Železné hory - pěší turistika, příroda, přírodní podmínky a turistické zajímavosti nevysokého pohoří na Vysočině

Nadmořská výška hřebene Železných hor se od Týnce nad Labem postupně zvyšuje až k vrcholům Krkaňka (566 m) u Ronova nad Doubravou, Kaňkovy hory (557 m) u Třemošnice, Bučina (606 m) u Prachovic, Spálava (663 m), Vestec (668 m) u Libice nad Doubravoua a nejvyšší vrchol celých Železných hor - Pešava (697 m).

Na hřebeni narazíme u Třemošnice také na Lovětínskou rokli a Hedvikovskou rokli se sráznými skalami. Železné hory mají ráz vrchoviny až pahorkatiny. V geomorfologickém členění se skládají ze dvou částí - nižší Chvaletické pahorkatiny na severozápadě a vyšší Sečské vrchoviny v centrální a východní části.

Rozloha Železných hor je téměř 600 km², sousedí s Východolabskou tabulí, Středolabskou tabulí, Hornosázavskou pahorkatinou, Hornosvrateckou vrchovinou a Svitavskou pahorkatinou.

Z geologického hlediska patří Železné hory mezi nejsložitější pohoří v celé České republice. Břidlice, ruly, žuly, sienity, vápence, pegmatity, droby, diority, migmatity, to jsou horniny, ze kterých jsou Železné hory složeny. Jméno dalo celému pásmu načervenalé zbarvení hornin, způsobené oxidy železa, jehož rudy se zde v minulosti dobývaly.

Železné hory, vodstvo

Největším vodním tokem pohoří je řeka Chrudimka s délkou přibližně 108 km. Zvláštností Chrudimky je velké množství přehrad: Hamry, Seč, Seč II, Křižanovice a Práčov. Největší je přehradní nádrž Seč nacházející se přímo v centru Železných hor. Její pevná hráz je vysoká 42 m a dlouhá 165 m. Objem nádrže činí 22 miliónů metrů kubických, plocha vodní hladiny je asi 220 ha.

Přehrada byla dostavěna v roce 1934 a měla především zabraňovat povodním, poskytovat rekreantům zázemí, vyrábět elektrickou energii a v případě potřeby sloužit také jako zdroj pitné vody. Hlavní hřbet Železných hor kopíruje řeka Doubrava dlouhá asi 90 km. Doubrava přitahuje svoji krásou nejen turisty, ale i vodáky, kteří ji každoročně s oblibou sjíždí.

Železné hory, tipy na výlet

Minulost na nás v Železných horách dýchá prostřednictvím zřícenin hradů: Lichnice, Oheb, Vildštejn, Rabštejnek, Žumberk, Strádov, tvrzí: Svojšice, Lipka a také památných stromů. Asi nejvzácnějším stromem je přes 700 let starý Žižkův dub s obvodem kmene 13 m v Podhradí u zříceniny hradu Lichnice, dalším významným památným stromem je nejmohutnější strom Havlíčkobrodska - Královská lípa v Klokočově o obvodu kmene 870 cm.

Z novějších technických zajímavostí stojí za zmínku 182 m vysoký televizní vysílač z roku 1960 u obce Krásné, stará vápenka u Třemošnice, přehrady na Chrudimce a Doubravě a krajinný ráz narušuje komplex cementárny a vápenky při lomu vápence u Prachovic.

V roce 1991 byla na části tohoto území vyhlášena Chráněná krajinná oblast Železné hory na rozloze 284 km². Nejcennější části Železných hor jsou chráněny ve 24 zvláště chráněných územích.

Železné hory, geomorfologické členění

Železné hory, turistická mapa

• Železné hory na větší mapě

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.