Treking > Treky, turistika > Velká Fatra s vrchy Kremnickými (4), skvělý horský trek na středním Slovensku
Velká Fatra s vrchy Kremnickými (4), skvělý horský trek na středním SlovenskuDo třetice na Donovalech aneb navázání na nízkotatranský a velkofatranský trek8.12.2016 | Martin Szwejda
Budík jsem si nastavil na 5 ráno, ale vystrčil jsem hlavu ze spacáku a venku byla ještě tma. Teda měsíc vše dost osvětlil, ale kdo ví, v kolik medvědi trajdají po hřebeni, takže jsem ještě usnul do 6. hodiny. V tolik vstávám, vařím čajík, dávám snídani. Pak balím věci, rozhrnuji zbytky žhavých uhlíků a přelívám zbytky vody z hrnců do flašek. Bohužel jsem si do ní hodil i uhlíky, tak ji mám vylepšenou. V 7 hodin vyrážím na cestu. Jdu přímo za chatu a po vyšlapané cestě ve sněhu stoupám rovnou nahoru zpět na hřeben. S tím jak nabírám výškové metry, pomalu vykukuje Slunce zpoza hřebene. Už má zlatou barvu, ale ještě není vysoko. Bez problémů nacházím červenou značku a opět spoustu medvědích stop. Následuje stoupání na první bezejmennou kótu 1 281 m, menší pokles a stoupáček na Vyhnatovú (1 283 m). Sice z ní nejsou výhledy, ale je porostlá pěkným bukovým lesem. Následuje klesání do sedla Tunel. To je zajímavé tím, že se zde opravdu nachází tunel. Ten zde nechala pravděpodobně prorazit Thurzovsko-Fuggerovská společnost asi ve 14. století na přepravu mědi a stříbra z hutí v Tajove a Bánské Bystrici do Kremnice. Čtěte také: Minulá část článku Pozdněpodzimní či časnězimní Velká Fatra spolu… Ze sedla stoupám na Kremnickú skalu (1 212 m), odkud se mi ze skalní stěny spadající na východ otvírají první pěkné výhledy. Ty jsou ještě pěknější ze Skalky (1 232 m), na kterou je nutno po poklesu opět vystoupat. Ale je krásně a výhledy stojí za to. Od Bánské Bystrice na jih je inverzní oblačnost a já mám možnost shlédnout celé Nízké Tatry, Starohorské vrchy, část Velké Fatry a dokonce i Baranec (2 184 m), Tri kopy (2 154 m), Hrubou kopu (2 166 m) a Baníkov (2 178 m) v Západních Tatrách i Velký Choč (1 608 m) v Chočských vrších!! Opravdu paráda, zase vidím tato pohoří z jiného úhlu. Šly by vidět i pohoří směrem na jih, ale jsou proti slunci, takže ne v tuto denní dobu. Na Skalce se navíc nachází rozhlasový vysílač Suchá hora, jeho výška je 312 metrů!!! A patří mezi nejvýše položené supertally v Evropě. Pod vrcholem Skalky, na západní straně, se nachází rekreační středisko s několika ubytovacími zařízeními. Pokračuju dále do Bystríckého sedla (1 190 m), poté mírným a krátkým stoupáním na Mýtný vrch (1 221 m) a následně prudce klesám do Králického sedla (1 185 m). Z tohoto sedla stoupám přes Lopúchový vrch (1 196 m) až na vrchol Zlatá studňa (1 265 m). Zde se nachází pěkná bouda vhodná k bivaku. Nutno podotknout, že přibližně od sedla Tunel až sem zmizely medvědí stopy. Asi je tato část hřebene Kremnických vrchů více frekventovaná turisty, protože předtím stopy huňáčů doprovázely ty lidské prakticky celou dobu. Zlatá studňa, Velestúr a dolů do kotlinyZe Zlaté studně je to již jen, co by kamenem dohodil na vrchol Velestúr (1 254 m). Jde se po pěkné široké lesní cestě s minimálním stoupáním i klesáním, ještě pěknějším bukovým lesem. A i když je dost mrazivo, obloha je naprosto vymetená, takže toto místo působí na duši člověka opravdu pozitivně. Vrchol Velestúr je tvořen malou skalkou a nachází se zde rozcestí turistických stezek. Žlutá značka z tohoto místa odbočuje ke známé chatě Hostinec. Je to další z možností noclehu v Kremnických vrších. Já pokračuji po červené značce, opět doprovázen stopami medvěda a jiné lesní zvěře. Klesám až do sedla Tri kríže. V něm je umístěn pěkný přístřešek, ve kterém by se v případě nouze dalo také složit hlavu. Také je zde poslední možnost pořádného výhledu na Nízké a Západní Tatry, část Velké Fatry a Starohorské vrchy, kterým vévodí vrchol Panský diel (1 100 m) nad Bánskou Bystricí. Z té je taky část vidět. Nyní mě čeká víceméně jen klesaní a to až do mého cíle. Dobrý pozor je třeba dát na následujícím rozcestí Rudná Poľana… Zde jsou v důsledku těžby dřeva (možná i nějakého polomu) dost vyježděné cesty lesní technikou a logika jednoznačně svádí jít po nich. To je ovšem chyba, protože já se takto napojil zpět na modrou značku vedoucí z Rudné Poľany do vesnice Jastrabá. Jakmile se vracím, zjišťuji, že v zatáčce kousek za rozcestím, je nutno přes křoví prolézt do lesa a zde pokračovat jakousi starou úvozovou cestou. Značka se po chvíli objevuje sama. Postupně klesám až do sedla Laurín, pod stejnojmenným kopcem a následně na rozcestí Brestová. S ubývající nadmořskou výškou se vytrácí i sníh. Kolem Brestové se nachází několi chatek a lyžařských vleků a jakýsi penzion, jenž vypadá, že se buď staví anebo rekonstruuje. V okolí těchto staveb je opět neuvěřitelná spousta medvědích stop. Z Brestové kousek stoupám na kopec Mláčik (961 m), ale ne až na jeho vrchol, protože stezka z asfaltové komunikace odbočuje do lesa a posléze vede po hranici NPR Mláčik, která chrání zachovalá společenstva jedlo-bukového lesního vegetačního stupně s fragmenty olšových porostů. Při samotném turistickém chodníku je k vidění několik více než stoletých jedlí! Takto jsem klesl až k rozcestí Zavrchlúka, ze kterého bych po zelené značce mohl dojít až na Čertovu skalu (567 m), kde se kousek pod jejím vrcholem nachází stejnojmenný skalní hřib. To je ovšem ještě dobrých 14 km daleko a já bohužel nemám tolik času, takže si tuto přírodní zajímavost nechám na jindy. Pokračuji tedy dále po červené na rozcestí Veľký Son - Danielová. Odtud mám v plánu pokračovat po žluté značce do vesnice Sielnica. A opět klasika… vyježděné cesty, rozcestník nejasně udávající směr, sporadické značení a já přicházím k jakémusi posedu a chodník ani značka naráz nejsou nikde. Přemýšlím, že to střihnu rovnou proti vrstevnicím dolů do doliny (ta by dle mapy měla posléze vést do Sielnice), ale svah je dost prudký a zarostlý, takže se vracím k rozcestí. Naštěstí potkávám dva lesáky v teréňáku, kterým se nějak nepozdávám. Zastavují a ptají se mě, že odkud jdu. Když jim sděluji svůj záměr dojít do Sielnice po žluté značce, jeden z nich, znalý terénu, mě posílá na správný směr. Cesta vede kousek za rozcestím přes malou loučku a následně kolem staré lesní školky. Dále jsou chodník i značka naprosto jednoznačné a postupně klesají celou dobu lesem až do vesnice. Pokud budete mít štěstí jako já, možná zahlédnete na obloze prohánět se stíhačky z nedalekého letiště ve Sliači. Medvědí stopy všude možně jsou samozřejmost. V závěru se napojuji na širokou lesní cestu, která v místě prvních chat zdejší chatové osady, postupně přejde v asfaltku. Ta se posléze napojí na hlavní cestu a po ní přicházím až do centra vesnice Sielnice ve Zvolenské kotlině, cíle mého treku. ShrnutíPo absolvování treku bych řekl, že pro zkušeného trekera se jedná o nenáročný trek na letní období. V zimních podmínkách, ve kterých jsem je absolvoval já, můžu říct, že to až taková brnkačka nebyla. Opět mi to připomnělo, že když zavládne na horách zima, musím počítat s o třetinu vyšším časem pochodu. Jsem rád, že jsem poznal pro mě zase novou část Velké Fatry a navíc i nové pohoří - Kremnické vrchy. I když nenabízí tolik překrásných výhledů, jako třeba hole na Velké Fatře či v Nízkých Tatrách, tak i těch pár, které se naskytli, za to stály a mě daly opět možnost, poznat pro mě známá pohoří z jiného pohledu. Trochu překvapením pro mě byly všudypřitomné medvědí stopy, protože jsem předpokládal, že méďové už upadli do zimního spánku. Jak vidno, ještě si užívají prvního sněhu. Mimo tyto stopy jsem samozřejmě narazil na obrovské množství stop jelenů, srn, divokých prasat, či sem tam lišek.
Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
Išiel som to len v lete a opačným smerom.
Další související články:+ Deštivý trek Malou a Velkou Fatrou+ Velká Fatra, výstup na Ploskou (1 532 m) + Výstup na Ostredok (1 592 m), nejvyšší vrchol Velké Fatry + Přechod hlavního hřebene Velké Fatry + Veľká Fatra je len jedna! + Slovenská svatební cesta VI, Velká Fatra + Nejsou jenom Tatry – krásné jsou i Fatry! + Výstup na Šíp (1 170 m), Šípska Fatra + Výstup na vrcholy Ostrá (1 247 m) a Tlstá (1 373 m); Velká Fatra a turistika + Za bradly Velké Fatry + Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater + Psie záprahy na Donovaloch + Nezapomenutelný zimní Salatín + Nízké Tatry nonstop, přechod hlavního hřebene + Nízké Tatry v zimě + Nízké Tatry a Slovenské rudohoří, přechod + Výstup na Krúpovou holi a Ďumbier – nejvyšší vrchol Nízkých Tater + Veľká Vápenica na podzim, nezapomenutelná túra v Nízkých Tatrách + Z chaty M. R. Štefánika přes Dereše a Chopok zpět na chatu + Na Mestskou horu a na Ďurkovou, Nízké Tatry + Výstup na Ohniště, Nízké Tatry + Rovná hoľa (1 723 m), Nízké Tatry + Zapomenutá Brankovská hřebenovka v Nízkých Tatrách |
|