Kremenec a Wielka Rawka, nezapomenutelná túra v pohoří Bieszczady alias Bukovské vrchy

Výstup přes vrcholy Mala a Wielka Rawka ze strany Bieszczad

Kremenec. Nejvýchodnější bod Slovenska a nejvyšší vrchol Bukovských vrchů. Zároveň i trojmezní bod na hranicích Polska, Slovenska a Ukrajiny. Na Kremenci již řada českých a slovenských turistů zajisté byla, ale kolik z nás se na Kremenec vydalo z Polska - z Bieszczad? Asi nemnoho. Následující článek je tedy tipem na krásnou a poměrně neobvyklou túru v Bieszczadech. Navazuji tak na článek o výstupu na Tarnicu a přechod Bukovské poloniny otištěný v Trekingu č. 2/2007.

Jedním z logických nástupních míst na Malou a Welkou Rawku je Wyzniańske sedlo (855 m, Wyźniańska przel). Je tady sběrné parkoviště, budeme odsud překonávat nejmenší myslitelné převýšení. Navíc po cestě budeme mít jednu z bieszczadských turistických chat, kde se budeme moci občerstvit. Před vstupem do národního parku Bieszczady ještě zaplatíme obvyklé vstupné 4 zloté (v roce 2015 6 zlotých).

Na Malou Rawku

Z parkoviště ve Wyzniańském sedle se vydáme zhruba k jihu k zalesněnému valu Malé Rawky. Až k Bacówce (chatě) Mala Rawka vede pohodlná a široká cesta, která slouží k obsluze chaty (asi jeden kilometr). U chaty se prudce stočíme vpravo a začneme krátce sestupovat po polní cestě podél okraje lesa. Po pravé ruce se nám otevírají neopakovatelné pohledy na protilehlé poloniny - Poloninu Caryńskou s nejvyšším vrcholem Osadzki (1 253 m) a Roh (1 255 m) a Poloninu Wetlińskou s nejvyšším vrcholem Kruhly Wierch (1 297 m). Jejich hřebenovky, zejména v podzimních měsících, patří k neopakovatelným trekům. Samostatné články otiskneme v příštích číslech časopisu Treking.

Náš zeleně značený turistický chodník se brzy noří do lesa a my začínáme stoupat. Zprvu mírně, ale po chvíli natolik strmě, že se musíme každou chvíli zastavovat, abychom nevykašlali plíce. Ještěže husté zelené koruny okolních buků nás ochraňují před spalujícím žárem květnového slunce. Po pravé ruce necháváme malý, slabě vydatný vodopád a chodník již uhýbá vlevo. Jak jinak, opět nabíráme prudce výšku. Ještěže jsou tady nadělány schůdky. Chvíli vydechneme, ale to jen proto, abychom mohli opět velice prudce nabírat výšku.

Vzrůst lesního porostu se najednou začíná znatelně snižovat, objevují se první jeřabiny. Začíná profukovat svěží chladivý větřík, který nás doprovází až na travnatý hřeben, ze kterého se otevírají neopakovatelné scenérie. To již ale docházíme na vrchol Mala Rawka (1 272 m), důležitou křižovatku turistických cest, kde se scházejí značené chodníky z Wyzniańskeho sedla, Welke Rawky a z obce Wetlina přes pěkný a poněkud opuštěný hřeben Dzial s nejvyšším vrcholem Medweźy (1 141 m). Pokud ovšem nebudeme počítat samotnou Malou Rawku.

Určitě se tady vyplatí zastavit a pokochat se kruhovými rozhledy. Na jihu Bukovské vrchy, zpoza nich vykukuje Vihorlat s nezaměnitelným Sninským kamenem, na východě vidíme výrazný suk Tarnice (1 346 m) na nejvýchodnější bieszczadské polonině. Ještě východněji dohlédneme hluboko do nitra ukrajinských Karpat, zcela jasně identifikuji Pikuj (1 405 m), nádherný vrchol na pomezí Zakarpatské a Lvovské oblasti na Ukrajině. K západu a severu se táhnou oblé zalesněné i travnaté hřebeny Bieszczad, nádherného pohoří, které učaruje každému.

V království trav

Svěží větřík ohýbá stébla sytě zelených trav, které se všude vůkol vlní jako mořská hladina. Tam a zpět, tam a zpět. Nad tím vším plují jako rackové bělostná oblaka. Ani se nechce odejít. Jenže před námi je mírný sestup do plochého zalesněného sedýlka (1 254 m), ze kterého je to již jen skok na Welkou Rawku. Wielka Rawka (1 304 m) je táhlým travnatým hřebenem s nápadnými vystupujícími svorovými skalisky. Z jejího vrcholu již máme cíl naší cesty - Kremenec (1 221 m) téměř jako na dlani. Z této strany vypadá opravdu neobvykle. I tento vrchol je důležitou křižovatkou turistických cest, které se sem sbíhají jako pavučina z Male Rawky, Kremence i obce Ustrzyki Górne.

Z Welke Rawky na Kremenec

Z Welke Rawky nás čeká poměrně strmý sestup. Brzy se dostáváme na státní hranici Polska a Ukrajiny, dnes unijní hranice. Doufejme jen, že v příštím roce, kdy snad vstoupíme do Schengenského prostoru, nedojde k omezení turistiky v této oblasti. Po hranici sestupujeme do hustého bukového lesa a do dalšího sedla (1 137 m), ztratíme tedy 167 výškových metrů, které budeme muset na zpáteční cestě opět vystoupat. Nevadí, podstoupená námaha se nám odvděčí nádhernými rozhledy.

Výstup na Kremenec je dlouhý a téměř bez výhledů, vede poměrně hustým bukovým lesem, který je pouze protnut stužkou hraničního průseku. Vše ale jednou končí a před námi se objevuje vrchol Kremence. Ten skutečně nejvyšší, ze kterého musíme mírně sestoupit ke známému trojmeznímu kamenub se znaky všech tady se stýkajících zemí. Nikde nikdo, v tuto pozdní odpolední hodinu již asi všichni odešli. Nevadí, alespoň si vychutnáme ticho "rušené" jen šuměním větru ve větvích okolních zakrslých buků, které dokonale omezují výhledy z tohoto vrcholu.

Zpáteční cesta

Na zpáteční cestu se vydáváme ve svých starých stopách. To ale určitě nevadí, neboť pohledy budou zcela jiné. Welka Rawka vypadá během sestupu z Kremence nádherně, nemohu nevytáhnout fotoaparát a neudělat snad desítku záběrů. Na Welkou Rawku doslova vyletíme. Modrá obloha s baldachýny bílých mráčků v kontrastu se sytou zelení horských luk nás doslova přitahují.

Slunce se na své denní pouti po nebeské báni posunulo a krajina se změnila. To, co bylo ráno příliš kontrastní a k fotografování se příliš nehodící, je nyní nasvíceno měkkým světlem odpoledního slunce. Úplné fotografické žně. Je tady Mala Rawka a strmý sestup, který nás přivádí ke krásné horské chatě z roku 1979 - Bacówka pod Mala Rawka. Vychlazené pivo tady určitě "bodne".

Závěrečný kilometr pak doslova proletíme a nebudeme se po tom pivu bát ani usednout za volant, neboť v Polsku, na rozdíl od naší drahé zemičky, je povoleno 0,2 promile. Určitě nikoho neohrozíme, to je jen poněkud infantilní a nepodložené rčení našich dogmatiků. Odjíždíme, ale již nyní se těšíme na podzimní návrat, kdy mráz zbarví horské stráně doruda…

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.