází (obvykle) zleva. Cesta se vzhledem k pohybu ledovce a sněhovým podmínkám prostě občas mění. Následuje mírný sestup po rozlehlých ledovcových pláních do sedla Gouter. Právě tento úsek, kde se za špatné viditelnosti tak "dobře" bloudí. Do sedla spadá severojižní hřeben Mont Blancu, po kterém vede další výstupová cesta. Nejprve k bivakovací boudě (4 362 m) Vallot (asi 100 výškových metrů nad sedlem), pod kterou se ještě nachází stálá meteorologická stanice, kterou na konci 19. století nechal postavit francouzský přírodovědec Vallot. Díky jeho špatný vztahům s prof. Janssenem, který nechtěl umožnit astronomická pozorování z těchto míst, byla Janssenem postavena astronomická observatoř na samotném vrcholu Mont Blancu. Tu však již dávno vzal čas (rozuměj ledovec). Za zmínku stojí fakt, že tuto observatoř několikrát navštívil i spoluzakladatel Československa – M. R. Štefánik. Bivakovací bouda Vallot je však dnes pořádně zaneřáděna doslova horami odpadků, takže ji využívat nedoporučuji (sejně se to ani nesmí, jedině jako nouzový útulek při špatném počasí). Cesta vede stále po hřebeni přes dva "předvrcholy" Grand Bosse a Petite Bosse. Některé úseky jsou strmější, ale přesto jejich překonání nečiní žádné technické problémy. Srázy jsou tady ale pořádné, proto je nutné se pořádně jistit; za dobrého počasí je chodník pořádně prošláplý a místy i půl metru hluboký, takže se z něj nedá ani nikam spadnout. Vrchol Mont Blancu (4 807 m) je poměrně plochý a poskytuje dostatek místa pro davy lidí vystupující tady za pěkného počasí (někdy až 200 denně). Z vrcholu Mont Blancu se otevírají fantastické výhledy všemi směry, myslím že popis lze nejlépe shrnout slovy – jsou vidět celé Alpy. Sestupová cesta je stejná jako cesta výstupová. Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
Le Fayet - Mont Blanc - Le Fayet - 4.7.2016 -
https://www.youtube.com/watch?v=AzoxzTl-jqM
V červnu roku 2016 jsme podnikli výstup na Mont Blanc, pokud má někdo zájem o "aktuální" informace může si přečíst článek na těchto stránkých.
http://www.zanosem.estranky.cz/clanky/clanky/mont-blanc-2016.html
Na MB jsme byli 4.8. Papežskou cestou z Itálie. Na chatě Gonella prakticky prázdno, nocleh v moderní boudě 26,- E, ve Winterroomu za 13,- E. Chata Vallot má oficiální kapacitu 12 osob, bordel je menší - prakticky jen termofolie. Zalehnete-li k nouzovému bivaku, počítejte s tím, že po ránu se po vás projdou průvodci s klienty v mačkách!!! Při výstupu i sestupu jsme viděli stany nad chatou Goutter, takže zákaz stanování tamtéž asi nebude tak horký. Horám zdar!
Nejvyšší hora Evropy je Elbrus
Jak může být Elbrus nejvyšší horou Evropy, když leží v Asii? Mont Blanc rozhodně hraje v Evropě vprim.
Kdo může 100% říct, že Elbrus leží v Asii, když není jasná hranice mezi Evropou a Asii? Popravdě bych byl raději, kdyby nejvyšší horou Evropy byl Elbrus.
a geol. odborná literatura je v tom docela jednoznačná. Mapy zobrazující tekt. zlom mezi Evropou a Asií jsou některých těchto knih přílohou. Podle nich je Elbrus jednoznačně v Asii. Dosud nejednoznačný je průběh hranice v části mezi Uralem a Kavkazem… Přání sice může být otcem myšlenky, nikoliv ale reality.
Ahojte my sme boli na Blancu 1.8. 2011. Z domu teda Z povyľskej bystrice sme iąli v sobotu 30.7.2011 večer sme dorazili do Chamonix a prespali sme v kempe neďaleko. Ráno v nedeµu sme iąli prvým vláčikom hore a ten deň sme doąli na Gouter od 13.00 do 14.50. Spali sme v stane nad chatou. Ráno v pondelok sme vtávali okolo 2.20 a vyráľali sme o 2.45 na vrchu Mont Blancu sme boli od 7.20 do 8.10. dole v stane sme boli od 10.15. do 11.4, následne sme sa zbalili najedli a zoąli na vláčik o 18.00. Domov sme iąli zo Chamonix 0 23.00 a v Povaľskej Bystrici sme boli 14.00 2.8.2011. Na ąoférovanie sme boli traja. Výstup tak do 4000 dobrý potom sa objavoval problém s výąkou ale ibalgin a mierny odpočinok a vyąia moc nám to uµahčili. Ceny Gouter sú 5 Eur voda 6 Eur Polievka asi tak. Dá sa to bez aklimatizácie, ale musí by» dobré počasie, ktoré sme my vďaka Bohu mali.
myslím Oto, ľe veąkeré diskuze o Elbrusu jako nejvyąąí evropské hoře jsou mimo mísu, hranice mezi Evropou a Asií bych řekl,je dost jasná.
na Col du Plan , jestli to říkám správně - myslím tu rozlehlou pláň pod Dome de Gouter, kde se tak dobře za mlhy bloudí, byly uľ v r. 2006, kdy jsme to ąli z Italské strany přes Gonelu, zastrkané orientační klacky podobně jako do sedla mezi Elbrusy. A nakonec, původně klasická cesta prvovýstupců je dnes dobrodruľství s vysokým objektivním nebezpečím. Přechod La Jonction (česky příhodně Spojení), tedy soutok ledovců Bossons a Taconaz je schůdný podle teploty léta tak maximálně do 10.7., dokud neroztají sněhové mosty. V pozdním létě to je spíą malý Khumbu (ąerpové a duralové ľebříky). Také chatař na chatě Grand Mullets větąinou v polovině července zamyká a do března, neľ nastoupí skialpinisti je ąlus. (jinak nejpříjemněnąí chatař ve francouzských Alpách). Výstup také nevede údolím pod svahy Dome de Gouter přes velké a malé plató, protoľe nyní je tahle cesta extrémě ohroľena séraky ze stěny Dome Gouter, které jsou velké jako čtyřpatrové domy. Chodí se po západním hřebeni Dome de Gouter na jeho vrchol, kde se napojuje na klasiku z Aig. de Gouter. Sestupová cesta přes plata je moľná, ale musí být co nejrychlejąí. Tudy právě sjíľdějí v březnu aľ cervnu zmínění skialpinisté. Je vąak třeba počítat s 1 800 m převýąení ! a nástupem na túru nejpozději ve 2:00. (z Mulettky)
Dobry den,
Uz sa tu nejaki "amateri" pytali, ci sa da na MB vyjst, tak sa budem mozno trochu opakovat.
Uvod: Uvazujem nad bicyklovym vyletom s trasou pobliz MB. Kedze by islo o bicyklovy vylet (ciel dajme tomu Janov. Je to zatail ina vo faze uvah.), tak by som so sebou urcite nemal ziadnu vybavu do hor (tj. ziadne tie macky a pod. ale hlavne ani ziadnu teplu obuv a oblecenie). Navyse som nikdy na podobny vrch neliezol (ani Tatry, ani nijake ine hory). Najvyssie som bol zatial minuly rok na biku v Alpach na nejakom kopci cca 1600 m (nebol problem ani s dychanim, ani s teplotou, ale netusim ako narocne to je nad 4000 metrov. Kedze sa vzdy zdoraznuje aklimatizacia, tak asi to nieje jednoduche).
Otazka: Mam sancu zrealizovat popri tejto bikovej ceste vystup na Mont Blanc? :)
(zaujimaju ma napr. veci, kolko casu by som na to poterboval. (da sa to stihnut za 1 den, alebo 2 su minimum?). Ma vyznam pustit sa do toho sam, alebo radsej vyhladat v dedine nejakeho sprievodcu?
Co s oblecenim. Predpokladam, ze v letnom obleceni a obuvy z bicykla sa na zasnezeny vrch neda ist. Da sa pozicat adekvatne oblecenie v dedine pod MB?)
Ake su cca celkove financne naklady na takuto odbocku z cesty?
P.S: Sanca, ze taketo nieco zrealizuje je velmi mala (Aspon pokial ide o toto leto), ale aj tak by ma potesili nejake odpoveed.
Vdaka
ľe v kvalitnom potápačskom výstroji to dáą za jeden deň.
.. ľe kdyľ si pořádně stáhneą pásky na sandálech a do lahve na kole si dáą horkej čaj, je to v pohodě. Po Mont Blancu pak lidé jezdí často ihned na K2, protoľe maj aklimatizaci jak ďás! (= SARKASMUS!)
Dakujem aj za taketo sarkasticke odpovede, je z nich jasne, ze to vidim moc jednoducho. Ale aj tak by som este poziadal o nejake serioznejsie vyjadrenie.
Cize otazka 1: Kedze nemam skusenosti s nijakym lezenim, nemam sancu (resp. je to prilis riskantne) spravit to? Inymi slovami, myslite, ze ludia co chodia na MB su vsetci aspon trochu skuseni horski turisti?
Otazka 2: Pytal so sa aj na prenajom vystroje. Nemate niekto informacie, ci je to mozne? Ja taku vystroj nemam, a samozrejme, aj keby som ju mal, tak niest ju so sebou na bicykli je zbytocna zataz. Takze je mozne niekde v Charmonixe prenajat kompletnu vystroj (t.j. komplet oblek, obuv + tie macky a tie kladivka na lad). Ak ano, vie niekto kolko to orientacne stoji prenajat na 3 dni napr?
Dalsia vec, vela ludi stanuje (Nad Aig du Gouter). Je potreben mat stan? Predpokladam, ze nie a ze prespat sa da v tej chade.
3. Este by som mal otazku k tomu useku co je medzi tym kuloarom (padajuce kamene) a chatou Aig. du Gouter. Podla popisu ide o nejaky strmy usek. To znamena, ze musim mat opat horolezecke zrucnosti (nejake istenie, praca s lanom, skoby a podobne veci? Takzeto zrucnosti nemam, takze ak je to potrebne, tak to by bol dalsi kamen urazu. Alebo to zvladne aj normalny zdravy clovek?)
4. A na zaver: Asi by som sa nemal do takeho neznameho prostredia (ladovec) pustat uplne sam. Takze je mozne zaobstarat niekde v Chardonix sprievod? Resp. rozumnejsie by mozno bolo 'vterknut'sa nejakej inej skupine turistov a sledovat ich? (dorozumiem sa okrem sk-cz aj anglicky a celkom ok taliansky)
Ahoj ©tefane, opravdu si to představujeą jednoduąe. Mont Blanc zvládnout můľeą, na jeho vrchol se vydává i řada nezkuąených turistů. To vąak v doprovodu (obvykle) horských vůdců. I tak to ale povaľuji za nerozumné. Mačky, cepín atd. si zapůjčit lze, avąak s tím oblečením by jsi toho chtěl jiľ asi trochu moc, na takovou půjčovnu jsem v Chamonix nenarazil (je fakt, ľe jsem ji ani nehledal, mám svůj matroą). Jít sám po ledovci rozumné není, takľe se chce přidat do skupiny. Ovąem jen tak se k někomu přifařit - no nevím. Lze si najmout horského vůdce, to je vąak poměrně drahá záleľitost. Na Gouteru můľeą vyuľít chaty - pokud se do ní bez předchozí rezervace vůbec vejdeą. Na Blanku je v sezónu opravdu nacvakáno.
Mont Blanc
(Stefan,
22.06.2011, 20:59
)
Ahoj Otakar, pohladal som na nete dalsie zaujimave clanky o tom vystupe a cim dalej tym viac vidim, ze to nieje az take jednoduche, takze sanca, ze sa tam vyberiem je minimalna. (pravdepodobne tento rok ani na tom biku nikam nepojdem). Kazdopadne aj tak dakujem za uzitocny nazor, pomohlo mi to urobit si lepsi obraz.
Mont Blanc
(-OB-,
22.06.2011, 22:33
)
Ahoj ©tefane. Tak to je rozumné, odloľit pokus o Mont Blanc. Vyzkouąej nejprve něco u vás doma v Tatrách no a pak se klidně pus» na ledovec. Kdyľ ti hřeben Baníkov - Tri kopy - Ostrý Roháč nebude dělat problémy, pak by ti Mont Blanc neměl dělat problémy. Pilíř na chatu Gouter má podobný charakter jako uvedená roháčská hřebenovka, jen je pochopitelně strmějąí a vyąąí, převýąení činí cirka 1/2 km. Na ledovec si zvykneą rychle, vąak před Blankem určitě dáą aklimatizaci na nějakém snadnějąím kopci, třeba Breithornu a nebo Gran Paradisu. Takľe se nedej odradit, naber alespoň krapet zkuąenosti v Tatrách, domluv se s partou horalů majících zkuąenost s ledovci a o Mont Blanc se pokus třeba příątí rok. Ten kopec tam jiľ pár miliónů let stojí a zcela jistě na tebe do příątího roku počká :-)).
Ahoj Stefan! Reaguji na Tvůj dotaz před třemi roky. Hledám info o VHT výstupu na MB a Tvé otázky přesně vystihují to, na co bych se chtěla zeptat i já. Ale navíc se ještě ptám - DAL JSI TO ? Doufám, že ano, zbyly Ti krásné vzpomínky a snad i nějaké cenné zkušenosti a postřehy, které by se mi mohly hodit (termín výstupu, trvání jednotlivých etap, nocování s případnou rezervací, vybavení, zrady terénu,...užitečné adresy a odkazy). Jestli písneš, předem děkuji. ma
Délky etap
(-OB-,
03.06.2014, 18:59
)
naleznete již v podnadpisech, ani nemusíte číst článek… Podobně je tu info o ubytování…
Ale stejně jsme byli v Alpách nahoře první my, kolega kněz Antonio de Ville s doprovodem vylezl s lany a ľebříky jiľ v roce 1492 na Mont Aiguille (2097 m).. Na Mont Blanc vylezl kolega vědec Horace Saussure (1740 -1799) pak 3.8.1787, tedy jiľ před dvě stě třinácti lety. Přenocoval ve sněhové jeskyni -to byl borec!
Chci se zeptat, jestli bych měl nějakou ąanci vylézt na Mont Blanc. Nejvýąe jsem byl v Tatrách(Rysy, Priečné sedlo) a v Polských Tatrách na Orla Perč. Přechody dá se říci bez problémů. Jenľe nemám ľádné zkuąenosti s jiątěním, chůzi po ledovci s mačkami atd. Lze doporučit místního horského vůdce? Je cesta s ním bezpečná i bez těchto znalostí?
Kdyľ to zvládl i beznohý tuąím Srb, tak ąanci má kaľdý zdravý člověk.Nejdůleľitějąí je dobré počasí a důleľitá je aklimatizace ve vyąąí výące.Já to zkouąel v 35ti letech, první den jsme vylezli od Tramvaye na chatu na Gouteru, ale kvůli ąpatnému počasí v pozdních hodinách a ráno ve 3.00 jsme neměli sílu vstát a pokračovat.Museli jsme se do odpoledne vrátit dolu, kde nás čekal zbytek autobusu.Ale i tak to stálo za to.Ideální je mít čas 3-4 dny, znám lidi , kteří to za zvládli za 2, cestovky to dělají na 6 dnů.Mačky jsem trénoval na louce bez kamení.
na dva dny, někdy na tři pro ty se slabąí kondičkou. Cestovku, která plánuje výstup na Mont Blanc na 6 dnů, neznám :-)).
tři dny a míň ani ránu. za dva dny si to můľe dovolit tak Boątíková nebo Jaroą (nebo magor v teniskách, kterej to vybíhá za 6 hodin a je mu jedno, ľe můľe spadnout do trhliny). Tedy moľná to vidím zdeformovaně, kdyľ jsem tam poprvé byl aľ ve 47 letech, ale předtím jsme dali aspoň aklimatizačku na Paradiso.
na některou z jednoduchých a niľąích čtyřtisícovek - například Breithorn či Gran Paradiso (popis výstupu nalezneą rovněľ na těchto webovkách), vyzkouąíą mačky i fyzičku a uvidíą. Kdyľ to půjde, tak to půjde i na Mont Blanc :-)).
Kamile, byl jsem v Tatrách na místech, která popisujeą. Orlu Perč jsem proąel téměř bez lidí a patří k tomu lepąímu, co jsem v horách zaľil. Dnes ráno jsem se vrátil z Mont Blancu, resp. pokusu o něj. Zvládnout v kaľdém případě jde a to i bez vůdce. Já udělal amatérskou chybu s aklimatizací a navíc jsme měli smůlu s počasím. Jinak vąe podstatné najdeą vąude na netu. Pokud se rozhodneą jít normálkou, určitě doporučuji postup Tete Rouse-Gouter-Mon Blanc a vnímat hlavně to, co cítíą. Tedy případné náznaky VHN. Aklimatizovat, nestresovat se, pít, nepřeceňovat se, nespěchat. Na obou chatách lze chytit ubytování a jíst můľeą ze svých zásob. Kuchyňka na Tete Rouse je přístupná. Na Gouteru je v současný době zakázáno stanovat, upozorňují na to uľ odzpodu. Ovąem jako vąechny zákazy, i tenhle se poruąuje. Tramway nejezdí aľ na konečnou, připrav se na cca 300 m převýąení po svých navíc. Pro úspěch jsou podmínky vlastně vąude stejný: počasí, aklimatizace, kondice, výbava a hlavně rozum a respekt k horám. Hodně ątěstí a nezoufej, kdyľ to nevyjde. Můj kamarád mi zrovna dneska napsal: Úspěchem není vrchol, ale ą»astný návrat. A já myslím, ľe má pravdu, i kdyľ jsem tak chtěl aľ nahoru ;-)
28 EUR za noc, 14 EUR pro členy Alpenvereinu.
Nocleh radno předem domluvit telefonicky. Dá se tam ale přespat i bez předchozí domluvy na lavici nebo podlaze v jídelně - za stejnou cenu. V jídelně je ale teplo - na rozdíl od pokojů s názvami himalájských vrcholů.
Jinak, kdo by si tam chtěl dát jídlo, vysolí 16 EUR za ąpagety, za čaj asi 4.
Ahoj, jak to vypada s pocasim (a tim padem s obtiznosti vystupu) na pocatku cervence?
dekuji za odpoved.
jak je technicky a fyzicky náročný Mont Blanc v porovnání s Grossglocknerem
ale o cca 1 100 výąkových metrů. Větąina zdravých lidí začíná mít potíľe od 4 000 nahoru
Dobrý den , zajímalo by mě , zda jako amatér , bych byl schopen vylézt mont blanc.
Děkuji za odpověď
Ahoj. Co znamená "jako amatér"? Pokud jsi byl jiľ alespoň v Tatrách a v nich například na Priečnom sedle, které ti nečinilo problémů, pak bys měl zvládnout i Mont Blanc. Jasně, od 3 800 m půjdeą po ledovci, jenľ v Tatrách nenalezneą, ale ve skupině s někým zkuąeným je výstup bez technických obtíľí. Průměrně zdatný turista zvládající pohyb v exponovaném terénu a po ledovci výstup na Mont Blanc normálkou zvládne bez větąích potíľí. Tedy za předpokladu stabilního počasí a dobré aklimatizace na výąku.
krome reklamy a diskuze se mi nic neukazalo
To je opravdu zvláątní, kdyby se ti neukázala diskuse či reklamy dobrá, ale obsah stránky? Není to rukama či přestárlým prohlíľečem z 90. let? Ty pak nezvládají css a xhtml, na kterých je stránka postavena.
Přínosné informace, za které děkuji. Co se týče přestárlývh prohlížečů, nevím, ale stránka je učtiě špatně kódována (znaky ž ť š).
Nic ve zlém :)
nemají nic se stránkou, ale s databází a diskusemi. Ty byly spuštěny později v jiném kódování než web (UTF-8 versus win-1250), no a při překlápění kvůli ochraně před spamem se to krapet (u starých příspěvků) sepsulo…
Asi jsme čím dál populárnějąí. Vykrádání obsahu naąeho netu je stale častějąí, poslední případ jsme zaregistrovali na http://olshit.blog.cz/0610/jak-na-mont-blanc, kde je celý náą článek (s několika nepodstatnými kosmetickými úpravami) včetně foto. Ovąem bez uvedení autora i zdroje?
|