Z Bílé kolem Smradlavy a Čurabky za výhledy na horu Bobek v Moravskoslezských Beskydech

Pohodová horská túra na Bobek s ochutnávkou kyselky

V Beskydech je řada míst, na kterých, narozdíl od notoricky známých vrcholů obležených turisty, nepotkáte za celé dopoledne ani nohu. A nebo téměř ani nohu. Počátkem května jsem měl jedno volné dopoledne. Krátký čas na to vyrazit na Malou Fatru či do Nízkých Tater. Ale přiměřený čas k tomu, aby se dalo něco kloudného podniknout v blízkých Beskydech.

Do "prvomájového" průvodu se mi ani trochu nechtělo. Davy opravdu nemusím. Lysou horu jsem tedy zavrhl hned. Na Smrk se mně rovněž nechtělo, na Radhošti bude nával. Bloumám zrakem po mapě Beskyd a tu mě zaujmou podivné názvy - Smradlava a Čurabka. To bude ono, tam "prvomájové" procesí rozhodně nehrozí.

Čtěte také: Túra na Vysutý vodopád, můj tip na výlet v Moravskoslezských Beskydech…

Přesouvám se na Bílou. Na start i cíl naplánovaného okruhu. Redakčního oře nechávám na odstavném parkovišti a vydávám se proti proudu Bílé Ostravice po zelené turistické značce. Nelze se nezastavit u pěkného dřevěného kostela sv. Bedřicha. Ranní sluníčko jej krásně nasvítilo.

Dostaveníčko se státním tajemníkem Úřadu říšského protektora

Po krátké fotopauze pokračuji k další dřevěné stavbě obce Bílá - přes rozcestí Bílá, zámeček (548 m) k Loveckému zámečku. Tuto krásnou stavbu nechal postavit v roce 1906 arcibiskup B. Landgrat z Fürstenbergu. Tato krásná štíhlá stavba s šindelovou střechou měla v listopadu 1944 hostit nechvalně proslulého K. H. Franka, který měl odsud řídit protipartyzánské akce v Beskydech.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Zanechme ale neblahé historie a kolem altánku pod Obůrkou pokračujme kolem soutoku Smradlavy a Čurabky k místní zajímavosti - sirnému prameni Smradlava. Chutná kyselka tady vyvěrá z upraveného pramene. A skutečně je cítit po zkažených vejcích. Nyní již rozumím pojmenování Smradlava. Raději nečuchat, ale pít. Chutná dobře… Vedle pramene stojí pěkná bouda, která by se dala využít k bivaku.

Následují rozcestí Údolí Velké Smradlavy (600 m) a Pod Klínem (600 m). V této částí údolí je časné jaro, listí na stromech teprve začíná rašit a v podrostu vylézají hlavy devětsilů. Zelená značka vede sice po asfaltu, který září novotou, to ale vůbec nevadí. Po úbočí vrchu Ježule (760 m) se dostávám k další místní zajímavosti - Maxově nádrži (646 m). Pod její hrází stojí další turistický přístřešek.

Dostaveníčko s Ciconia nigra

Na lavičku na hrází Maxovy nádrže krásně svítí sluníčko. Je nejvyšší čas na snídani. Usedám, avšak z protější strany nádrže mne nevrle sleduje čáp černý, latinsky Cicinia nigra. Očividně mu není má přítomnost po chuti. Než stihnu udělat pořádnější fotku, tak vzlétá. Dělá jeden okruh, druhý demonstrativní okruh a usedá na špičku jedno ze smrků. Kouká na mne ještě nevrleji, než před malou chvílí z protějšího okraje. Třetí okruh, čtvrtý okruh. Opět špička smrku. Pátý okruh.

Na startu šestého okruhu startuji i já a Maxovu nádrž přenechávám plně čápu černému. Tato nádrž byla vybudována již v roce 1836, tedy před 181 lety, jako nádrž k zadržování vody pro plavení dříví. Jedná se tedy o starý klauz, který svému účelu sloužil do konce 19. století. Má sypanou hráz dlouhou asi 30 metrů a vysokou 8 metrů. Objem této nádrže činí asi 15 500 m³.

Smutníky, chaty Sněžná a Kmínek, Janošec

Turistická značka konečně opouští asfaltku a míří na lesní cestu. Na druhou stranu ale zatím povlovné stoupání začíná být najednou mnohem prudší. Nic se nedá dělat, je potřeba překonat nějakých 200 výškových metrů. Což by, no uznejte, po rovině opravdu nešlo… Lesní cesta se vine pod vrchy Hluchanka (744 m) a Beskyd (900 m) na hřeben, který pokračuje k Bumbálce.

Hups, otevírají se hezké výhledy ke Smrku (1 278 m), druhé nejvyšší hoře Moravskoslezských Beskyd. Krátce na to se otevírá také výhled na Lysou horu (1 323 m), která je nejvyšší horou celého pohoří. Dokonce rozeznávám Emila Zátopka a Bezručovu chatu. A již je tady krásná louka s ještě krásnější chatou. Opravdu kouzelné místo. Na hřeben a na rozcestí Smutníky (850 m) je to co by kamenem dohodil.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Sluníčko krásně svítí, dostavuje se chuť na pivo. Na Masarykovu chatu je to sice jen asi půl kilometru, ale je půl hoďky po deváté ráno a ještě k tomu běžný pracovní týden… Jistě otevřeno nebude. Třeba to klapne na Kmínku po směru plánovaného okruhu.

Kochám se výhledy k hřebeni Javorníků. Po modré obloze plují chomáče sněhově bílých oblaků. Hotový kýč. Míjím chatu Sněžná, zdravím se s dvojicí veverek, brhlíkem, strakapoudem i ukecanou sojkou, která hned letí žalovat Krakonošovi. Co to kecám, co by dělal Krakonoš v Beskydech, však má v Krkonoších dostatek vlastní práce.

Přes rozcestí Nad Kmínkem (855 m) scházím k chatě Kmínek (830 m). Joj, míchačka jede na plné pecky, ani tady mi pivní pšenka nepokvete. No nic, již jsem v dolině koštoval kyselku a kofolu, jinak bych dnes musel úplně utřít hubu…

Přes vrch Korytovo (881 m) a kolem hraničníku 28/15, u kterého lesní mravenci navršili pořádnou hromadu, pokračuji k dalším hřebenovým loukám. Z nich se otevírají opravdu fantastické výhledy k dominujícímu Smrku. Při pohledu nazpátek dokonce vidím Masarykovu chatu. A již je na obzoru pěkná osada Janošec (825 m). Nyní, takhle zjara, je tady božský klid. Dosud jsem nepotkal ani nohu. Tedy až na maltomíchače a deskovrtače na chatě Kmínek.

Hluchanka a Bobek

Červená značka míří neúnavně k severu. Kousek před Kelčovským sedlem potkávám srnku, která ochotně pózuje před objektivem. Opět toho nelze nevyužít. Koho by napadlo, že na tak krátké trase se dá "namlátit" na 200 fotografií… A již je tady rozcestí Hluchanka (762 m) s pěknými Božími muky. Naposledy jsem tady byl asi před rokem, když jsem se toulal po Beskydech a Turzovské vrchovině. Ten čas ale letí…

Moc se nezdržuji a po pěkném hřebeni pokračuji k vrchu Lukavice (898 m). Již jsem opět nad dolinou říčky Čurabka. No nekoukejte, já si to jméno opravdu nevymyslel. Dokonce ani Čurabsky klauz není můj výmysl. Cestou se otevírají pohledy nejen na Javorníky, ale i na Malou Fatru s nepřehlédnutelným Velkým Rozsutcem. A kdyby byla lepší viditelnost tak i na… kdo ví co všechno. A již je tady stará známá osada Ulčák s vtipným rozcestníkem Bobkovství (828 m) a samotný vršek Bobku. Bobek (871 m) je opravdu takový hezký bobek v hřebeni spojujícím Konečnou s Bumbálkou.

Na rozcestí Bobek (855 m) je příjemné posezení. Ze zdejší louky se otevírají krásné výhledy jak k východu, tak k západu a severozápadu. A k tomu ta obloha. Opět musím fotit. Krátká svačinka, kochačka Lysou horou, Gruněm a dalšími hřebeny a vršíčky. A je čas vydat se na poslední úsek dnešní pouti.

Opouštím červenou turistickou značku a po modré značce začínám sestupovat k západu. Kolem pěkných chat s prvky typické beskydské architektury mířím k dalšímu setkání se srnkou. I ona, alespoň zprvu, nic nenamítá proti fotografování. Bohužel ji to přestává bavit dříve než mne, takže stihnu udělat jen čtyři fotky. Zato nejlepší v tomto roce.

A pak to již jde ráz na ráz. Pořádný "prďák" dolů a již mne opět vítá hladina Bílé Ostravice a obec Bílá. Povedená dopolední procházka je sice u konce, další dvě podobné jsou ale již v hlavě. Takže zase někdy příště v Beskydech ahoj.

Trasa: Bílá - Smradlava (2,6 km, 50 m) - Maxova nádrž (5,1 km, 120 m) - Smutníky (7 km, 310 m) - Hluchanka (11,6 km, 440 m) - Bobek (15,2 km, 690 m) - Bílá (18,5 km, 700 m)

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.