Mont Brouillard (4 069 m n. m.), výstup na ledový vrchol přes Col Emile Rey

Výstup na Mont Brouillard

Pro ty, kteří již vystoupili na Mont Blanc a další okolní hory a chtějí poznat masiv Mont Blancu detailněji, nabízí se výstup na jižní straně masivu, kde je ještě jedna čtyřtisícovka - Mont Brouillard (4 069 m). Není to výstup pro nováčky v této oblasti. Jsou zde převážně obtížné horolezecké cesty jižními hřebeny a pilíři. Samotný výstup k chatě je již docela náročnou túrou.

Popisovaný výstup není příliš frekventovaný, přinese krásné zážitky všem, kteří chtějí poznat strmé ledovce i skalní hřebeny jižní strany Mont Blancu. Příroda nabízí zcela jiné prostředí než je tomu na severní straně skupiny. Na místě bude zvýšená opatrnost, neboť zejména v odpoledních hodinách dochází k častému uvolňování kamenů.

Podrobná mapa a orientační schopnosti dojdou určitě uplatnění, neboť značení je pouze mužíky a poněkud sporadické. Výrazná stopa většinou chybí. Zkušeným vysokohorským turistům přinese tato túra jistě nezapomenutelné zážitky.

Mt. Brouillard se nachází v dlouhém skalnatém jižním hřebeni Monte Bianca di Courmayeur. Sedlo Col Emile Rey (4 012 m) odděluje masiv Mont Blancu od Mont Brouillardu. Skalnatý hřeben pokračuje přes Pta. Baretti, Col du Brouillard a Aig. du Brouillard k jihu. Končí u jezera Lago delle Marmotte. Z obou stran jsou hora i celý jižní hřeben sevřeny ledovci. Na východě je to Chio. de Brouillard, na západě Chio del Monte Bianco.

Více než dvacet let byly o prvovýstupu určité pochybnosti. Údajně se podařil 28.7.1880 Jean-Josephu Maquignazovi a M. Barettimu. Karl Blodig se však domníval že vystoupili jen na Pte. Baretti a nikoli až na Mt. Brouillard. V roce 1899 společně s Oskarem Eckensteinem a s nosičem Allesio Brohcerelem dosáhl Karl Blodig od ledovce Mt. Bianco sedlo Col Emile Rey a severním hřebenem vrchol. Na vrcholu nebyly nejmenší stopy po přítomnosti lidí, nebyl zde ani obvyklý mužík. Svou domněnku si K. Blodig potvrdil o několik let později, kdy vystoupil na vrchol od jihu. Na zdolání úseku z Punta Baretti na Mt. Brouillard potřeboval jednu hodinu a ne jak Baretti uváděl ½ hodiny.

Východiště

Courmayeur - je protikladem francouzského Chamonix. Je nejvýznamnějším turistickým střediskem na italské straně. Má 2 500 obyvatel, leží v nadmořské výšce 1 224 m. V okolí je 5 lanovek, 5 sedačkových lanovek a dostatek ubytovacích zařízení. V nové části velké nákupní středisko. Ve staré části je poutní kostel Notre Dame de la Guérizon. V roce 1820 byl ledovcem Brenva téměř zničen. Proti kostelu je alpské muzeum. V téže budově je kancelář horských vůdců.

Combal (1 935 m) – samota a stejnojmenné jezero v údolí Val Veny, 12 km západně od Courmayeru.

Chaty

Rif. Quintino Sella (3 371 m) – CAI, 10 lůžek, otevřena celoročně. Nachází se na SZ svahu skla Rocher du Mt. Blanc na záp. Okraji výběžku ledovce Chio. del Mt. Bianco vybíhajícího k západu.

Přístup

Combal – Rif. Quintino Sella 6-7 hodin, převýšení +1 436 m

Od samoty se jde po značené cestě k SZ a cca za 20 min. se přejde na ledovec Chio. del Miage. Postupuje se středem až do míst, kde vyúsťuje zprava ledovec Chio.del Monte Bianco. Odbočí se vpravo a musí se překonat ledovcový zlom, nejlépe při orografické pravé straně. Po překonání zlomu stoupáme vzhůru k prvnímu zatravněnému skalnímu zářezu, který vede k JZ hřebeni skal, na kterých stojí chata. Přístup do zářezu mohou ztěžovat ledovcové trhliny.

Zářezem se stoupá po trávě i suti. Asi ve třetině se zářez opustí a pokračuje se ve výstupu šikmo vpravo po travnatém svahu. Bývá zde málo znatelná stopa. Dojde se ke stěně, která se vystupuje kuloárem ve směru hřebene. Další postup vede hřebenem, přelézají se balvany a je lépe se držet poněkud vpravo. Pokračujeme kolem zbytků staré chaty (3 107 m), obejdeme poslední skalní vyvýšeniny vpravo a dojdeme k chatě.

Normální výstupová cesta

Rif. Quintino Sella (3 371 m) – Col Emile Rey (4 012 m) – sev. hřebenem Mt. Brouillard 5-6 hodin, převýšení +750 m

Od chaty se jde po ledovci Chio. del Monte Bianco k východu až do jeho středu. Asi 500 m se po něm sestoupí k J a kolem výběžku JZ skalního hřebene od Picco Luigi Amedeo se vystupuje kuloárem do sedla Emile Rey. Není nutné dojít až do sedla, lépe je opustit kuloár před sedlem vpravo. Vyjde se přímo na sev. hřeben asi 80 m nad sedlem.

Následuje lehké lezení po hřebeni s přelézáním nebo obcházením skalních bloků a výstupků. Ledovec mívá dosti trhlin, začátkem léta je jeho přechod poměrně bez problémů. Pozor však na možnost lavin. V pozdním létě bývá ledovec holý, přechod trhlin je obtížnější. Ledovec je obrácen k jihu. V kuloáru je zvýšené nebezpečí pádu kamenů. Proto je nutné zahájit túru v časných ranních hodinách. Převážně ledovcová túra, stupeň obtížnosti I+ UIIA.

Použité mapy: KOMPASS – Mont Blanc 1: 50 000

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.