Týřov, zřícenina hradu na Křivklátsku

Jeden z nejstarších a také nejpevnějších českých hradů

Hrad Týřov patří, zřejmě, k nejstarším českým hradům. Avšak nejen v případě hradu Týřov si při čtení odborné literatury připadáte, jako byste četli o více objektech. Výklad historie hradu se totiž kniha od knihy dosti odlišuje. To je dáno zřejmě tím, že písemné prameny o Týřově, tyčícím se na nepřístupné skalním ostrohu nad řekou Mže, jsou buď kusé a nebo chybějí zcela…

Hrad Týřov má být nejlepší ukázkou tzv. francouzského kastelu, asi nejdokonalejšího typu středověké fortifikace, která se zrodila okolo roku 1200 ve Francii za panování Filipa Augusta II. Další takovouto pevnost u nás představoval hrad Konopiště. Týřov se však nachází v Křivoklátské vrchovině. Je vzdálen asi 13 kilometrů od hradu Křivoklát.

Týřovská pevnost patřila k nejlépe chráněným a nejvíce pevným hradům na našem území. A to asi natolik pevným, že se mu v 15. století raději obloukem vyhnula i husitská vojska, která si dokázala poradit s ledasjakou pevností. I když ne s úplně každou, jak se mohla přesvědčit například v případě hradu Kost.

Hrad Týřov byl po velkou část své existence hradem královským. Tomu, že se zřejmě jednalo o opravdu významnou pevnost nasvědčuje skutečnost, že hrad v roce 1333 vykoupil z krátké zástavy Viléma z Valdeka císař Karel IV. a zařadil jej do svého zákoníku Maiestas Carolina jako nezcizitelný královský majetek. Zároveň tady Karel IV. ustanovil vlastní purkrabí. Písemné doklady o tom pocházejí z let 1392 a 1399, avšak jejich jména známá nejsou. Teprve v roce 1400 se jako purkrabí Týřova uvádí Filip Loukota z Dědic.

Vznik hradu se utápí v temnotách minulosti. Jeho zakladatelem byl zřejmě Václav I. První písemná zmínka o Týřově pochází z roku 1249, kdy sem přijel v doprovodu velmožů jeho syn Přemysl, aby se usmířili poté, co proti vladaři povstali. Král Václav I. totiž zemi špatně zpravoval a oddával se jen lovu a tělesným radovánkám. To však již hrad stál v plné své kráse.

Svou původní podobu z doby posledních Přemyslovců si hrad Týřov uchoval po celou dobu své existence, neboť se na něm nic podstatného neměnilo ani nepřestavovalo. Mohutnou pevnost tvořila soustava čtyř hranolových věží pospojovaných hradbami doplněná o šestici okrouhlých flankovacích věží chránících předhradí. Na první místě byla bezpečnost panstva a posádky a až na druhém pohodlí bydlení. Celá pevnost byla obehnána hlubokým hradním příkopem.

V roce 1422 zastavuje Týřov i celé Křivoklátsko král Zikmund Alšovi Holickému. V roce 1454 se majetky vrací králi Ladislavovi, avšak již roku 1460 se Týřov dostává do majetku Joštu z Ensidlu, sekretáři Jiřího z Poděbrad. Později se Týřov dostává do držení Lobkovicům. Ti se však o nepohodlnou pevnost příliš nestarali, neboť sídlili na Točníku. Hrad proto pustl a postupně se měnil ve zříceninu.

Velkou opravou prošel hrad Týřov na počátku 16. století, přesto byl již v roce 1575 uváděn jako pustý. Dnes jsou z hradu jen zříceniny zarůstající křovím a stromy, které jsou volně přístupné celoročně.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.