Trojmezí České republiky neboli čtyři trojmezné kameny

Kameny aneb na návštěvě čtyř trojmezí České republiky

Na svých toulkách v letech 1991 až 2009 jsme prakticky obešli republikou po státní hranici. Definice říká, že státní hranice je smyšlenou čarou, která odděluje na povrchu země a svislou plochou nad i pod zemí výsostné území, vzdušný prostor a hlubinu země jednoho státu od sousedních států.

Délka státní hranice naší republiky je 2 290,2 km, s Německem 810,3 km, s Polskem 761,8 km, s Rakouskem 466,3 km a se Slovenskem 251,8 km.

Státní hranice jsou v terénu vyznačeny hraničními kameny

Těmi největšími kameny jsou trojmezní hraniční monolity - trojhranné jehlany, samotné vysoké asi 215 cm od základny. U základny je délka strany 70 cm, i s podstavcem je nadzemní výška trojmezního obelisku asi 240 cm.

Čtěte také: Túra na nejjižnější bod České republiky

Nižší kategorií jsou základní kameny v průměrné vzdálenosti asi 25 km od sebe. Hranici dělí na úseky. Tyto základní kameny mají vlastní rozměry 30 × 30 × 180 cm.

Třetím druhem hraničních kamenů jsou hlavní kameny, kterými jsou označeny všechny lomové body hraniční čáry. Mají vlastní rozměr 25 × 25 × 141 cm.

Mezi jednotlivými hlavními kameny pak jsou mezilehlé hraničními kameny. Vzdálenosti mezi nimi nesmí být větší než 150 m a musí být z jednoho na druhý dobře vidět. Hraniční kameny jsou zapuštěny do podloží alespoň 50 cm.

Pod kameny v hloubce 25 cm jsou kamenné desky o rozměrech 15 × 15 × 4 cm s vyrytým geodetickým křížem uprostřed. Křížem jsou označeny i horní patice hraničních kamenů. Kameny jsou usazeny tak, že geodetický kříž na horní ploše kamene se shoduje s geodetickým křížem kamenné destičky pod hraničním kamenem.

Na slovensko - české hranici bylo postaveno na 4 600 hraničních kamenů po celé hranici jich je přes 40 tisíc. Každý je podrobně zdokumentován. Trojmezí je geografický bod, kde se setkávají hranice tří států. Jejich počet závisí na počtu sousedních států. Rozloha státu není pro počet trojmezí hranic kritériem, Rusko jich má osm, Kanada a USA žádný, Čína jedenáct. Česká republika má čtyři mezistátní trojmezí:

• na Šumavě u vrcholu hory Plechý
• na soutoku Moravy a Dyje
• v Beskydách u Hrčavy
• u Hrádku nad Nisou

Postupně jsem s kamarády navštívii pěšky všechny. V roce 1991, po pádu železné opony jsme se vydali na Šumavu. Na stezkách, kde se 40 let pohybovaly pouze ozbrojené hlídky v zelených brigadýrkách v doprovodu služebních psů, jsme moc turistů nepotkali. Nebylo ale vzácností, potkat jeleny a srnce. Přes Třístoličník jsme dorazili na naše první trojmezí. Místo, kde se setkávají hranice ČR, Rakouska a SRN, leží ve výšce 1 321 m nad mořem. Bylo označeno mezníkem se symboly jednotlivých států. Později se dozvídáme, že dva roky po naší návštěvě byl osazen nový kámen. Je důstojným symbolem tohoto místa.

V roce 2000 při putování Slezskem jsme se dostali k nejvýchodnější obci republiky. V katastru svérázné obce Hrčavy navštěvujeme druhý trojstátní bod. Samotný bod styku hranic byl obtížně dosažitelný, leží ve strži potoka. Pokud by byl trojmezní kámen umístěn zde, hrozilo by nebezpečí, že jej odnese voda při jarních táních či prudkých deštích. Bod byl určen pouze geodeticky, jako střed kružnice opsané vrcholům rovnoramenného trojúhelníka, tvořeného třemi monolity z leštěné žuly.

Jednotlivé monolity se nacházejí na území Česka, Polska a Slovenska. U hrčavského trojmezí jsou k vidění tři ze čtyř druhů hraničních kamenů. Později jsem na internetu našel fotografii člověka u hraničního kamene, kde v popisce bylo, že to je trojstátní bod. Nevím, ale místo bylo už za naší návštěvy pěkně upravené.

V Hrčavě jsme přespali ve staré stodole, což bylo kvitováno s povděkem, neboť nad ránem se strhla bouře s krupobitím. Za těch pár hodin v této rázovité obci jsme se snažili poznat život a povahu místních Goralů. Jejich dialektu rozumíme obtížně. Považujeme jej za polštinu, oni říkají, že Poláci jejich řeč považují zase za češtinu. Tak si vlastně rozumí jen sami.

Když už jsme byli u dvou ze čtyř trojstátních kamenů, naplánovali jsme si v roce 2006 při akci v Lužických horách návštěvu Trojmezí u Hrádku nad Nisou. Proudnice hraniční řeky Nisy se setkává s proudnicí Oldřichovského potoka a tvoří třetí trojstátní bod. Opět se jedná o bod určený geodeticky.

Styk hranice Česka, Německa a Polska, je poměrně navštěvovaným místem. Region Trojzemí s městy Bogatynia - Hrádek nad Nisou - Zittau" vytvořil roku 2001 svazek "Malý trojúhelník" na počest čehož tu postavili památník. Ze všech navštívených trojmezí byl přístup k tomuto nejsnadnější.

Zbýval poslední a našemu bydlišti nejbližší trojstátní bod. Je na soutoku Moravy a Dyje. Stýkají se tu hranice České republiky, Slovenska a Rakouska. Dvě největší moravské řeky, na pohled srovnatelné, vytvářejí u svého soutoku v nadmořské výšce 148 metrů devět kilometrů širokou údolní nivu s řadou mrtvých ramen, kterou pokrývá souvislý porost starého lužního lesa. Jedná se o jeden z nejrozsáhlejších lužních lesů v Evropě.

Míjíme historický hraniční kámen z roku 1755. Pravý břeh Dyje i Moravy je v Rakousku, levý břeh Moravy na Slovensku. Na rakouském břehu je u rybářských chat vidět čeřeny. Čeřen je vodorovná čtvercová síť k lovení ryb, vypnutá křížovými oblouky připevněnými na tyči, kterou se síť zvedá nad hladinu. Velké čeřeny se zvedají kladkou, pneumatický čeřen vztlakem vzduchu. Ve sportovním rybářství je v ČR povolen čeřen o velikosti do 1 m² k lovu nástražních rybek. V Rakousku jsou předpisy pro lov ryb tolerantnější, některé čeřeny jsou až 6×6 m veliké.

K poslednímu trojstátnímu bodu z břeclavského nádraží a zpět jsem ušli 38 km. Asi 8 km jsme nachodili při kufrování navíc. Značení v lužním lese není moc kvalitní, lépe řečeno pro pěší žádné. Cyklisté mohou jet po bývalé signálce celkem bez problému, ale když jsme se nechtěli vracet 15 km zpět po asfaltu, dali jsme se lesní cestou směrem na nádraží v Lanžhotu.

V lese bez značek, při zatažené obloze jsme ovšem udělali okruh a vrátili se cca 2 km před soutok. Naštěstí nebylo vedro a nelétali komáři, ale i tak návštěvu posledního bodu považuji za fyzicky nejnáročnější výkon.

Ze čtyř trojstátních bodů České republiky jsem fyzicky v terénu viděl jen jeden. Tři byly v době mých návštěv pouze geodetické. Obcházení státní hranice je pro naší partou minulostí. Zajímavé je, že nikdo z mých přátel nebyl na všech čtyřech bodech se mnou. Někdo byl na třech, někdo na jednom, časové, nebo zdravotní možnosti tomu tak chtěly.

Říkal jsem si, zda ještě někdo absolvoval všechny čtyři trojstátní body, rozhlížel jsem se po internetu, ale nikoho jsem nenašel. Je to časově dosti náročné, já jsem první dva navštívil "mimochodem", až třetí a čtvrtý byl cíleně naplánovaný. Ze svých turistických akcí natáčím dokumenty a reportáže, dříve na film super 8, dnes na video. Zpracoval jsem filmeček z návštěv českých trojstátních bodů, ale ani při prezentaci se mi nepřihlásil nikdo, kdo je všechny absolvoval. Proto bych přivítal, když někdo na článek zareaguje.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.