Treking > Tipy na výlet > Pohoří Vysoké Tatry a turisticky přístupné títy
Vysoké Tatry a turisticky přístupné títyNa které tatranské vrcholy vedou turistické značky5.6.2008 | Otakar Brandos
Vysoké Tatry. Kouzelné hory plné skalnatých títů, věí, pilířů, hřebenů. Avak dnes je jen nepatrná část z nich přístupná i pro běného turistu. Kdy začneme bloudit prstem po mapě Vysokých Tater tak zjistíme, e se legálně dostaneme jen na 9 vrcholů, a z tohoto nepatrného počtu jetě na jeden z nich (Lomnický tít) pouze za pomocí lanovky. Na následujících řádcích tak uvádím základní informace o jednotlivých vrcholech, které lze do tohoto výčtu zahrnout. Jahňací tít (2 229 m)Nejvýchodnějí samostatný tít hlavního hřebene Vysokých Tater, který leí mezi Kolovým sedlem a Kopským sedlem. Výrazný vrchol a fantastický rozhledový bod, na který vede značený chodník od Chaty pri Zelenom plese. První známý výstup na vrchol uskutečnil anglický badatel Robert Townson (který mimo jiné změřil s přesností na dva metry výku Lomnického títu) dne 9.8.1793. Ovem dá se předpokládat, e ji před tím na tento vrchol vystoupil něktyrý z lovců kamzíků a nebo hledačů pokladů. První zámý zimní výstup na vrchol uskutečnili 3.12.1911 Gyula A. Hefty a Lajos Rokfalusy.
Kôprovský tít (2 367 m)Výrazný a mohutný vrchol v rozsoe Kriváně, na jeho vrchol vede turistická značka z Vyného Kôprovského sedla. Je vynikajícím rozhledovým bodem s prakticky kruhovým výhledem, jen k jihozápadu a k jihu je výhled částečně omezen masívem Kriváně a okolních vrcholů. Kôprovský tít je nejlépe viditelný z jiního a jihovýchodního okraje Velkého Hincova plesa a pak samozřejmě z Ostrvy.
Kriváň (2 494 m)Impozantní tatranský tít, který byl po dlouhou dobu pokládán za nejvyí ve Vysokých Tatrách. Jde snad o nejkrásnějí horu nejen v Tatrách, ale vůbec na Slovensku, z ní se otevírají úasné výhledy na celou tatranskou a fatranskou oblast. Tento vrchol, nejkrásněji (ve své typické podobě) viditelný z oblasti Pribyliny a Liptovského Hrádku, je turisticky přístupný. Leí mimo hlavní hřeben Vysokých Tater. Na vrcholu je malý kří a pamětní tabule. V roce 1840 vystoupil na Kriváň saský král Fridrich August II., na jeho počest byl na vrcholu Kriváně postavený asi třímetrový památník. Tento čin ale pobouřil slovenské vlastence okolo źudovíta túra, kteří ji v roce 1841 se pokusili zorganizovat národní vycházku na Kriváň. Tato tradice národních vycházek se dochovala a do dneních dnů. Na svazích Kriváně bylo runo ji v 15. století, kdy se tady nacházelo mnoství dolů pro těbu zlata. Dá se předpokládat, e tito dávní baníci zdolali i vrchol tohoto tatranského velikána. První doloený výstup vak podnikl a v roce 1772 Andrej Joná Czirbesz se společníky.
Lomnický tít (2 634 m)Jeden z nejznámějích tatranských títů, který je ji od roku 1940 zpřístupněn visutou lanovkou. Vynikající výhledový bod. Na vrcholu je konečná stanice lanovky a pracovitě astronomického ústavu SAV - známá koronální stanice, která se zabývá výzkumem Slunce a meteorologická stanice, která začala fungovat 1.10.1940, čtyři roky po zahájení stavebních prací (1936). Lomnický tít neleí na hlavním hřebeni Vysokých Tater. Tento vrchol byl v minulosti přístupný i turisticky, ale po zřícení skalních bloků na pouhých asi 15 metrech výstupové cesty byl celý chodník uzavřen. Je otázkou, zda-li je takovým problémem tento krátký úsek opět zajistit a celou cestu zpřístupnit Vrchol byl poprvé zdolán pravděpodobně Robertem Towsonem 16.8.1793, který určil jeho výku barometrickým měřením s přesností na asi 10 metrů. Je ale moné, e na vrcholu stanul ji dříve některý z lovců kamzíků. O Lomnickém títu, ne jej měření L. Greinera v roce 1838 posunula na správnou příčku, se dlouho věřilo, e je nejvyím tatranským vrcholem. Také se věřilo, e je nepřístupným, co se projevilo v jeho starích názvech vyjadřujících úctu - Otec, Děd či Königsberg (Královský vrch). Predné Solisko (2 093 m)Turisticky přístupný vrchol s vynikajícími výhledy do Mlynické doliny. Na jiních svazích je lyařská sjezdovka a sedačková lanovka končící u Soliskové chaty ve výce 1 840 metrů, od které vede na vrchol nejsnadnějí cesta.
Rysy (2 499 m)Jeden z nejvyhledávanějích a nejznámějích tatranských vrcholů. Leí na hlavním hřebeni Vysokých Tater mezi abí věí a akým (dříve Českým) títem (Vysokou). Rysy jsou ve skutečnosti dvojvrcholem, vyí z vrcholů s výkou 2 503 metrů leí jiněji ne výe uvedený vrchol. Rysy jou zároveň hraničním vrcholem s Polskem a jeho nejvyí horou. Výstup na vrchol vede z Mengusovské doliny kolem Chaty pod Rysy a přes sedlo Váha. Vynikající výhledový bod. V hlavní turistické sezóně - od července do září - lze vrcholu vyuít jako turistického hraničního přechodu do Polska a opačně!
Slavkovský tít (2 452 m)Mohutný a výrazný vrchol v jihovýchodním rameni Bradavice. Vrchol je turisticky přístupný a poskytuje vynikající výhledy prakticky na vechny světové strany. Jako první na Slavkovský tít vystoupil v červnu 1664 evangelický kněz Juraj Buchholtz st. s 12člennou skupinou. První známý zimní výstup uskutečnili 15.1.1873 E. Blásy aj. Gellhof. V 17. století se z vrcholové kupy údajně zřítily mohutné skalní bloky do Velké Studené doliny (jsou zde patrny dodnes) a vrchol měl pozbýt svého výsadního postavení - měl být do té doby nejvyím vrcholem Vysokých Tater. První část tvrzení je sice pravdivá, ale ta druhá část se zdá být značně nadsazenou a nepodloenou. Na jihozápadních svazích Slavkovského títu se nachází místo, které se zvykne nazývat Spálenisko. Své pojmenování dostalo podle poáru z konce července 1928, kdy poár zlikvidoval okolo 60 hektarů lesa, podle výzkumů ź. Fekete a T. Blattného z let 1913 a 1914, tajgového charakteru.
Svinica (2 301 m)Monumentální a velice nápadný vrchol v hlavním hřebeni Vysokých Tater nacházející se mezi vrcholy Beskyd a Valentková. K východu - směrem do Polska vybíhá z masívu mohutná rozsocha s takovými vrcholy jako je Kozi Wierch, Granaty, Wielka Buczynova Turnia a dalí. Na tomto hřebeni je snad nejtěí turistická cesta v celých Vysokých Tatrách - známá Orlia Piercz. Svinica je výrazný vrchol se suovými svahy, její tvar nejlépe vynikne při pohledu z horní části Tomanovské doliny v Západních Tatrách.
Východná Vysoká (2 428 m)Mohutný tít hlavního hřebene Vysokých Tater, který je fantastickým výhledovým bodem. Vrchol je turisticky přístupný ze sedla Požský hrebeň po náročném suovém chodníku. Z masívu Východní Vysoké vybíhá k jihovýchodu mohutná a dlouhá rozsocha, na ní leí vrchol Bradavice.
Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
Patřím mezi staré milovníky V. Tater, kž od šedesátých let min.st. A také jsem vzdělaný biolog. A tak vzkazuji všem mladším : Nezbývá než se stále více omezit v exploataci přírodních prostředí a hlavně těch chráněných, jinak o něj příjdeme, prostě nebudou. A to je třeba vzít jak individuálně = přísně dodržovat regulativy, ba lecos si vědomě odepřít. Tak politicky bojovat proti komerčním aktivitám, proti těžení neobnovitelného. A skutečně odpovědný člověk nežije na úkor přírody, druhých lidí a budoucnosti. Co tak nejezdit autem?
především nižší návštěvností. Za totáče byly Tatry, Fagaras či Rila s Pirinem jediné bezproblémově dostupné hory (i k Titovi do Jugošky musel mít člověk devizovej příslib a povolení od Komačů). Proč však bych se měl dnes nechat buznit na každém kroku od Tanapáků (fantickej magor s dalekohledem na Bystré...), případně platit horského vůdce na Gerlach (je mi líto, že jsem na něm nikdy nebyl), když mám za sebou jako nehoroloezec, jen zkušený vysokohorák, Kavkaz, Walliské a Savojské Alpy? Navíc jsem si zamiloval italskou stranu Alp. Parkování většinou zdarma, ceny lanovek poloviční jak na Lomničák, chaty na alpenverein průkaz cca 10 eur, stany se tolerují, a když se člověk chová jak by se v horách chovat měl, nevíte že v parco naturale jsou taky nějací ochranáři. Já se do Tater dostal až v roce 1973 - bohužel, dodnes závidím horalům v šedesátých, když ještě mohli téměř všude a stanovat např. u Velkého Hincova plesa. No naštěstí jsem mohl mít potěšení, že jsme udělali celou hřebenovku Západních Tater v roce 1982. Když říkám celou, tak myslím z Laliového sedla pod Svinicou až na Sivý Vrch - dnes sci-fi pro možné zájemce. Bohužel přechod Vysokých Tater jsem nestihl a v tomhle životě už asi ne-e.
Alpy Tě ohromí, Tatry Tě dojmou ....
Výstavba apartmánů přímo u Štrbského plesa vyrazí dech, brr.
Zdravím všetkých! Poznám dobre sprievodcu od Andrášiho (jeden vyšiel v roku 1966 a potom bolo ešte vydanie v roku 1973, šport, Bratislava). To čo tu napr. Ivan napísal je aj kus pravdy, ale: tú knihu treba vedie aj číta, treba ma určité orientačné schopnosti - pretože v ?ahšom teréne je orientácia väčšinou náročnejšia ako v ažšom teréne. Pán Andráši tam uviedol aj túry, ktoré už vyžadujú ma pri sebe aj nejaké to lano (v závislost od podmienok at?.), t. j. treba si vedie vybra. Je fakt, že niektoré ciele by mohli by aj vyznačené a sprístupnené turistom - napr. Svišový štít, široká veža, Končistá, Baranie rohy, Triumetal, a pár ?a?ších. Bolo by vhodné keby v Tatrách pribudlo pár nových štítov a sediel ( z?aleka nie všetky uvedené v sprievodcovi!!). To je ale zase iný problém a ten tu nechcem rozobera. V časoch socializmu, ke? sa turistika masívne propagovala a do hôr chodili aj ve?mi neskúsení a zle vybavení tzv. vysokohorský turisti, sa nesprávne pochopenie turistiky a hôr podpísalo pod nejednu tragédiu, o čom jasne hovorí kronika Horskej služby. Ve? svoje obete majú aj turisticky značené sedlá a štíty v Tatrách, o tých bez značiek ani nehovorím. Horám zdar!
Keby do hôr prichádzali len ľudia s nefalšovanou, hlbokou náklonnosťou i pokorou...
Keby za človekom neprichádzala aj nenávratná skaza.
Ľudia sa náhlia aj tam hore, niektorí priam bežia. Aj na tých najzázračnejších miestach. A iní výjdu hore vari len preto, aby si tu narobili dokumentačné zábery svojej prítomnosti. Alebo zvečňujú svoju prítomnosť priamo tam - vyváraním kamienkových nápisov, kamenných mužíkov, vyšliapavaním "svojich" chodníčkov... A tým si vlastne každý z nich "ukradne" kúsok tej pôvodnej prírody pre seba.
Ahoj Karle! Těch štítů a sedel není tolik ale 199 je popisovaných cest, které jsou někdy i tři na jeden vrchol. štítů a sedel je mnohem méně. Jetě k problému, který je neřeitelný.. Na konci úvodu na str.5 pan Adráši píše: "Věřím, že tento vysokohorský průvodce bude dobrým pomocníkem všem, kterým turistická úroveň přesahuje rámec značkovaných cest ,kterým chybí ještě krůček k horolezectví, ale horolezci se vůbec nechtějí stát. Věřím, že průvodce poslouží také turistům, kteří chtějí poznat naše jediné velehory nejen z tatranských osad a dolin, ale i z hřebenů, sedel a štítů. K tomu je však třeba dodržování všech zásad o bezpečném pobytu ve vysokých horách a předpisů Horské služby. Ani ten nejlepší průvodce neochrání nikoho, kdo tyto zásady úmyslně obchází a nedodržuje anebo je vůbec nezná."
Moudré. a to platí i pro všechny hory na na světě. Nejen v Tatrách, i když se touláme po Rumunsku, Bulharsku, Slovinsku , řecku, Krétě, či jinde v Alpách, kde zákazy v takovémto rozsahu jako v Tatrách neplatí. Neopatrní lidé a nešastné náhody budou existovat všude - svědčí o tom třeba smrtelné úrazy na beskydské Lysé hoře, která k velehorám zdaleka nepatří. Ale možná je v těch tatranských zákazech i něco jiného, nevím...Značené štíty mají však jednu výhodu, dodávají turistům pocit, že když na ně vylezou , znají Tatry..Cha, cha! Několik lidí mi řeklo: "Znám celé Tatry, byl jsem všude". Opravdu všude??!! Já jsem měl aspoň to štěstí, že jsem si na laně vylezl s tím, kdo to uměl -Ošarpance, Ihlu v Ostrve či Voliu vežu a občas si ze sedel odskočil na zakázané štíty, kde je to "chozené". Ale Tatry - jako můj přítel Franta už nikdy nepoznám..! škoda! Paradoxně mám více těžších cest v Alpách, kdy jsem si do roku 1989 myslel, že se tam nikdy nedostanu. A tak to je i u mnoha dalších. Zlatá střední cesta vysokohorské turistiky to však v Tatrách určitě není!
Tak nevím - na jednu stranu by bylo lepší, kdyby bylo značených více míst, obzvláště vyhlídkové vrcholy a výstupy na sedla, kde by značka ze slovenské strany navazovala na polskou značku apod. Na druhou stranu jde i ochranu přírody. Najít zlatou střední cestu není určitě snadné.
Je jistě dost lokalit, kam se bohužel legálně člověk v Tatrách nedostane, a protože dodržuji návštěvní pořádek, nedostanu se tam také. Kdyby chodili do hor zodpovědní turisté, kteří nepřeceňují své síly a nemyslí si o sobě, že jsou ve všem "mistři světa", mohlo by být přístupných daleko více míst s tím, že v průvodci stačí popsat náročnost túry. Do hor chodím už mnoho let a mohu porovnat, jak se mění návštěvníci - na trasách je stále více agresivity a suverénnosti, mnohdy je hned vidět, že ten člověk je v takovém prostředí nováčkem. Když se k nezkušenosti přidá přílišná sebedůvěra, je problém na světě. Naštěstí toto je vidět více na přístupných místech, pokud člověk přijde do míst, kde už je potřeba "na to mít", je takových suverénů méně. člověk jde do přírody proto, že ji má rád a chce prožít něco hezkého, ale party hulákajících nevychovaných "takyturistů", po nichž zůstává jen binec na vrcholech nebo kolem turistických chat... A také jsem se setkala s lidmi, kteří tvrdili, že "byli všude", ale zdaleka to nebyla pravda - v některých případech "naštěstí".
Tím jsem nechtěla říct, že do hor chodí jen nevychovanci, to ne. Je tady ale otázka, zda je dobré turisticky značit více lokalit (i když sama osobně bych si to přála) a jak citlivě tyto lokality vybrat, aby neutrpěla příroda.
četla jsem, že by snad měly být značeny trasy přes Baranie sedlo a na Svišový štít. To bych moc uvítala.
Cely problem by sa vcelku jednoducho vyriesil, keby boli zrusene megahotely v Tatrach. Potom by do hor isli iba naozajstni turisti. A bola by aj chranena priroda aj vyssia bezpecnost... Viem, ze je to utopia. Na druhej strane ma stve, ze mam prave ja doplatit na hlupost druhych. Len kvoli tomu, ze Tatry su plne sebavedomych a neskusenych "turistov", musim byt obmedzovany aj ja... Kvoli mnozstvu hotelov, ktore ja osobne vobec nepotrebujem...
Mna (ako "reprezentanta" normalnych turistov) sa nikto nepytal na nazor, co si myslim o vystavbe v Tatrach, co si myslim o navstevnom poriadku, atd.
Preto sa radsej ako nejakym "poriadkom" budem riadit vlastnym rozumom a vlastnym svedomim... Bol som na Triumetali, na Koncistej... a myslim, ze nikomu som tym neublizil, ani som nijako prirodu neposkodil...
Nechci nyní polemizovat, jestli omezení povolení výstupů na tatranské štíty, které byly zredukovány na ony, vytipované Otou Brandosem, bylo správné či nikoliv, ale chci upozornit mladší generaci na stav v šedesátých letech. Tehdy dlouholetý pracovník horské služby a horský vůdce, který znal v Tatrách každý kámen, napsal v roce 1966 vysokohorského průvodce, kde túry označuje takto: chodecký terén, túry lehké, túry středně těžké a túry těžké, kde doporučuje mimochodem doprovod Horské služby. V knize pro "normální" turisty je popsáno 199 cest na štíty a sedla. Jsou to tyto vrcholy a sedla: Kopské sedlo, Jahňačí štít, Kolové sedlo, Belasá veža, Jastrabie sedlo, Kolový štít, čierné sedlo, čierný štít, Baranie rohy, Baranie sedlo, Spišský štít, Lomnický štít, Lomnické sedlo, Kežmarský štít, Malý Kežmarský štít, Huncovské sedlo, Huncovský štít, Sedlo pod Svišovkou, Velká Svišovka, Malá Svišovka, Zadný Ladový štít, Ladová priehyba, Ladový štít, Malý Ladový štít, Sedielko, Pfinnova kopa, široká veža, Priečne sedlo, Priečna veža, Sokolia štrbina, Drbná škára, žltá lávka, žltá veža, Sedlo za Prostrednym, Prostredný hrot!!!!, Malý Kostol, Strelecka veža, Javorový štít, Malý Javorový štít, Malý Závrat, Zadné Javorové sedlo, Velka Javorova veža, Kresaný roh, Rovienkovo sedlo, Vyšné Rovienkové sedlo, Hranatá veža, Svišové sedlo, Zbojnicka kopa, Svišový štít, Prielom, Východná Vysoká, Studené sedlo, Kupola, Slavkovská veža (tři), Slavkovské sedlo, Vareškové sedlo, Slavkovský štít, Granatová lávka, Velká Granátova veža, Dolná Granátova štrbina, Dvojitá veža, Sedlo pod Dvojitou, Velická kopa, Opálové sedlo, Opálová stena, Granátové sedlo, Granátová stena, Dvojité sedlo, Velická stena, Polský hrebeň, Velický štít, Velické sdlo, Litvorový štít, Litvorové sedlo, Gerlachovský štít, Popradský Ladový štít, Sdlo pod Drúkom, Prostredná Končistá, štólská veža, štólská štrbina, Končistá, Lúčné sedlo, Tupá, Klín, Sedlo pod Ostrvou, Ostrva, Východná železná brána, Západný štít nad železnou branou, Strážné sedlo, Kozia stráž, Rumanův štít, Ganková štrbina, Ganek!!!, Pustá lávka, Vysoká, Zlomisková bránka, Zlomiskova veža, Sedlo Váha, Rysy, žabia veža, Východná Volia štrbina, Volia veža !!!, Hincova veža, Volie sedlo, Volovec Mengusovský, Vých. Mengusovský štít, Mengusovské sedlo, Prostredný Mengusovský štít, Velký Mengusovský štít !!!, Hincovo sdlo, čubrina, Koprovský štít, Vyšné Koprovské sedlo, Nižné Koprovské sedlo, Koprovská veža, Hlinská veža, Baštové sedlo, Velká Capia veža , Zadná Bašta, Diablovo sedlo, Satan!!!!, Predná Bašta, Sedlo nad širokym žlabom, Malá Bašta, Sedlo nad Skokom, Patria !!, Sedlo pod Parohami, štrbský štít, Triumental, Furkotský štít, Bystré sedlo, Velké Solisko, Furkotské Solisko, štrbské Solisko, Mlynické Solisko, Soliskové sedlo, Furkotské sedlo, Ostrá, Sedielkový priechod, Sedilko, Nefcerské sedlo, Krátká, Kriváň, Závory, Laliové sedlo. Takže, na všechny tyto sedla či vrcholy jsme se mohli vydat podle knihy pana Andrášiho zcela beztrestně a nikomu to nevadilo. Dnes k tomu potřebujeme horolezecký průkaz či horského vůdce. Nechci polemizovat, jestli je to správné či nikoliv, bezpečnost je nutná. Tuto knihu jsem dostal od svého přítele Franty Ohery (1922 -1997) , který podle této knihy chodil dlouhou dobu a navšívil cca 70% vytipovaných cest úplně sám. Neříkám, že to bylo správné. Na Gerlachu byl osmkrát, taky sám. I na Stredohrotu. Takže to je jen tak pro vzpomínku, jak se chodilo v socialismu po Tatrách , než byly omezené cesty. A propos, pan Andráši byl také nazýván "hrobařem" českých turistů. Mnozí na to prostě neměli. Ale já si tuto ošoupanou a často používanou knihu mého přítele Franty cením jako poklad a opatruji ji jako oko v hlavě. Má tam označené všechny cíle, které podle této knihy legálně dosáhl. Taky jsem podle ní něco zvládl, ale nebudu se chlubit, protože se to již nesmělo.
Ahoj Ivan, tak to si sa natukal pri tej 199-ke. Ale k veci: zlata stredna cesta, alebo pravda je niekde medzi. Sucasne obmedzenie na tatranske vrcholy je drasticke, Andrasiho zoznam je v niektorych pripadoch ? nenormalny?. Ide tiez o to, ako definujeme ?normu?. Ale kazdopadne to medzi lezi ovela blizsie k Andrasimu. Otazkou je, co motivuje kompetentnych k takymto obmedzeniam a a co sa da s tym robit?!
V článku mali by spomenuté aj dva ?ahšie dostupné vrcholy, na ktoré je možné vystúpi : Ve?ká Svišovka ( zo Skalnatého plesa za 1hodinu ) a Ostrva ( z Popradského plesa za 1 hodinu ).
Zdravím a děkuji za připomínky. Uvedené vrcholy jsem do seznamu nezahrnul, nebo až na jejich vršek TZ nevede a výstup na ně je tak porušením návštěvního řádu TANAPu. To bych pak mohl doplnit Furkotský štít, na nějž je to z Bystrého sedla také par minut. A nebo Malý ?adový štít ze sedielka s potřebnou asi 3/4 hodinou. Také by bylo pro úplnost nutné doplnit Velkou Lomnickou vežu? To by již ale nebyl článek o štítech :-)).
velka svistovka je dostupna ako neznaceny vrchol, vedie nan cervena trojuholnikova znacka, ostrva je takisto legalne pristupna, v pripade tychto dvoch vrcholov sa nejedna o porusenie navstevneho poriadku..
pisze si? orla per?, a nie orlia piercz
Sa neposer,vy vsetky Slovenske nazvy prekladate.
|