Ceník inzerce | ||
Poslední aktualizace: 20.10.2024 |
Treking > Treky, turistika > Gerlachovský štít (2 655 m) ve Vysokých Tatrách, výstup na štít přes Tetmajerovo sedlo
Gerlachovský štít (2 655 m) ve Vysokých Tatrách, výstup na štít přes Tetmajerovo sedloTúra na Gerlachovský štít, nejvyšší horu Vysokých Tater22.5.2013 | Petr Krčmář
Už jsem se bál, že letos zase nic nevyjde. Ale na poslední chvíli jsme s Tomem začali plánovat Vysoké Tatry. On chtěl Gerlachovský štít a mně to bylo fuk, hlavně vypadnout. Termín 27. - 30.9. Ještě se k nám přidal Venca, asi nechtěl slavit doma a Dan. Házíme věci do tranzitu a mizíme směrem Slovensko. Ubytování máme zajištěný v Tatranské Poliance. Slieszkým domem jsme pohrdli, protože byl předraženej a plnej. Hned po vyložení věcí v hotelu, šlapeme okouknout nástup a dohodnout výstupovou trasu. Na vršcích doznívá vichřice a snaží se nás sfouknout z cesty Velickou dolinou. Z osobních důvodů navrhuji lézt Krčmárovým žlebem, ale úzkou vlhkou roklí se nikomu nechce - nakonec ani mě. A tak uvažujeme o Martince, jenže traverz přes všechny ty věže a štíty, to by bylo na dva dny. Nakonec je rozhodnuto, že vylezme do Tetmajerskýho sedla a hřebínkem na vršek. V Sliezském domě dáme pivko, dojednáme zítřejší odvoz na pátou hodinu (od parkoviště k hotelu 5 éček / os) a mizíme na hotel se vyspat. I když počasí nám nikdo nechtěl zaručit, vypadá to, že vyjde. Ráno je kosa a my šlapeme Velickou dolinou, pak odbočujeme pod sedlo a s jištěním, které nebylo nutné, překonáváme lehkou zajištěnou cestu. Pak jednoduše serpentinami do sedla. Dál výstup vede strmě hřebínkem nahoru - vypadá to hůř, než ve skutečnosti je. Uváděná "trojka" je nadsazená. Navázaný lehce postupujeme hřebínkem směrem k vrcholu. Expozice je úžasná, stejně jako výhled. Kolem krásný vršky a přede mnou hezká holka - co víc si přát. Na vršku Gerlachovského štítu je téměř prázdno, ale hřebenem se blíží velká skupina lidí, takže pár fotek, vrcholový pivko a rychle dolů - Batizovskou próbou. Sestup v pohodě, místy zajištěný a celkově dost oklouzaný. Dokážu si představit, že za mlhy a deště, by tu mohl být problém. Jsme dole, teď už jen nekonečná cesta dolů a zapít výstup. Zbývá nám poslední den, lézt už nechceme a tak vyrážíme na Zbojnickou chatu, nalehko v sandálech. Počasí je ale úžasný a tak mě Tom ukecá k okružní túře, přes Priečné sedlo a Polský hřeben do Velické doliny. V sandálech se škrábeme přes sedla, kolemjdoucí si klepou na hlavu a já si nadávám, co jsem to za vola. Po setmění jsme v Poliance a jdeme na "jedno". Ráno házíme věci do auta a mizíme domů. Ještě se stavíme na hradě Lednica. Tam se mi podaří uklouznout, rukou chráním objektiv foťáku a lámu si ruku - celý říjen budu doma. Gerlachovský štít, turistická mapaLíbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
1a2.) Velice se omlouvám za chyby v názvech, předpokládám však, že každý pozná co jsem měl na mysli a přátelé ze Slovenska to většinou přejdou s úsměvem.
3.) Určitě jsem nechtěl, aby popis vyzněl jako nějaké snižování obtížnosti. To je asi věc čistě individuální a text nemá sloužit jako průvodce.
4.) Na hřebeni jsme se jistili a nechtěl jsem moc vyndavat zrcadlovku z batohu, proto tak málo fotek, ale jsou tam.
Nerad mluvím v souvislosti s horama o politice, pobyt tam neberu, jako sportovní výkon. Prostě jsem tam, kde to mám rád, jsem s lidmi, co mám rád a nemůžu si pomoci – pivko k tomu patří:-).
5.) A chyby? Jsme přeci lidé, může to být ponaučení pro ostatní – přes sedla by se opravdu nemělo chodit v sandálech. Jenom nechápu, jak se dalo zabránit úrazu? Šli jsme na hrad:-), tady už obuv byla přiměřená. A nepsat o tom? Nebylo by fér, psát pouze „jak jsem dobrý“.
Krátky text, no celá hŕba vcelku nezanedbateľných nepresností! ___ 1. Prečo? Prečo sa českým turistom (a ešte menej turistom poľským!) tak často nedarí "utrafiť" správne názvy objektov v slovenských horách, osobitne v Tatrách? Štandardizované geografické názvy, ktoré sú zväčša správne uvádzané v turistických mapách. V čo je problém? (Veľmi, veľmi by som chcel vidieť/čítať reakcie, keby som v svojom opise návštevy KRNAP alebo Jizerských hôr uvádzal napríklad: Snežka, Lúčna búda, Jánske kúpele, Čierna hora, Labská búda, Kotol a podobne... To by bol tajfún! A pritom opodstatnený! No u mňa by mohlo ísť jedine o počin úmyselný (narýchlo však si neviem vymyslieť, s akým významom). Prečo by malo byť pre mňa problémom poznať, vyslovovať či písať správne originálne české názvy? Alebo inak: čo si myslieť o každom, kto aj v takýchto drobnostiach nevidí cennú príležitosť, súčasť vzájomného obohacovania sa našich blízkych jazykov?) ___ Chyby: Sleszký dom (správne Sliezsky dom), Krčmářov žleb (Krčmárov žľab). ___ 2. Čo sa týka názvu sedla medzi Gerlachovským štítom a Zadným Gerlachom, nuž tento problém sa nedarí "vyriešiť" či "ošetriť" českým tvorcom turistických máp už celú večnosť. Je to skoro podobná story ako kauza všetkých Ťažkých objektov, donedávna nesprávne označovaných za České. A pritom je už vari štyri desaťročia tomuto objektu pridelený štandardizovaný úplne logický, prirodzený, nezameniteľný, "triviálny" názov - Gerlachovské sedlo. Tetmajerovo sedlo (nie Tetmajerské sedlo) je názov historický. ___ 3. Opis prechodu je dosť povrchný, mätúci. Pokiaľ by som niekto chcel s plnou vážnosťou chytiť ako smerodajného, mohol by priamo na skale zistiť, že vôbec nejde o úplne ľahkú turistiku. Práve spomínaná expozícia dodáva prechodu (psychickú) náročnosť (a tým zároveň aj cenu). V ceste je síce niekoľko pomôcok, ale tie si osadili horskí vodcovia pre svojich klientov. ___ 4. Najmenej na troch miestach sa - povinne? - spomína pivko. Ozaj sú toto tie najdôležitejšie, najnezabudnuteľnejšie momenty celej túry, na ktoré sa nesmie za nijakých okolností zabudnúť? A čo "politická dimenzia" takýchto informácií? A pritom tá ozaj najcennejšia časť celej túry, z ktorej sú napokon fotografie, je de facto takmer úplne preskočená. Veď práve hrebeň z Gerlachovského sedla na vlastný vrchol Gerlachovského štítu je najkrajšou časťou nielen tejto túry ale aj celej Martinovky! Jednak pre dobrú, pevnú skalu, ale hlavne pre tú expozíciu (do Velickej doliny je to okolo 700 metrov, a to je dostupné "fajnovým turistom" len na málo iných miestach Tatier!). ___ 5. Akú logiku má zaznamenávať (zvečňovať) svoje evidentné chyby (nevhodná obuv, nepríjemný, vážny úraz, ktorý vôbec nemusel byť)?
myslím, že každý pochopí, že názvem Slezský dům myslí pisatel Sliezsky dom. Zbytečné šťourání...
ale do textu jsem záměrně nezasahoval. Spousta lidí dodnes používá lezecké průvodce od Františka Kroutila (nakonec i v novějších Puškášových průvodcích jsou občas "nesprávné" názvy) a lezečtí pardáli používají velice často tyto "staré" názvy. Ne každý sleduje (navíc to řadu lezců i turistů ani nezajímá) poměrně časté změny místopisných názvů. Za zlé bych jim to rozhodně neměl. I mně se více líbí původní název Gerlachovského sedla.
|