Treking > Treky, turistika > Lysá hora (1 323 m n. m.), výstup na nejvyšší beskydskou horu přes Čupel a Kobylanku
Lysá hora (1 323 m n. m.), výstup na nejvyšší beskydskou horu přes Čupel a KobylankuNejopuštěnější trasa na nejvyšší horu Moravskoslezských Beskyd3.7.2020 | Otakar Brandos
Lysá hora, královna Beskyd, láká dennodenně na svůj vrchol turisty či výletníky. Pro někoho je Lysá hora vrcholem, na který nedá dopustit, já Lysou horu spíše nemusím a vyrážím na ni jen tu a tam. Tak jednou, dvakrát do roka. A po otevření chat na vrcholu, kdy nápor výletníků směrem k Lysé hoře ještě zesílil, tam vyrážím ještě méně. Nicméně na přelomu června a července jsem neodolal a vyrazil za výhledy na vrchol Lysé hory. Nikoliv "nejvyřvanější" klasikou přímo z Ostravice (418 m), nýbrž trochu na okolo. Kolem vodního díla Šance a přes Čupel a Kobylanku. No a dolů klasicky, přes Lukšinec a Butořanku nazpět na Ostravici. První část cesty z Ostravice je tak trochu otrava. Vede podél frekventované silnice č. 56, která směřuje na Bílou a proti proudy řeky Ostravice. Na mostě přes Ostravici přecházím historickou hranici mezi Moravou a Slezskem a za výhledů ke Smrku (1 278 m), druhé nejvyšší hoře Moravskoslezských Beskyd, se dostávám k rozcestí Mazák (435 m). Po zpevněné cestě pokračuji na rozcestí Šance, přehr. (535 m) u sypané hráze vodního díla, které napájí pitnou vodou Ostravskou aglomeraci, odbočím právě k hrázi, ze které se otevírají hezké výhledy. Výška hráze činí 63,5 m, délka koruny sypané hráze 342 m. Zatopená plocha Šancí, které byly vybudovány v letech 1964 - 1969, dosahuje úctyhodných 306 hektarů a objem 56,4 miliónů kubických metrů. Vracím se na rozcestí a po žluté turistické značce, která jde krátce souběžně s modrou turistickou značkou pokračující na Těšiňoky a Bílý Kríž, stoupám vzhůru. Nejprve po zpevněné cestě, po chvíli po široké kamenité lesní pěšině světlým bukovým lesem. Na této trase je fakt skvělé, že je tady minimum lidí. Za celou dobu jsem potkal jen tři turisty (a běžce), kteří tudy scházeli (sbíhali) z Lysé hory. Naopak nevýhodou je minimum výhledů. Skrze stromy zahlédnu tu a tam Malý Smrk (1 174 m), protnu dvě lesní svážnice a po prudkém stoupání po úbočí vrchu Čupel (943 m) se dostávám na další z lesních cest. Po ní pokračuji vpravo téměř po vrstevnici a za občasných výhledů k vodní hladině vodního díla Šance. Je poznat, že pár výškových metrů "na tachometru" přibylo. V lese je příjemný chládek a klid, vždyť jsem z Ostravice vycházel o šesté ranní. Konečně je tady turistický směrovník Pod Čuplem (837 m), který stojí při hranici Přírodní rezervace Mazácký Grúnik. Přírodní rezervace byla vyhlášena z důvodu ochrany květnatých bučin pralesovitého charakteru s četnými prameništi a stržemi potoků. Výměra rezervace činí 95,65 ha a vertikální rozpětí 368 metrů (575 - 943 m). Přírodně nejcennější lesy mají zůstávat, prý, bez lidských zásahů. Další cesta je příjemná, opět vede (téměř) po vrstevnici. To se však záhy změní a lesní pěšina se s vervou "zakusuje" do jihozápadního úbočí Kobylanky (1 054 m). A "neštítí" se ani spádnice. Zrychlení tepu i dechové frekvence je tak v tomto úseku spolehlivě zajištěno. Každá sranda ale jednou končí. Mění se nejen sklon stezky, ale také charakter lesa. Dosud převažující bučiny jsou nahrazovány převažujícím smrkem s hustým podrostem borůvčí. Letos ale bohužel borůvky ještě nedozrály, takže ochutnávku musím odložit na příště. Škoda. FotogalerieZobrazit fotogaleriiTo se již dostávám k hranici Národní přírodní rezervace Mazák, která má výměru 92,91 hektarů a ještě větší vertikální rozpětí než sousedící přírodní rezervace Mazácký Grúnik. Má rozpětí rovných 600 výškových metrů. Od 715 m po 1 315 m. Předmětem ochrany jsou původní lesy na strmých svazích Lysé hory. Útočiště tady nalezla spousta ohrožených živočichů. Včetně chráněného (ale pytláky stále loveného) rysa ostrovida. Typické štětičky na ouškách ale vyhlížím marně. Lesní stezka se opět napřimuje a stoupá jen zvolna. Příjemnou a šťavnatě zelenou horskou smrčinou pokračuje až k rozcestníku Kobylanka (1 054 m). Cesta tady začíná opět více stoupat, ale není to žádné drama. Horalé si změny sklonu snad ani nevšimnou. Pěšina se postupně zužuje, borůvčí houstne a výška okolních smrků klesá. Snad proto, aby byl člověk odměněn za podstoupenou námahu krásnými výhledy, které se o kousek dále skutečně otevírají. Jako mávnutím kouzelného proutku se náhle za zády otevřou krásné výhledy na Smrk, hladinu Šancí, k hřebeni Vsetínských vrchů i Javorníků. Jde o neklamné znamení, že vrchol Lysé hory je již téměř na dosah. Ani to nebolelo… Mám tyto partie Lysé hory nejraději. Syrový smrkový les horního okraje lesa, hustá borůvčí a kamenná moře s dalekými výhledy. Trochu mi to tady připomíná drsnou krásu Hrubého Jeseníku, kam přece jen jezdím mnohem častěji. Vycházím na zpevněnou cestu, po které docházím kolem půl deváté na vrchol Lysé hory (1 323 m), nejvyšší hory Moravskoslezských Beskyd. Bezručova chata, Zátopek, meteorologická stanice, horská služba. Výhledy k Frýdku-Místku, kde chudáci stále ještě zápasí s čínským kašlem a roubíky, k Ostravě a na kůrovcem sužované vrchy Podbeskydské pahorkatiny. Kolem novotou zářící budovy horské služby a televizního vysílače se prosmýknu na vyhlídku pokochat se skvělými výhledy na polské a slovenské vrchy a vršíčky. Na Havířovsku se lesknou modrá oka Těrlické přehrady a Žermanic, v dáli jsou vidět hřebeny Slezských Beskyd, Kysuckých Beskyd i Beskyd Oravských se zřetelně viditelnou Babí horou. Tatry se bohužel ztrácejí v oparu a výhledy zachraňují hřebeny Malé Fatry s Rozsutci a Kľakem i Chočské vrchy s Velkým Chočem. O kus dále je Strážov ve Strážovských vrších a za ním dokonce i Inovec, nejvyšší hora Považského Inovce. Lysá hora je vskutku královnou výhledů. Při opouštění vyhlídky přijíždí na vrchol autobus pravidelné linky Lysá hora. No nevím, zda-li je to ta správná forma turistiky. Turistiky šetrné k přírodě. Třeba jo… Z útrob se valí množství lidí, někteří z nich jsou členy rouškařské sekty Svědků Šprymulových. Nejvyšší část zamířit k Bezručově chatě na jedno orosené. Za výstup na Lysou horu si jej snad zasloužím. No a před sestupem nazpět na Ostravici je potřeba doplnit nějaké ty tekutiny. Radegast za 38 korun, na Lysou horu slušná cena. Sedám na "balkón" a v klidu si vychutnávám výhledů ke slovenským horám. Doufám, že se během prázdnin a podzimu nestane kvůli čínské rýmě hranice opět uzavřenou, resp. podle "novomluvy" nepropustnou. To by mě fakt naštvalo. Už by to bylo opravdu jako za protektorátu… Slovenské hory by mi opravdu chyběly. Navíc tam mám naplánovány tři asi týdenní treky… Je čas. Je čas k sestupu. Po červené turistické značce kolem památníku obětem Lysé hory scházím za výhledů západním směrem a k severu na Lukšinec (953 m). Nahoru začínají proudit "davy". Naštěstí to ale není taková hrůza jako posledně. Ještě je docela brzy, bude teprve deset hodin a prázdniny teprve začaly. Přes hezké louky se super výhledy k západu sestoupím na rozcestí Butořanka (730 m), ze kterého je to po zpevněné cestě pod vrchy Smrčina (810 m) a Tribulka (691 m) kolem "Opičárny" na Ostravici už jen skok. Celá trasa měří nějakých 18,5 km s převýšením přes 900 metrů. Sám jsem překvapen, že jsem na Ostravici již v půl jedenácté. Čtyři a půl hodiny i s relaxem u piva na Lysé hoře nejsou pro letošní rok, kdy fyzička opatřeními kolem čínské rýmy poněkud utrpěla, až tak špatným časem.
Fotogalerie, prohlédněte si fotografieLíbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
tak to si zabil... "rouškařské sekty Svědků Šprymulových." To mě opravdu dostalo. Jak říkáš... taky doufám, že se to přiblblé zavírání hranic nebude konat, protože na přelomu srpna a září si chcu po letech zopáknout pochod Michálkovice - Tatry.
Ať se ti daří!
tak to si toho treku užij. Já budu, dá-li počasí a hranice, začátkem září také na Slovensku, třeba se budou i naše trasy křížit. Když budeš vyrážet, dej vědět, třeba do mailu.
|
|
Velký Roudný Úplňky Chata Horalka Strečno Jeseníky, ubytování Soumrak Luční bouda Velká Fatra, ubytování Choustník Helfenburk Venušiny misky Hukvaldy Elbrus Afélium Zverovka Chalupská slať Krkonoše, ubytování Spacáky Vysoký vodopád Mont Blanc Pluto Vosecká bouda Cvilín Chata Šerlich Bouda Jelenka Karlštejn Pluto Jarní prázdniny Liška Matterhorn Hrad Lichnice Sirotčí hrádek Higgsův boson Opruzeniny Cumulonimbus Pohorky | |
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar |