Přes Kozákov do Besedických skal a na hrad Trosky, přechod Jičínské pahorkatiny

3denní vandr Českým rájem ze Stružince do Stružince (3)

Ráno je opět pořádně chladné. Limonádový Joe by si vzal teplé spodní prádlo, já se musím po probuzení chladem spokojit s vlněným svetrem. Naštěstí jsem jej přibalil. Vůbec lituji, že jsem si nevzal zimní spacák… Když opět zaberu, budí mě povědomý hukot. Sen to nebyl, jen pár desítek metrů nám nad našimi hlavami prolétá rudý horkovzdušný balón…

No, už stejně neusnu. Burcuji spolunocležníky a již o sedmé jsme opět na cestě… Máme dnes před sebou téměř 25 kilometrů. A Trosky… Nakonec jsem je, po velkém přesvědčování, prosadil… Procházíme liduprázdnou Hrubou Skálu ležící na Zlaté stezce Českého ráje a Babylon (345 m). To za hezkých výhledů k Troskám. Míříme, skutečně, právě tam.

Využíváme místní silničky s téměř nulovým provozem. Kus vedle vede sice turistická značka, zvolená trasa se nám ale zdá lepší. V lese se kousek před mnou usadí na pařezu datel černý, největší z našich datlovitých ptáků. Hezká rudá čepička se leskne v ranním světle. S chutí využívám možnost si tohoto užitečného opeřence, na jehož jídelníčku jsou především mravenci a jejich měkké larvy, zvěčnit s pomocí fotoaparátu.

Trosky

Konečně se objevují krásné pískovcové skalní věže. Neklamný znak toho, že se konečně blíží rybník Vidlák (265 m), u kterého křižujeme naučnou stezku Podtrosecká údolí. Zdejší občerstvení i protější restaurace se zahrádkou jsou obehnány červenou páskou. Nevypadá to, že by měli v dohledné době otevírat. Snad zdejší hospodští nepatří mezi ty, které diskutabilní nařízení vlády v "koronakrizi" položily.

Jako zrcadlo klidnou hladinu rybníka čeří jen plující potápky, které si po ránu čistí při břehu peří. Přehoupneme se přes zalesněný hřebínek vrchu Na Koutech (321 m) a po červené turistické značce stoupáme přes Tachov (379 m) vstříc hradu Trosky.

Procházíme Trosky (410 m) s uzavřenou restaurací. Stromy pod hradem Trosky poněkud prořídly, zato se ale výrazně zlepšily pohledy k hradu. Ve svahu prochází nebojácný srnec, který pózuje našim objektivům. Po fotografické vložce se již ocitáme přímo pod hradní bránou a u Občerstvení pod Troskama. Právě včas, protože za dvě minuty otvírají. No vida, ani ten výšlap nebolel…

Na samotný hrad Trosky (443 m) ale nejdeme. Jednak jsme zde již byli a jednak nikdo z nás nemá chuť chodit s bakteriálním zvěřincem alias šprymulomaďarovic "ochrannou plentou" na tlamě. Tohle "potěšení" si necháváme ujít. Klidně se sem vrátíme, až se přestane blbnout s čínskou chřipkou, ale s hadrem opravdu ne. Místo toho si raději dáme výbornou fazolovou polévku, pivko a pokocháme se skvělými výhledy. Od Kozákova přes Ještěd až po Bezděz v Ralské pahorkatině. A také sopečnými vršky Českého středohoří. Slunce svítí, viditelnost je parádní.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Počátky hradu Trosky sahají do druhé poloviny 14. století. Na přelomu 14. a 15. století byly Trosky v majetku Oty z Bergova. Jelikož jeho syn, Ota mladší, byl oddaný katolík, stál po dobu husitských válek na straně Zikmunda. Není proto divu, že si to sním v roce 1424 přitáhli husité vyříkat. Hrad ale husitskému útoku odolal. Jako jeden z mála v této oblasti. Úspěšněji si při dobývání vedlo královské vojsko v roce 1467, kdy si ozbrojenci přišli pro loupeživého Kryštofa z Helfenburku.

V dalších staletích Trosky chátraly, dnes jsou vítaným cílem turistů. Typické čedičové sopouchy s hradními věžemi se postupem času staly jakýmsi symbolem Českého ráje. Vyšší štíhlý sopouch se jmenuje Panna, nižší a podsaditější je Baba. Čedičové skalní hroty, erozí vypreparované sopouchy třetihorní sopky, zkrášlují obytné hradní věže - čtyřboká Panna a šestiboká Baba. Uzounké protáhlé hradní jádro s bývalými paláci a hospodářskými budovami je umístěno v sedle mezi oběma skalními věžemi.

Rovensko pod Troskami

Po příjemné snídani musíme zvednou kotvy a pokračovat dále. Od hradu sestupujeme po zelené turistické značce. Lesem, po loukách a opět lesem. Ohlížíme se nazpět k hradu a loučíme se s tímto úžasným koutem Českého ráje. Čeká nás obec Ktová (295 m) a pak poměrně krátký přesun do Rovenska pod Troskami. Městečko je prvně písemně připomínáno již v roce 1374.

A co čert nechtěl - v Rovensku mají otevřenu zahrádku Hostince v Radnici. No příkaz zněl jasně - nikoliv muž s koženou brašnou, nýbrž denní etapy do 15 km a hlavně dostatek "záchytných" bodů. Těch 15 km tak úplně neklapne, ale záchytné body se snažím neobcházet.

Z Rovenska pod Troskami pokračujeme po modré turistické značce. Kolem studánky Koudelka a dvou malých rybníků si to šineme na Bítouchov (420 m). Dále sice pokračujeme po asfaltu, odměnou nám jsou ale hezké výhledy na malebnou krajinu Českého ráje. Za zády máme nejen Trosky, které se opět viditelně zmenšují, ale i Kozákov, kde jsme byli před ani ne 48 hodinami. Krásný okruh…

Dráčov, Rváčov a Stružinec

Přes Dráčov (562 m) a Rváčov se blížíme ke Stružinci. Na obzoru je již vidět kruhovou vyhlídkovou plošinu rozhledny v Lomnici nad Popelkou, která byla zbudována na skokanském můstku. Musíme navštívit i zdejší hospůdku, kde Roman V. dlouhá léta gazdoval. Dáváme něco místního pěnivého moku a já neodolám kachně s červeným zelí. Vím, vím, již jsem to psal minule. Obžerství je jeden ze smrtelných hříchů. Ale neodolal jsem. A příští den se poctivě postil. Opravdu. Po té kachní dávce bych do sebe stejně další kus žvance tak či tak nenasoukal.

Nakonec se přesouváme až do cíle naší cesty, do Stružince, menší obce s asi 700 obyvateli, která je prvně písemně zmiňována v roce 1377 pod původním jménem Stružnice. Užíváme si úžasných výhledů v podvečerním světle, krásná to odměna na konci naší asi 60kilometrové cesty. Večer zakončíme až u Romana na chatě a u večerního ohně. Přijíždí i Míla, letitý spoluharcovník z Týdne VHT i po dalších netatranských končinách. Roman ještě něco klohní na zub, večer rychle ubíhá, na obloze září tisíce hvězd. Příjemný, ale neuvěřitelně krátký večer.

Ráno před odjezdem domů si pak ještě udělám "fakultativní" asi 10kilometrový výlet okolo Stružince. Mrknu do zdejšího obřího kamenolomu, navštívím osadu Želechy a Nové Dvory i nádhernou památnou lípu za Stružincem. A řadu dalších hezkých zákoutí v okolí. A můžeme začít plánovat druhý ročník pochodu Ze Stružince do Stružince. Zase do jiných končin zajímavostmi nabitého Českého ráje…

• Trasa na turistické mapě
• První část článku
• Předchozí (druhá) část článku

Fotogalerie, prohlédněte si fotografie

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.